Slovenská sněmovna opět nezahájila rozpravu k balíčku, který chtějí ve zrychleném režimu schválit vládní strany Smer-SD a SNS. Šest nezařazených poslanců, kteří na protest proti svolání mimořádné schůze blokují řečnický pult v jednacím sále Národní rady, odmítlo svou akci ukončit. Tvrdí, že je schůze nezákonná, a chtějí, aby o ní rozhodl ústavní soud. Předseda parlamentu Andrej Danko (SNS) schůzi přerušil do čtvrtka.
Opozice stále blokuje řečnický pult ve slovenském parlamentu. Předseda schůzi znovu přerušil
Nezařazené protestující poslance, kteří se hlásí ke koalici opozičních neparlamentních stran Progresívne Slovensko/Spolu, Danko nejprve znovu vykázal z jednacího sálu. Skupinka ale neuposlechla. Podobně postupovala již v úterý, kdy mimořádná schůze začala, a v jednacím sále strávila i noc na středu.
Danko řekl, že protestující poslance může pouze vykázat z jednání a že ti jsou si vědomi, že nemohou být od řečnického pultu vyvedeni. V končícím čtyřletém volebním období jde o první případ, kdy poslanci nerespektovali vykázání z jednání parlamentu.
Danko po poledni řekl, že učiní opatření, aby schůze sněmovny mohla ve čtvrtek pokračovat. „Chci ujistit, že jednání bude zahájeno. Mám řešení, nebudu o nich hovořit,“ uvedl šéf parlamentu.
Postup vládních stran kritizuje opozice i právníci
Dvě ze tří vládních stran, Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) a Slovenská národná strana (SNS), chtějí ještě před parlamentními volbami 29. února prosadit balíček změn, mezi kterými je mimo jiné zdvojnásobení přídavků na děti, zavedení třináctých penzí či zrušení dálničních známek. Tato opatření v hodnotě přes osm set milionů eur (témeř dvacet miliard korun) ročně by zatížila hospodaření státu pod vedením příští vlády.
Balíček navrhla vláda premiéra Petera Pellegriniho (Smer-SD) projednat ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi sněmovny. Zdůvodňuje to možným chaosem po volbách. Podle právníků i části opozice ale neexistují mimořádné okolnosti, které by zrychlené jednání parlamentu v tomto případě umožňovaly.
Některé opoziční strany považují navržená opatření za kupování hlasů voličů před volbami. Popularita Smeru-SD a SNS podle dřívějších průzkumů klesá a SNS nemá jisté setrvání ve sněmovně po volbách.
Jednat o navrhovaných změnách odmítla i třetí koaliční strana Most-Híd. Jak v úterý, tak ve středu se proto Smer-SD a SNS musely spolehnout na hlasy krajně pravicové strany Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) a některých nezařazených poslanců, aby schůzi vůbec mohly zahájit. Populistická opoziční strana Sme rodina dříve uvedla, že při hlasování podpoří zavedení třinácté penze.
Čaputová svůj případný postup zatím neoznámila
Pokud navržená opatření parlament schválí, může prezidentka Zuzana Čaputová příslušné zákony vetovat, podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře.
Pokud by tak však učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat. Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně balíčku zatím neoznámila.