Ohlédnutí speciál: Ruská invaze navazuje na Oranžovou revoluci i Euromajdan

Nahrávám video
90' ČT24: Rok od velké ruské invaze
Zdroj: ČT24

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Současnému konfliktu předcházelo několik zásadních událostí. Rozbuškou k ruskému vměšování pak byly protesty na Majdanu v letech 2013 a 2014 v centru Kyjeva, které vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády. 

Ještě předtím v roce 2004 proběhla takzvaná Oranžová revoluce. „Rok 2004 z mého pohledu byl jeden z prvních pokusů vykročit prozápadním směrem, který si lidé symbolizovali hlavně s koncem korupce a s transparentnější vládou. Oranžová revoluce však skončila v troskách, obrovským zklamáním a rozčarováním. Dva její hlavní symboly, Viktor Juščenko a Julija Tymošenková, se rozhádali a tak nesmiřitelně se do sebe pustili, že to lidi otrávilo,“ uvedl bývalý zahraniční zpravodaj ČT a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Dodal, že to zanechalo v lidech hořké vzpomínky. 

V předvečer Euromajdanu na podzim 2013 pak zastavila Ukrajina přípravy podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. „Mezi lidmi, kteří se snažili o směřování směrem na Západ, způsobilo to nepodepsání Asociační dohody šok,“ podotkl Pazderka. „V té době o Asociační dohodě vyjednával eurokomisař Štefan Füle. Z jeho svědectví víme, že obrat ukrajinských špiček byl velkým překvapením a pro lidi, kteří o tenhle krok usilovali, to bylo obrovské zklamání, což postupně vedlo ke vzniku Euromajdanu.“

Tehdejší prezident Viktor Janukovyč to odůvodnil tím, že Ukrajina přidružením k Evropské unii přišla během deseti let v přepočtu o více než 13 bilionů korun, a to kvůli útlumu obchodu s Ruskem. „Už tehdy bylo cítit ze strany prezidenta Vladimira Putina a celé kremelské špičky, že Ukrajina je pro ně velice citlivý bod,“ dodal Pazderka s tím, že Rusko Ukrajinu už tehdy vnímalo jako místo, které rozhodně nechce ztratit, jinými slovy ho považuje za sféru svého vlivu, kde může určovat zásadní politická rozhodnutí.

„Dnes víme, i z oficiálních vyjádření a projevů Putina, že Ukrajinu považoval za součást Ruska, nebo minimálně ruského světa. Ukrajince nepovažoval za samostatný národ a v té době si to myslela i řada dalších lidí, takže to bylo velice citlivé,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...