Ohlédnutí speciál: Ruská invaze navazuje na Oranžovou revoluci i Euromajdan

Nahrávám video

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Současnému konfliktu předcházelo několik zásadních událostí. Rozbuškou k ruskému vměšování pak byly protesty na Majdanu v letech 2013 a 2014 v centru Kyjeva, které vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády. 

Ještě předtím v roce 2004 proběhla takzvaná Oranžová revoluce. „Rok 2004 z mého pohledu byl jeden z prvních pokusů vykročit prozápadním směrem, který si lidé symbolizovali hlavně s koncem korupce a s transparentnější vládou. Oranžová revoluce však skončila v troskách, obrovským zklamáním a rozčarováním. Dva její hlavní symboly, Viktor Juščenko a Julija Tymošenková, se rozhádali a tak nesmiřitelně se do sebe pustili, že to lidi otrávilo,“ uvedl bývalý zahraniční zpravodaj ČT a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Dodal, že to zanechalo v lidech hořké vzpomínky. 

V předvečer Euromajdanu na podzim 2013 pak zastavila Ukrajina přípravy podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. „Mezi lidmi, kteří se snažili o směřování směrem na Západ, způsobilo to nepodepsání Asociační dohody šok,“ podotkl Pazderka. „V té době o Asociační dohodě vyjednával eurokomisař Štefan Füle. Z jeho svědectví víme, že obrat ukrajinských špiček byl velkým překvapením a pro lidi, kteří o tenhle krok usilovali, to bylo obrovské zklamání, což postupně vedlo ke vzniku Euromajdanu.“

Tehdejší prezident Viktor Janukovyč to odůvodnil tím, že Ukrajina přidružením k Evropské unii přišla během deseti let v přepočtu o více než 13 bilionů korun, a to kvůli útlumu obchodu s Ruskem. „Už tehdy bylo cítit ze strany prezidenta Vladimira Putina a celé kremelské špičky, že Ukrajina je pro ně velice citlivý bod,“ dodal Pazderka s tím, že Rusko Ukrajinu už tehdy vnímalo jako místo, které rozhodně nechce ztratit, jinými slovy ho považuje za sféru svého vlivu, kde může určovat zásadní politická rozhodnutí.

„Dnes víme, i z oficiálních vyjádření a projevů Putina, že Ukrajinu považoval za součást Ruska, nebo minimálně ruského světa. Ukrajince nepovažoval za samostatný národ a v té době si to myslela i řada dalších lidí, takže to bylo velice citlivé,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení na filipínském ostrově má přes třicet obětí

Nejméně 35 mrtvých si podle filipínských úřadů vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo tamní ostrov Mindanao. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než dvě stě zraněných, dalších dvanáct osob je pohřešováno, informují agentury. Záchranné operace stále pokračují a počet obětí může stoupat.
05:41Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude, píše DPA

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
před 26 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 38 mminutami

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 2 hhodinami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 3 hhodinami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 4 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...