Odchod z EU bez dohody nepřichází v úvahu. Britští poslanci vyloučili tvrdý brexit

5 minut
EU se chystá na tvrdý brexit, britské poslance čeká další klíčové hlasování
Zdroj: ČT24

Britští poslanci schválili zpřísněné vládní usnesení, které říká, že Velká Británie nemá za žádných okolností opustit Evropskou unii bez dohody. Britští poslanci v úterý znovu odmítli dohodu, kterou premiérka Theresa Mayová vyjednala s Bruselem. Ve čtvrtek budou zákonodárci hlasovat znovu – tentokrát o odkladu brexitu. Ten by však musela schválit sedmadvacítka.

  • 22:30

    On-line přenos v tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. 

  • 22:29

    SHRNUTÍ DNEŠNÍHO HLASOVÁNÍ: 

    Britští poslanci odmítli možnost, že by Velká Británie odešla z Evropské unie bez dohody. Pro vládní text, který jim předložila premiérka Theresa Mayová, hlasovalo 321 členů Dolní sněmovny, 278 jich bylo proti.

    Poslanci ale krátce předtím vládní usnesení zpřísnili, když překvapivě podpořili pozměňovací návrh, aby byl brexit bez dohody vyloučen za všech okolností. Původní verze usnesení vylučovala brexit bez dohody k 29. březnu.

    Mayová vzápětí oznámila, že dostojí svému slibu a ve čtvrtek bude mít parlament možnost hlasovat o odkladu brexitu do 30. června Předseda Dolní sněmovny John Bercow uvedl, že o odklad do 30. června vláda požádá jen tehdy, když parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí.

  • 22:11

    Britský tisk píše, že zabránit neřízenému brexitu v podstatě není v moci vlády, a očekává brzy vlnu ministerských demisí. Funkci už složila náměstkyně ministerstva práce Sarah Newtonová.

Pro pozměňovací návrh předložený konzervativní poslankyní Caroline Spelmanovou a labouristou Jackem Dromeyem o kategorickém odmítnutí tvrdého brexitu bylo 312 zákonodárců, proti 308. Další z podnětů, o němž se hlasovalo, požadoval odložení brexitu do 22. května a „řízený odchod bez dohody“, což poslanci odmítli.

V závěrečném hlasování pak poslanci schválili vládní usnesení o vyloučení brexitu bez dohody upravené právě schváleným pozměňovacím návrhem. Pro bylo 321 poslanců, proti 278 poslanců. Původní podoba vládního usnesení vylučovala odchod bez dohody „jen“ k 29. březnu, ale ne za všech okolností, jak stanovil pozměňovací návrh.

Britský tisk však píše, že zabránit neřízenému brexitu v podstatě není ve vládní moci, a očekává brzy vlnu ministerských demisí. Funkci už složila náměstkyně ministra penzí a práce. 

Buď dohoda, nebo delší odklad brexitu

Mayová zdůraznila, že odchod bez dohody zůstává výchozí variantou, pokud se nenajde alternativa. Ke shodě na dohodě podle ní musí dojít v příštích dnech, jinak bude muset nastat delší odklad. Ministr zahraničí Jeremy Hunt údajně hovořil o dvou letech.

Šéf opozičních labouristů přitom znovu označil její dohodu za mrtvou a varoval před následky tvrdého brexitu na britskou ekonomiku. Podle Mayové ale mají britské firmy mnohem větší strach z vlády vedené Corbynem než z odchodu bez dohody.

Irská hranice dočasně bez kontrol

Britská vláda ve středu zveřejnila první nouzové plány pro případ odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Zboží mířící z Irska do Severního Irska ponechá dočasně bez kontrol a předejde obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova.

Londýn nebude zavádět na irské hranici žádné celní kontroly. U zboží, které bude nově podléhat clům, zatím ponechá jeho registraci a placení zcela na firmách, jež je budou do Severního Irska dovážet.

Zavedení hraničních kontrol měla v rámci dojednané brexitové dohody zabránit takzvaná irská pojistka, která ovšem byla v úterý pro britské poslance zásadní překážkou pro schválení dohody o podmínkách brexitu jako celku.

Irská ministryně pro evropské záležitosti Helen McEnteeová v reakci na dočasný plán Londýna zdůraznila, že brexitová dohoda přesně toto opatření obsahuje. Irsko nadále nechystá žádné kontroly na své severní hranici, prohlásila.

Zboží, které z Irska poputuje do Británie jiným směrem než přes pevninskou hranici, však bude podle Londýna podléhat celním kontrolám. McEnteeová uvedla, že například cla na hovězí maso či mléčné výrobky budou pro irské zemědělce „naprosto katastrofální“.

Cla na auta i některé potraviny

Kabinet Mayové před svým středečním zasedáním rovněž uvedl, že 87 procent zboží dováženého ze zemí mimo Unii nebude podléhat clům, zatímco v současnosti je to v rámci unijních pravidel 80 procent. Mezi produkty, za něž vývozci Londýnu platit cla budou, je například maso, některé mléčné výrobky či další potraviny. Vztahovat se budou rovněž na dovoz aut. Bez cel však podle BBC zůstane import autodílů z unijních zemí.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v reakci na oznámení britské vlády uvedl, že Evropská unie začne v případě britského odchodu z EU bez dohody uplatňovat na zboží z Británie standardní cla podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO)

Volíme mezi odchodem bez dohody a tím, že se brexit vůbec neuskuteční. Myslím si, že druhá varianta je pro důvěru lidí v demokracii katastrofická, a proto ji nemůžu podpořit.
Stephen Barclay
britský ministr pro brexit

Vyjednávání o podmínkách brexitu skončilo, zdůraznil Barnier

Představitelé unijních institucí se shodují, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Podle Barniera je Unie připravena čelit tvrdému brexitu a zůstane „klidná a jednotná až do konce tohoto mimořádného procesu“. „Riziko brexitu bez dohody nikdy nebylo vyšší. Naléhám na vás, abyste toto riziko ani jeho dopady nepodceňovali,“ prohlásil unijní vyjednavač.

Britské vládě vzkázal, že pokud je stále jejím cílem opustit EU spořádaným způsobem, pak je vyjednaná brexitová dohoda jediným možným nástrojem. „Chci, aby to všichni zcela pochopili,“ dodal. Barnier také nastolil otázku, proč by EU měla schválit odsunutí data brexitu, když vyjednávání o jeho podmínkách skončilo.

Přípravy na tvrdý brexit řeší také Evropský parlament, který představil balík opatření, jež by měla zmírnit dopady neřízeného odchodu Spojeného království z osmadvacítky. Schválil třeba nařízení, která mají zajistit i v případě neřízeného brexitu „základní propojení“ v letecké, železniční i silniční nákladní dopravě. Další nařízení se týkají zachování práva unijních občanů na sociální zabezpečení a bezproblémového dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Unie se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak.

„Nevidím žádný důvod pro odklad brexitu, když neznáme stanovisko většiny poslanců v Dolní sněmovně. Proč bychom měli Spojenému království poskytnout i jenom krátký odklad, když není jasná pozice Dolní sněmovny?,“ podotkl koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt.

Jediným rozumným řešením současného patu je podle Verhofstadta spolupráce mezi labouristy a konzervativci, kteří zatím jen „používají brexit, aby se navzájem vraždili“.

Tvrdý brexit by byla katastrofa, varuje Cameron

Před tvrdým brexitem ve středu varoval bývalý britský premiér David Cameron, který referendum o brexitu před lety vypsal. „Zjevně je nyní třeba vyloučit brexit bez dohody, který by byl pro naši zemi katastrofou, a usilovat o odklad (termínu odchodu Británie z EU),“ řekl Sky News.

Cameron bojoval za setrvání země v Unii a po prohraném lidovém hlasování z funkce odstoupil. V rozhovoru teď kritizoval poslance, „kteří vždy chtěli brexit“, a přesto „proti němu opět hlasovali“. „To premiérku rozčiluje,“ dodal s tím, že by Mayová nyní měla uvažovat o „dalších alternativních partnerských dohodách, aby tento problém vyřešila“.

Tvrdý brexit odmítl i labouristický expremiér Tony Blair. Další rozhodování by podle něj mělo přejít znovu na britské občany.

  • Na odchod Velké Británie z Evropské unie se chystá i Česko, které přijímá opatření kvůli hrozbě takzvaného tvrdého brexitu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) bude příští týden jednat se svým britským protějškem Jeremy Huntem.
  • Mluvit budou o postavení Čechů, kteří v zemi po brexitu zůstanou. V současné době jich v Británii žije 40 až 100 tisíc. Petříček také otevře konzulát v Manchesteru, který má společně s ambasádou v Londýně pomáhat lidem řešit případné problémy.
  • Premiér Andrej Babiš (ANO) telefonicky doporučil Mayové, aby její vláda vypsala druhé referendum. Premiérka ale prý jeho návrhy odmítla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
02:48Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán odpálil rakety na Izrael

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
18:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
12:25Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
09:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 1 hhodinou

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
12:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Krátce se dostal i na nejnižší úroveň za poslední tři týdny.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Když se rozbil nouzový východ, vyskočil jsem,“ popsal přeživší havárie v Indii

Indické záchranné složky den po havárii letounu společnosti Air India prohledávají trosky budov a dál pátrají po pohřešovaných v obydlené oblasti, kam se stroj zřítil. Vyšetřovatelé už našli obě černé skřínky stroje, na jehož palubě bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Celkový počet obětí ale podle některých médií dosahuje 265, neboť další lidé zemřeli na zemi. Jediný přeživší Viswashkumar Ramesh popsal, že letadlo před pádem „jen plulo vzduchem“.
13:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...