Američtí guvernéři, starostové měst a pracovníci nemocnic si stěžují na neschopnost federální vlády zajistit dostatek zdravotnických pomůcek. Odborníci odhadují, že by se koronavirem mohlo v zemi nakazit až 214 milionů lidí, což by způsobilo velký problém pro zdravotnický systém. Koronavirus by navíc podle jednoho z představitelů Americké centrální banky (Fed) mohl připravit o práci až třicet procent zaměstnanců. Prezident Donald Trump trvá na tom, že mají Spojené státy situaci pod kontrolou.
Od krize 30. let USA nečelily hrozivější situaci, obává se starosta New Yorku
Spojené státy jsou co do počtu nakažených nemocí COVID-19 třetí nejzasaženější zemí po Číně a Itálii. K 23. březnu ráno registrují přes 33 tisíc nakažených koronavirem a 389 mrtvých.
Čtvrtina nakažených podle statistiky amerického ministerstva zdravotnictví připadá na New York. Starosta města Bill de Blasio vyzval prezidenta Donalda Trumpa, aby nařídil armádě dodat do krizových oblastí ventilátory a další potřebné vybavení.
Stížnosti na neschopnost vlády
Guvernéři z řad demokratů, starostové měst a pracovníci nemocnic si podle serveru Politico otevřeně stěžovali na neschopnost federální vlády zajistit dostatek zdravotnických pomůcek, jako jsou roušky, či testů na koronavirus. „Jsme zoufalí,“ řekl médiím guvernér státu New Jersey Phil Murphy. „Měli jsme velký požadavek ze strategických rezerv v Bílém domě. Dali nám pouze zlomek našeho požadavku.“
Pracovníci v administrativě prezidenta Trumpa nicméně tvrdí, že materiál byl těm, co ho potřebují, odeslán. Prezident na Twitteru navíc uvedl, že jeho kritici by „neměli vinit federální vládu za své vlastní nedostatky“. Guvernérům vzkázal, že federální vláda je tu „od toho, aby vám vždy zajistila pomoc v případě, že selžete“.
V dramatické výzvě adresované vládě de Blasio v televizi CNN řekl, že od velké ekonomické krize ve 30. letech minulého století USA nečelily hrozivější situaci. „Když v příštích deseti dnech nedostaneme ventilátory, zemřou lidé, kteří zemřít nemají,“ řekl starosta.
Věznice jako ohnisko nákazy
Tíživá situace je podle amerických médií v newyorské věznici na Rikers Island, neblaze proslulé násilnostmi a špatnými podmínkami pro vězně. Osmatřicet lidí tam onemocnělo, polovina z nich jsou vězňové a druhá polovina vězeňská stráž. Dalších 58 lidí čeká na testy v karanténě. Podle agentury AP panují obavy, že právě vězeňský systém může být jedním z hlavních zdrojů raketového rozšíření nákazy koronavirem.
Newyorští radní rozhodli o možnosti podmínečného propuštění některých vězňů, zejména nemocných a seniorů, kteří byli odsouzeni za nenásilné trestné činy. Vězení v Rikers Islandu už jich opustilo několik desítek.
Až třicet procent zaměstnanců bez práce, varuje bankéř
Prezident pobočky Americké centrální banky v Saint Louis James Bullard představil pochmurnou předpověď toho, jak koronavirus ovlivní americkou ekonomiku v krátkodobém horizontu. V rozhovoru pro Bloomberg odhadl, že by nezaměstnanost mohla v druhém čtvrtletí dosáhnout třiceti procent, a HDP by mohlo spadnout o polovinu.
Co se týče nezaměstnanosti, byly na tom Spojené státy nejhůře během Velké hospodářské krize v roce 1933, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 24,5 %. Dalším nejhorším obdobím byl říjen 2009.
Jen za týden od 16. března, během něhož byly kvůli státním nařízením mnohé podniky nuceny přerušit provoz, se přihlásilo úřadům práce 281 tisíc nově nezaměstnaných. To je o 70 tisíc více, než minulý týden. Bullard zdůraznil, že ke zmírnění ekonomické bouře bude zapotřebí silné fiskální reakce a podpory ze strany federální vlády.
Fed v pondělí 23. března oznámil, že zavádí sérii rázných opatření na podporu ekonomiky, včetně nových úvěrových programů. Nakupovat také bude neomezené množství vládních dluhopisů a dalších cenných papírů, aby zajistil hladké fungování finančních trhů a udržel úrokové sazby na nízké úrovni.
Ať léčba nepřesáhne problém
Co bude dál, se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa USA rozhodnou na konci patnáctidenního plánu, který vyhlásil 16. března. Součástí plánu jsou doporučení pro Američany zaměřená na zpomalení šíření viru.
„Nemůžeme dopustit, aby byla léčba horší než samotný problém,“ napsal americký prezident na Twitteru. Žádné další podrobnosti ale neuvedl.
Podle doporučení z poloviny března platných 15 dní by se měli lidé mimo jiné vyhýbat shromážděním o více než deseti lidech a uchýlit se do čtrnáctidenní izolace, pokud se nakazí někdo v jejich domácnosti. Měli by také cestovat jen v nutných případech a vyhýbat se barům a restauracím.
Trump: Náročná zkouška, kterou překonáme
Kvůli koronaviru je v karanténě bezmála třetina Američanů. Na 100 milionů lidí by podle nařízení platných v několika státech USA nemělo zbytečně opouštět domovy. Obchody jsou s výjimkou prodeje potravin, paliva a léků zavřené. Omezení se týkají například států New York, Kalifornie, Connecticut, Illinois, New Jersey, Ohio, Delaware a Louisiana.
„Je to náročné období, velká národní zkouška,“ řekl Trump. Spojené státy ale podle něj v boji s koronavirem, o němž prezident hovoří jako o „čínském viru“, zvítězí dříve, než experti očekávají. Ekonomika pak prý po odeznění epidemie „prudce vyletí nahoru“.
Donald Trump byl kvůli svému přístupu ke koronavirové pandemii kritizován. Podle zpravodajského webu CNN stihl během první poloviny března vyřknout 33 nepravdivých výroků. Mezi ty nejzávažnější zařadil jeho zlehčování rozsahu krize, zveličování dostupnosti testů, nesprávné obviňování svého předchůdce a trvání na tom, že krize byla nepředvídatelná.
Až 214 milionů nakažených
Odborníci z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (C.D.C.) se minulý měsíc na dálku spojili, aby vytvořili několik potenciálních scénářů toho, jak by se koronavirová pandemie v USA mohla vyvíjet. V potaz brali charakteristiky viru, jeho přenos a závažnost nemoci, kterou způsobuje.
Podle C.D.C. by se koronavirem v USA mohlo nakazit 160 až 214 milionů lidí a celá pandemie by mohla trvat několik měsíců až více než rok. Zemřít by mohlo 200 tisíc až 1,7 milionů lidí. Kalkulace také naznačila, že 2,4 až 21 milionů lidí by ve Spojených státech potřebovalo hospitalizaci, což by mohlo zničit zdravotnický systém, který má v současné době k dispozici pouze 925 tisíc nemocničních lůžek.
USA nasadily nemocniční lodě
Ve středu 18. března oznámil ministr obrany Mark Esper, že do boje proti nemoci COVID-19 budou nasazeny i dvě speciální nemocniční lodě, které patří americkému námořnictvu. Ve středu byla také rovnou zahájena aktivace těchto lodí. Jejich cílem je pomoci městům na pobřeží lépe zvládnou příliv nových pacientů, který Spojené státy v dalších dnech a týdnech očekávají.
Nemá se na nich přímo pečovat o nemocné, kteří jsou postižení nemocí COVID-19, ale naopak o lidi s jinými zdravotními problémy – to by mělo ulevit nemocničním zařízením na pevnině, která by se tak mohla starat o nemocné s novým koronavirem, aniž by riskovala, že se nakazí ostatní pacienti.
GALERIE
Americké nemocniční lodě
Každá z lodí může nabídnout kapacitu asi tisíc lůžek, z toho kolem stovky pro pacienty vyžadující intenzivní péči, a desítku operačních sálů. Protože jsou mobilní, mohly by pomáhat vždy na nejpostiženějším místě podél pobřeží.
Problematické je, že každé z plavidel potřebuje posádku kolem tisíce lidí, která momentálně není k dispozici. Protože jde o přestavěné staré tankery určené k přepravě ropy, umí jejich pohon obsluhovat jen minimální množství techniků, kteří jsou navíc většinou velmi staří, a patří tedy mezi nejohroženější skupinu.
Zpravodajský web Forbes podotkl, že největší riziko použití těchto lodí spočívá v zavlečení nákazy novým koronavirem mezi pacienty. Jak ukázal případ výletní lodi Diamond Princess, na lodích se nemoc šíří velice rychle – a mezi lidmi s mnoha jinými nemocemi by to představovalo obrovský problém.