Obchodní dohoda EU s Velkou Británií definitivně platí, schválili ji europoslanci

Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil obchodní dohodu Evropské unie s Velkou Británií, čímž definitivně potvrdil její platnost. Podle nyní zveřejněných výsledků úterního hlasování podpořilo smlouvu, která od začátku roku funguje v provizorním režimu, šest set šedesát poslanců, proti jich hlasovalo pět. Schválení dohody vzápětí ocenili lídři dalších unijních institucí, podle britského premiéra Borise Johnsona je to poslední krok na dlouhé cestě k novým vztahům.

Úmluvu, která odbourává většinu celních bariér a usnadňuje obchod mezi sedmadvacítkou unijních zemí a Velkou Británií, podepsaly obě strany krátce před koncem roku, na jehož přelomu Spojené království evropský blok po 47 letech opustilo.

Europarlament uznal, že dohoda ochrání zájmy EU a zároveň usnadní život lidem i firmám na obou stranách Lamanšského průlivu. Europoslanci si však v souběžně schválené rezoluci vymínili, že Unie bude rázně řešit jakékoli porušení pravidel ze strany Londýna.

Podle většiny europoslanců je samotný odchod Velké Británie ztrátou, smlouva však řeší situaci nejlepším možným způsobem. „Může se stát základem, na kterém postavíme nové vztahy EU a Spojeného království zaměřené na budoucnost,“ podotkl po hlasování předseda europarlamentu David Sassoli.

Souhlas europoslanců vzápětí uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která přislíbila, že Brusel dohlédne na to, aby Londýn své závazky respektoval. „Věrné naplňování (dohody) je zásadní,“ uvedla šéfka unijní exekutivy, podle níž je schválená smlouva základem „silného a blízkého“ partnerství s Británií.

Kritika odkladu kontrol zboží

Řada europoslanců před hlasováním kritizovala, že Británie podle EU porušuje část dřívější dohody o samotné podobě brexitu.

Problém vidí zejména v odkladu kontrol některého zboží, kterou měly britské úřady provádět při jeho cestě z Velké Británie do Severního Irska. Tato dohodnutá praxe má zabránit vzniku tvrdé hranice a novému růstu napětí mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Von der Leyenová před hlasováním přislíbila, že Komise na dodržování pravidel dohlédne.

Schválení úmluvy ocenil také předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož jím začíná nová éra vztahů s Británií. Podobně se vyjádřil i šéf britské vlády. „Tento týden je posledním krokem na dlouhé cestě, který přinesl stabilitu do našich nových vztahů s EU jako klíčovými obchodními partnery a blízkými spojenci, svrchovaně rovnocennými,“ prohlásil Johnson.

Zmíněné porušování dohody již dříve hájil s tím, že jde pouze o dočasné kroky a Londýn upřednostňuje domluvu před případnými právními kroky Bruselu.

Smlouva, kterou nyní potvrdili europoslanci, vedle obchodu upravuje také spolupráci v řadě dalších oblastí včetně bezpečnosti, dopravy či energetiky. Země EU se koncem loňského roku dohodly na její provizorní platnosti bez souhlasu Evropského parlamentu, který chtěl čas na prostudování dokumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Írán slíbil, že na útoky odpoví. Agentury informovaly, že v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru ve čtvrtek ráno zněly sirény kvůli íránskému útoku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 9 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 12 hhodinami

Evropský pohled