Německá armáda kvůli rostoucímu napětí v oblasti Blízkého východu přerušila svou výcvikovou misi v Iráku. Berlín tento krok podnikl společně s dalšími partnery koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS). Stejné rozhodnutí oznámili i Nizozemci. Čeští vojáci ale v Iráku zůstávají. Spojené státy předtím nařídily svým méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům v Iráku, aby zemi ihned opustili. Íránský ministr obrany Amir Hatami ve středu varoval, že islámská republika „porazí americko-izraelskou alianci“. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí ale zdůraznil, že si válku s USA nepřeje.
Obavy z konfliktu s Íránem sílí. Němci a Nizozemci ruší výcvik v Iráku, USA stahují diplomaty
Reportér ČT Szántó: Panují obavy z přímého střetu mezi USA a proíránskými silami (zdroj: ČT24)
Napětí mezi USA a Íránem sílí od loňského jara, kdy prezident Donald Trump vypověděl dohodu o jaderném programu. Teherán ve středu pod tlakem tvrdých sankcí oficiálně oznámil, že přestává dodržovat některé závazky vyplývající ze smlouvy.
Německo se teď rozhodlo přerušit výcvik vojáků v Iráku, který s Íránem sousedí. V současnosti v Iráku působí kontingent šedesáti německých instruktorů, kteří se severně od Bagdádu podílejí na výcviku iráckých ozbrojených sil. Dalších sto vojáků je umístěno v iráckém Kurdistánu.
Německá diplomacie spolu s dalšími zeměmi Evropské unie americké vypovězení jaderné dohody kritizovala. Podle deníku Die Welt roste nyní mezi německými politiky nervozita, že vyhrocená situace vyústí v ozbrojený konflikt. „Nehrozí pouze vojenská eskalace, nýbrž také nový proud uprchlíků směrem do Evropy,“ řekl místopředseda opoziční strany FDP Alexander Graf Lambsdorff. „Německo by to bezprostředně postihlo a mohlo by to mít dramatické důsledky.“
Čeští vojáci v Iráku zůstávají
Berlín podle agentury DPA zrušil výcvik společně s dalšími partnery koalice proti Islámskému státu. Nizozemsko své rozhodnutí zdůvodnilo „bezpečnostní hrozbou“, informovala agentura Reuters. Odvolává se přitom na zprávu nizozemské agentury ANP, která ale povahu této hrozby blíže neupřesnila. Nizozemští vojáci pomáhají cvičit místní síly v Irbílu na severu Iráku.
Česká armáda má nyní v Iráku několik desítek svých vojáků. V zemi se podílí na výcviku specialistů chemického vojska a vojenských policistů. Letecký poradní tým zároveň pomáhá iráckým kolegům s používáním českých letounů L-159. Čeští vojáci i přes zhoršenou bezpečnostní situaci v Iráku zůstávají. Armáda přijala adekvátní opatření a v případě potřeby je připravena reagovat, uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Americké ministerstvo zahraničí dříve během dne nařídilo všem svým méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům v Iráku, aby zemi ihned opustili, informovaly s odvoláním na prohlášení amerického velvyslanectví v Bagdádu agentury Reuters a AP. Velvyslanectví už o víkendu doporučilo americkým občanům, aby se Iráku vyhnuli.
Pompeo zmínil „nové a naléhavé hrozby“
Do Bagdádu minulý týden neohlášeně zavítal šéf americké diplomacie Mike Pompeo a s tamními představiteli jednal mimo jiné o obavách Washingtonu z aktivit Íránu. Spojené státy v této souvislosti hovořily o odhalení „nových a naléhavých“ hrozeb ze strany Teheránu a jím podporovaných sil v regionu. V úterý americká armáda uvedla své jednotky v Iráku do stavu nejvyšší pohotovosti.
„Írán de facto ovládá několik velmi důležitých politických stran, které jsou součástí vládní koalice (v Iráku). Jde o většinové šíity, politické strany, které za Saddáma Husajna pobývaly v exilu v Íránu, takže ty vazby jsou velmi silné,“ podotkl reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.
„Zároveň v rámci války proti Islámskému státu na území Iráku velký ajatolláh Sistání vyzval především šíitské dobrovolníky, aby vstupovali do jakýchsi polovojenských jednotek, které do velké míry ovládaly proíránské síly, nebo dokonce přímo důstojníci íránských revolučních gard,“ vysvětlil Szántó.
„To je potenciální riziko pro několik tisíc amerických vojáků, kteří se pohybují především v oblasti Bagdádu, kde se starají o ochranu diplomatické mise a zároveň se podílejí na výcviku, budování nynější irácké armády,“ dodal reportér.
Trump nicméně v úterý částečně popřel zprávu amerického listu The New York Times, který psal o plánu americké administrativy vyslat na Blízký východ až 120 tisíc vojáků, pokud se krize kolem Íránu prohloubí. Šéf Bílého domu to označil za dezinformaci.
USA nedávno vyslaly na Blízký východ válečnou flotilu v čele s jadernou letadlovou lodí Abraham Lincoln a do Kataru přemístily bombardéry B-52. Do regionu přemístí i protiraketový systém Patriot. Teherán to považuje za součást odstrašovací taktiky.
Íránský ministr obrany Hatami ve středu zdůraznil, že Írán „porazí americko-sionistickou frontu“. „Írán je maximálně vojensky připraven na konfrontaci s jakoukoli hrozbou,“ zdůraznil.
Izrael slíbil, že bude stát po boku USA. „Je naší společnou touhou zastavit íránskou agresi. Všechny země regionu a světa, které chtějí mír, by se měly sjednotit a spolu se Spojenými státy se postavit íránské agresi,“ prohlásil premiér Benjamin Netanjahu.
Nad jadernou dohodou se smráká
Americké sankce drtí íránskou ekonomiku. Prezident Hasan Rouhání před pár dny přiznal, že země je na tom hůř než v dobách války s Irákem v 80. letech. Íránce, na něž tvrdě dopadá propad měny, zdražování a nezaměstnanost, vyzval Rouhání k jednotě.
Írán dal minulý týden Evropě, Číně a Rusku necelé dva měsíce na to, aby přišly s řešením, jak obejít americké sankce, jinak postupně jadernou dohodu pohřbí. Na evropské státy ale tlačí i Trump – Německo, Velká Británie, Francie i EU ultimátum Teheránu odmítly.