V Iráku zřejmě vyhrál volby šíitský duchovní Muktada Sadr, který vedl dvě povstání proti americkým vojákům v Iráku. Jeho milice byly v době sektářského vraždění postrachem sunnitů. Se Sadrem chce spolupracovat dosavadní premiér Hajdar Abádí, který překvapivě skončil až třetí za koalicí dalšího šíitského vůdce Hádího Ámirího. Sadr je jedním z mála šíitských lídrů, kteří nejsou pro spojenectví s Íránem. Teherán ho označuje za liberála a tvrdí, že jeho vládu nedopustí.
Z extremisty liberálem? V iráckých volbách bodoval šíitský klerik Sadr, který dříve vedl brutální milice
Irácké volby vyhrál duchovní Sadr, muž s kontroverzní minulostí (zdroj: ČT24)
„Jsme připraveni spolupracovat na vytvoření té nejsilnější irácké vlády, která nebude zasažena korupcí,“ uvedl Abádí. Jeho možný partner a zřejmě i vítěz voleb, čtyřiačtyřicetiletý Sadr stojí v čele strany Al-Istikáma, která měla společnou kandidátku s šesti dalšími seskupeními.
V roce 2011 zařadil časopis Time šíitského duchovního mezi sto nejvlivnějších lidí planety. Od té doby jeho vliv v Iráku roste. Sadr vedl po invazi mezinárodní koalice v čele s USA z roku 2003 milice, které bojovaly proti Američanům. Jeho nechvalně proslulá Mahdího armáda, již pojmenoval po mytickém imámovi, neútočila jen na americké a koaliční síly, ale později také na irácké sunnity.
V Íránu našel Sadr útočiště, teď ho kritizuje
V chaosu po svržení Saddámova režimu povolil drancovat jeho majetek pod podmínkou, že dostane pětinovou daň. Aby se vyhnul trestu, uprchl Sadr na čtyři roky do Íránu, aby se následně vrátil do vlasti jako nacionalista. „Chceme dokázat, že Irák spojují jeho šíité, sunnitští Arabové a Kurdové. Irák je jednotný,“ tvrdí vlivný duchovní.
Ještě nedávno bojoval proti radikálům ze sunnitské organizace Islámský stát (IS), která ovládla značná území v Iráku a Sýrii. Nedělní volby byly první po vítězství vládních jednotek a šíitských milicí nad IS, jehož členové ještě v roce 2014 ovládali třetinu Iráku. Až loni se je podařilo z Iráku vyhnat.
Duchovní slibuje boj za jednotný Irák a proti korupci
Po oznámení částečných výsledků vypukly oslavy v bagdádské čtvrti Sadr, pojmenované podle otce Muktady Sadra, jímž byl zavražděný šíitský klerik Muhammad Sádik Sadr. Muktada založil předvolební kampaň na boji proti korupci, lidem slíbil investice do infrastruktury a zlepšení životní úrovně.
Mahdího armádu nahradil Mírovými brigádami, které zajišťují bezpečnost a pokračují v civilní a sociální práci jeho hnutí. Nově navazuje vztahy se Saúdskou Arábií či Emiráty a chce omezit vliv Íránu. Po chemických útocích v Sýrii vyzval ke svržení režimu Bašára Asada, který má podporu Teheránu. Íránu se proto jeho vítězství nebude líbit. „Nedovolíme, aby v Iráku vládli liberálové a komunisté,“ uvedl letos v únoru poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Ali Akbar Velajátí.
Sadr se premiérem stát nemůže, jelikož sám nekandidoval. Díky vítězství ve volbách se ale ocitl v pozici, kdy si nejspíš bude moci vybrat, kdo do premiérského křesla usedne. Nová vláda, nejspíš koaliční, potřebuje mít většinu v parlamentu. Kabinet musí vzniknout do 90 dnů od oznámení oficiálních výsledků.
Volby provázela velmi nízká účast, podle irácké volební komise přišlo jen něco přes 44 procent voličů, což je nejméně od pádu Husajna v roce 2003. Od té doby nebyla účast ve volbách nikdy nižší než 60 procent.
Viceprezident volá po opakování voleb kvůli údajným podvodům
Jeden z politických lídrů a současný viceprezident Ajád Aláví, který stojí v čele koalice sdružující dvacet stran, žádá i kvůli nízké volební účasti a údajným podvodům v severní provincii Kirkúk opakování voleb. „Vyzýváme k uspořádání nového hlasování,“ uvedla Alávího koalice. Jako důvody uvedla mimo jiné „násilí, podvody, dezinformace či kupování hlasů“.
Podobně se vyjádřil i sám Abádí. Prokáže-li se, že elektronický volební systém fungoval špatně, měly by být výsledky hlasování přepočítány v celém Iráku, míní dosavadní premiér. Podle Abádího by volební komise měla v Kirkúku výsledky nechat sečíst ručně.
Politická moc v Iráku je rozdělena mezi sunnity, šíity a Kurdy. Zatímco většinoví šíité vedou vládu, sunnité zastávají úřad předsedy parlamentu a prezident je Kurd. Nový parlament bude schvalovat vládu a ještě letos má volit nového prezidenta.
Jednokomorový parlament má 329 členů, z toho 25 procent míst mají zaručených ženy a devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny – z toho pět mají křesťané.