V Iráku se konají první volby od porážky Islámského státu (IS). Nový premiér bude mít za úkol oživit ekonomiku zničené země a ustát napětí mezi důležitými partnery - USA a Íránem. Předpokládá se, že zvítězí jeden ze šíitských bloků. Všechny šíitské strany měly nebo mají vazby na Teherán, který tak zřejmě posílí vliv v oblasti, píše list Financial Times (FT). Odstoupení od jaderné dohody Spojenými státy přitom narušilo rovnováhu sil v regionu spíše ve prospěch sunnitské aliance.
Írán posiluje vliv v Sýrii, kde pomáhá Asadovu režimu udržet se u moci. Je to navíc jen týden, co slavilo šíitské hnutí Hizballáh, podporované Teheránem, úspěch v parlamentních volbách v Libanonu. Tam se sice kvůli sdílenému systému moci šíité nemohou dostat ke kormidlu, v Iráku je to ale takřka jistý scénář.
Současný irácký premiér Hajdar Abádí se snažil v uplynulých letech udržovat dobré vztahy jak s Washingtonem, tak i s Teheránem, mezi nimiž jsou vztahy značně vyhrocené. Americký prezident Donald Trump, který tento týden odstoupil od jaderné dohody s Íránem, obviňuje Teherán z podněcování konfliktů na Blízkém východě.
Regionální expanze šíitské moci probíhá od íránské náboženské revoluce v roce 1979. Režim v Teheránu se snaží šířit svou ideologii. Pokud jde o vztahy s Irákem, Írán tvrdí, že úzké vazby jsou nutné kvůli národní bezpečnosti a zahraniční politice. V roce 2014 byl Írán první zemí, která začala pomáhat Bagdádu v boji proti IS, píše FT.
V březnu americký ministr obrany Jim Mattis uvedl, že USA mají „znepokojující důkaz, že Írán se snaží pomocí peněz ovlivnit irácké volby“. FT citoval západního diplomata v Bagdádu, podle něhož Írán financuje všechny šíitské skupiny v Iráku od sesazení Saddáma Husajna v roce 2003.
Trumpův krok naruší rovnováhu sil v regionu, míní expert
Největší šance mají v těchto iráckých volbách šíitské strany čtyř lídrů: premiéra Abádího, expremiéra Núrího Málikího, vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího a vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra.
„Šíitské, často proíránské síly v rámci regionu zřejmě budou posilovat, nicméně po Trumpově odstoupení od jaderné dohody nastává v regionu výrazná geopolitická změna: Zatímco zmíněná dohoda měla z pohledu prezidenta Obamy (který dohodu ze strany USA zaštiťoval) za cíl kromě kontroly íránského jaderného programu také vyvažovat dva nejsilnější regionální bloky – saúdsko-emirátský 'sunnitský' a jeho spojence na straně jedné a proíránský 'šíitský' na straně druhé – dojde nyní k destabilizaci rovnováhy sil ve prospěch 'sunnitské' aliance,“ míní expert na Blízký východ Marek Čejka z Mendelovy univerzity v Brně.
„V tomto ohledu nelze zapomínat na to, že ,sunnitský' blok neprosazuje jen ostře protiíránskou politiku, ale je na něj navázána i řada velmi kontroverzních sunnitských radikálních skupin salafisticky-džihádistického ražení. Jejich vliv tak může rovněž nyní posílit, na což primárně doplatí nejdříve lidé v zemích zmítaných krvavými konflikty – tzn. v Sýrii a Jemenu. Ale celkově jde často i o ostře protizápadní skupiny, které tak mohou zintenzivnit svou činnost i v Evropě a jinde ve světě,“ vysvětluje Čejka.
Premiér Abádí dokázal přesvědčit šíity i sunnity
Podle dubnového průzkumu by kolem 24 procent mohla získat aliance současného premiéra nazvaná Irácké vítězství, kterou Abádí založil loni v prosinci po vítězství irácké armády a šíitských milic nad teroristy z IS. Ti ovládali před čtyřmi lety asi třetinu iráckého území, nyní ale ještě ohrožují region u hranic se Sýrií. Radikálové z IS totiž ovládají ještě menší oblast na severovýchodě Sýrie.
- Voleb se může účastnit 24 milionů iráckých voličů, kteří zvolí 329 členů jednokomorového parlamentu.
- O křeslo v parlamentu se uchází téměř 7000 lidí z desítek stran a koalic.
- Mezi kandidáty je také na dva tisíce žen, které se budou ucházet o 83 křesel. Ženy mají totiž zaručeno 25 procent míst v parlamentu, devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny (z toho pět mají křesťané).
Abádího by si podle dubnového průzkumu přálo za premiéra asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Podporu má i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda oblasti osvobodila od IS. Přes dva miliony Iráčanů ale vyhnala válka s IS ze svých domovů, které byly při bojích mnohde zcela zničeny.
Vzestup IS urychlilo sektářské násilí
Po pádu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, kterého svrhla invaze mezinárodní koalice v čele s USA, byli sunnité v Iráku diskriminováni. Sektářské násilí přispělo i k nárůstu moci radikálů z IS. Na rozdíl od Málikího, který byl premiérem osm let, se jeho nástupci Abádímu podařilo sektářské násilí v zemi zklidnit.
Letos se o přízeň voličů ucházejí i dvě sunnitské aliance, za nimiž jsou dva současní viceprezidenti Usáma Nudžajfí a Ajád Aláví. Podle některých expertů dají ale mnozí voliči i v sunnitských provinciích přednost pragmatickému přístupu a budou volit spíše koalici premiéra Abádího. Ten má podle analytiků i větší šanci přilákat investory do zničené ekonomiky.
Na nového premiéra čeká také problém autonomního Kurdistánu, kde se loni na podzim většina obyvatel vyslovila v referendu pro nezávislost. Tamní regionální vláda chtěla získat mandát pro jednání s Bagdádem, který ale o nezávislosti jednat odmítá a který po plebiscitu poslal armádu do oblastí, které nejsou součástí autonomního Kurdistánu, ale Kurdové je od roku 2014 ovládali.
Ženy čelí antikampani, terčem jsou hlavně ty bez hidžábu
V letošních volbách kandidují také ženy, které jsou často terčem konzervativců, kteří ničí jejich billboardy, špiní je blátem, dokreslují jim vousy nebo je trhají.
Kampaň proti ženám se vede také na internetu. Sítě jsou plné videí zobrazujících údajně kandidátky při sexu s muži, ve spodním prádle nebo v příliš odhalujícím oblečení. Právě jedno takové video přinutilo Intidár Ahmad Džásimovou, která se hlásí ke straně premiéra Abádího, kandidaturu stáhnout, i když materiál označila za podvrh, jehož cílem bylo právě donutit ji vzdát se kandidatury.
Mnoho útoků na uchazečky o parlamentní křesla přimělo zvláštního vyslance OSN v Iráku Jána Kubiše, aby se v dubnu sešel s několika kandidátkami a probral s nimi situaci a hrubé výpady proti ženám. „Ti, kteří stojí za pomluvami, kybernetickými útoky a trýzněním, se snaží vás zastrašit. Bojí se vzdělaných, kvalifikovaných, dynamických, odvážných a chytrých kandidátek, které oprávněně požadují své místo a smysluplnou roli v politickém životě,“ řekl Kubiš na setkání.
Na schůzce byla i Bajdáa Sálim Nadžárová, která řekla, že útoky se zaměřují hlavně na ženy bez hidžábu. Nadžárová je jednou ze 45 kandidátek z menšiny jezídů, která byla terčem hrůzných útoků ze strany bojovníků IS.
