Po sobotní kritické reakci Moskvy dal najevo negativní stanovisko k nové jaderné doktríně USA i Peking. Čínské ministerstvo obrany se podle agentury AP pozastavilo nad tím, že Čína je v dokumentu zveřejněném v pátek Pentagonem označena za jaderného protivníka. Číňané zároveň vyzvali Washington ke snížení amerického jaderného arzenálu, který je mnohem větší než čínský.
Čínské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, v němž uvedlo, že čínský jaderný arzenál je na „minimální úrovni“ potřebné pro zajištění bezpečnosti. Připomnělo také, že Čína se zavázala, že za žádných okolností nepoužije nukleární zbraně jako první.
Dokument amerického ministerstva obrany hovoří o nové jaderné doktríně USA, jejímž cílem je zejména odradit Rusko od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě. Analýza Pentagonu se přitom odvolává na současnou ruskou aktivitu, která podle Američanů hrozí nekontrolovanou eskalací konfliktů v Evropě.
Moskva v sobotní reakci uvedla, že 74stránkový materiál je očividně konfrontační a protirusky zaměřený.
V obsáhlém přehledu americké jaderné strategie vypracovaném Pentagonem se rovněž uvádí, že Washington chce odradit Peking od chybného předpokladu, že jakékoli použití jaderných zbraní, byť omezené, je přijatelné.
„Čínská strana vyjadřuje důrazný nesouhlas“ s tímto dokumentem, uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Žen Kuo-čchiang. „Doufáme, že USA opustí mentalitu studené války a seriózně převezmou svou zvláštní a prioritní odpovědnost za své jaderné odzbrojení,“ dodal.
Jaderná výzbroj má zastrašovat
Trumpova jaderná doktrína se však rozchází s Obamovou vizí ohledně postupného snižování významu jaderných zbraní v americké obranné politice. Stejně jako Obama uvažuje Trumpova vláda o použití jaderných zbraní pouze za zcela mimořádných okolností, aniž by ale přesně definovala, co to znamená.
Šéf Bílého domu ve své letošní řeči o stavu země požádal o odstranění limitů vojenského rozpočtu. Součástí obrany musí být i jaderný arzenál, „tak silný a mohutný, že odstraší jakýkoli akt agrese“, prohlásil prezident. Možná podle něj přijde „magický okamžik“, kde se národy sjednotí a zničí své jaderné arzenály. „Ještě tam ale nejsme,“ upozornil Trump.
- Spojené státy i Rusko podepsaly v červenci 1968 mezinárodní Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která vstoupila v platnost v roce 1970. Zatím smlouvu podepsalo a ratifikovalo celkem 189 zemí, z nichž pět – Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína vlastní jaderné zbraně.
- Cílem je, že se tyto státy zaváží k jadernému odzbrojení, zatímco státy, které nevlastní jaderné zbraně, se vzdají práva je vyrábět nebo je jinak získávat. Na oplátku jim byl přislíben rovnoprávný přístup k jaderným technologiím.
- Jedinými státy, které smlouvu nepodepsaly, jsou Indie, Izrael a Pákistán. Severní Korea smlouvu přijala, ale později vypověděla. Všechny tyto země přitom jaderné zbraně vlastní.
„Nežijeme v ideálním světě a hrozby, na které nová jaderná doktrína USA reaguje, jsou skutečné. Rusko, Čína, Severní Korea i Írán ohrožují nejen USA, ale i své sousedy a především celou naši západní liberálně demokratickou civilizaci,“ řekl bývalý český velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.
Podle něj je vždy lepší prevence než náprava spáchaných škod, mír je podmíněn i připraveností na válku.
Rusko podle něho zbrojí a posiluje své vojenské kapacity. „A aktivity Číny v Jihočínském moři také nemohou nikoho nechat na pochybách. Co se týče Severní Koreje a Íránu, není to snad třeba ani komentovat. Nová jaderná doktrína Spojených států by měla být spojenci v NATO přivítána,“ zdůraznil Kolář.
