Americký prezident Donald Trump přichází s novou jadernou doktrínou, která má být oproti Obamově éře podstatně tvrdší a jejím účelem bude odradit Rusko od jakéhokoli jaderného útoku v Evropě. Informovala o tom agentura AP. Prezident hovořil už v letošní zprávě o stavu Unie o potřebě mohutného jaderného arzenálu, který odstraší případné agresory v čele se Severní Koreou.
Trump přitvrdí vůči Rusku. Novou jadernou doktrínou chce odradit Moskvu od útoků v Evropě
Expert Bříza o nové jaderné doktríně USA: Trump se pouze vrátil k pragmatismu (zdroj: ČT24)
Podle dokumentu, který zveřejnilo ministerstvo obrany, chtějí Spojené státy v reakci na přezbrojování Ruska vyrobit nové jaderné zbraně o menší síle. Moskva musí být přesvědčena, že by třebas jen za omezený nukleární útok zaplatila „nepřijatelně vysokou cenu“, píše AP.
Podle agentury AFP se kvůli tomu experti obávají opětovného šíření zbraní hromadného ničení a vyššího rizika jaderného konfliktu. Podle některých amerických demokratických senátorů může Trumpovo chaotické rozhodování vést k zasazení jaderného úderu v rozporu s národními zájmy USA.
Modernizace arzenálu i dodržování dohod z dob Obamy
Pentagon přišel s analýzou dalšího směrování jaderné politiky podle zadání, které mu dal Trump před rokem. Dospěl přitom k závěru, že USA by měly z velké části dodržet Obamův plán modernizace jaderného arzenálu, včetně nových bombardovacích letadel, ponorek a pozemních raket.
Rovněž podpořil dodržování stávajících dohod o kontrole zbrojení, včetně nové smlouvy START, která omezuje Spojené státy a Rusko na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních.
Smlouva START byla podepsána v Praze v roce 2010 a vstoupila v platnost v únoru 2011. Stanovené limity mají obě strany dodržovat nejpozději do pondělí 5. února. USA uvádějí, že limity dodržují od loňského srpna.
Rusko bylo k 1. září pod limitem u odpalovacích letounů, ale mírně nad limitem v počtu bojových hlavic, a to na 1561. „Moskva několikrát zopakovala svůj záměr splnit tyto limity včas a nemáme důvod se domnívat, že tomu tak nebude,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí ministerstva zahraničí USA Heather Nauertová.
Nukleární výzbroj jako středobod odstrašování
Trumpova jaderná doktrína se ale rozchází s Obamovou vizí ohledně postupného snižování významu jaderných zbraní v americké obranné politice. Stejně jako Obama uvažuje Trumpova vláda o použití jaderných zbraní pouze za zcela mimořádných okolností, aniž by ale přesně definovala, co to znamená.
Během studené války měla každá strana přes dvacet tisíc hlavic (rozmístěných na odpalovacích zařízeních). Nemyslím si, že to je něco fatálního. Na druhou stranu, když Ruská federace má svou dva roky starou vojenskou doktrínu, která vychází z toho, že největší hrozbou je NATO, tak se asi něco podobného dalo čekat. Trump se vrací od Obamova idealismu k pragmatismu.
Šéf Bílého domu ve své letošní řeči o stavu země požádal o odstranění limitů vojenského rozpočtu. Součástí obrany musí být i jaderný arzenál, „tak silný a mohutný, že odstraší jakýkoli akt agrese“, prohlásil prezident. Možná podle něj přijde „magický okamžik“, kde se národy sjednotí a zničí své jaderné arzenály. „Ještě tam ale nejsme,“ upozornil Trump.
Trumpovy rázné výhrůžky v poslední době mířily hlavně na severokorejský režim, který by v budoucnu mohl území USA ohrožovat strategickými raketami s jadernou hlavicí. Americký prezident již v listopadu zdůraznil, že „éra strategické trpělivosti“ se Severní Koreou je pryč. Severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi také vzkázal, že má na stole „větší jaderné tlačítko, které funguje“.
- Spojené státy i Rusko podepsaly v červenci 1968 mezinárodní Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, která vstoupila v platnost v roce 1970. Zatím smlouvu podepsalo a ratifikovalo celkem 189 zemí, z nichž pět – Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína vlastní jaderné zbraně.
- Cílem je, že se tyto státy zaváží k jadernému odzbrojení, zatímco státy, které nevlastní jaderné zbraně, se vzdají práva je vyrábět nebo je jinak získávat. Na oplátku jim byl přislíben rovnoprávný přístup k jaderným technologiím.
- Jedinými státy, které smlouvu nepodepsaly, jsou Indie, Izrael a Pákistán. Severní Korea smlouvu přijala, ale později vypověděla. Všechny tyto země přitom jaderné zbraně vlastní.