Nizozemci a Britové viní Rusko z pokusu o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní

3 minuty
Události ČT: Podle USA se ruští špioni zajímali i o Westinghouse či WADA
Zdroj: ČT24

Nizozemsko obvinilo Ruskou federaci z pokusu o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ministryně obrany Ank Bijleveldová uvedla, že její země po rozkrytí operace na svém území vyhostila čtyři ruské agenty. Moskvu přitom vyzvala, aby své kybernetické operace zastavila. Nizozemsko akci odhalilo ve spolupráci s Velkou Británií. Britská premiérka Theresa Mayová a předseda vlády Nizozemska Mark Rutte ve společném prohlášení odsoudili ruské „pohrdání globálními hodnotami“.

Velitel nizozemské vojenské rozvědky MIVD Onno Eichelsheim popsal, že pracovníci ruské rozvědky dorazili do Nizozemska 10. dubna. V hotelu u centrály OPCW v Haagu byli údajně zadrženi 13. dubna, načež byli vypovězeni zpět do Ruska. Ministryně Bijleveldová zároveň oznámila, že Nizozemsko si předvolalo ruského velvyslance.

Ruští agenti se údajně snažili proniknout do bezdrátové sítě OPCW z automobilu zaparkovaného u sídla organizace. Vybavení nalezené ve voze bylo používáno k zachycení přihlašovacích údajů, uvedl zpravodajský server BBC. Rusové měli diplomatické pasy a byl mezi nimi také odborník na informační technologie. Nizozemské úřady se domnívají, že jejich operaci řídila vojenská rozvědka GRU.

OPCW, která úzce spolupracuje s OSN, letos analyzovala látku použitou při březnové otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v jihoanglickém Salisbury. Ruský hackerský útok tedy, jak řekl Eichelsheim, přišel v době, kdy OPCW incident z jihoanglického Salisbury vyšetřovala. Eichelsheim také uvedl, že v Nizozemsku, kde má své centrály řada mezinárodních organizací, je ruská vojenská rozvědka „aktivní“.

Nizozemci agenty odhalili v hotelu, který sousedí přímo s budovou OPCW, a to přímo na pokoji, který si pronajali a kde měli špionážní vybavení. (…) Podle Nizozemců se agentům útok nakonec nepovedl, do systému se nedostali. V době, kdy je v hotelu objevili, se prý snažili zničit některé své vybavení.
Lukáš Dolanský
zpravodaj ČT v zemích Beneluxu

Ministryně: Rozvědčíky zajímal i pád letu MH17

Nizozemsko už v polovině září uvedlo, že na jaře zadrželo a vypovědělo dva ruské agenty kvůli špionáži namířené proti švýcarské laboratoři, která také armádní jed novičok testovala. Do Spiezu, kde se tato laboratoř nachází, měli podle Eichelsheima namířeno i čtyři další ruští agenti. 

„Tento pokus získat přístup k zabezpečeným systémům mezinárodní organizace pracující na vymýcení chemických zbraní ve světě dokládá, jak GRU pohrdá globálními hodnotami a pravidly, které nás udržují v bezpečí,“ uvedli předsedové vlád Nizozemska a Británie.

Britské úřady podle médií při vyšetřování těm nizozemským pomáhaly. „Dnes představenými operacemi jsme ještě jasněji ukázali nepřijatelné kybernetické aktivity GRU“, píše se v prohlášení.

Nizozemská ministryně také uvedla, že na počítači jednoho z vyhoštěných rozvědčíků byly i soubory týkající se vyšetřování pádu malajsijského letadla na lince MH17. Letoun byl v létě 2014 sestřelen nad východní Ukrajinou, zahynulo všech 298 lidí na palubě. Mezinárodní tým vyšetřovatelů letos v květnu dospěl k závěru, že letadlo sestřelila technika ruské armády.

9 minut
Szántó: K pokusu o útok na OPCW došlo v době, kdy organizace vyšetřovala chemický útok v syrské Dúmě
Zdroj: ČT24

Agenti GRU měli zaútočit i na americkou energetickou společnost

Z kybernetického útoku obvinilo americké ministerstvo spravedlnosti sedm členů ruské GRU, čtyři z nich patří mezi agenty vyhoštěné v souvislosti s útokem na OPCW z Nizozemska. Rusové měli zaútočit na společnost Westinghouse Electric sídlící v Pensylvánii, která se zabývá využitím jaderné energie. Útok zřejmě nebyl úspěšný.

Tři z Rusů podle ministerstva spravedlnosti už dřív obvinil zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, který pátrá po ruských pokusech o vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Jejich jména figurují i v seznamu Rusů podezřelých z hackerského útoku proti serveru americké Demokratické strany. Nová obvinění ale s těmito kauzami nesouvisejí.

Ruská investigativní média po oznámení amerického ministerstva začala pátrat po identitě obviněných mužů, kteří údajně prováděli některé své akce jménem známé hackerské skupiny Fancy Bear. Jejich jména americké dokumenty uvádějí jako Ivan Jermakov, Arťom Malyšev, Dmitrij Badin, Alexej Moreněc, Jevgenij Serebrjakov, Oleg Sotnikov a Alexej Minin. Z Nizozemska byli vyhoštěni poslední čtyři.

Ruský server MBCh Media, kerý financuje nepřítel Kremlu, bývalý ruský magnát Michail Chodorkovskij, s odvoláním na analýzu veřejných zdrojů napsal, že Minin je důstojníkem ruské vojenské rozvědky. Moreněc, stejně jako Serebrjakov, udává ve veřejně přístupných databázích adresu bydliště totožnou se sídlem komunikačního uzlu ruského generálního štábu. Jediný ze skupiny, u něhož se ruským novinářům nepodařilo potvrdit spojení s armádní rozvědkou, je prý Sotnikov.

Sedm členů ruské GRU, po kterých FBI pátrá v souvislosti s kybernetickými útoky
Zdroj: Reuters

Z kybernetických útoků viní Rusy i Londýn a Canberra, Moskva to odmítá

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt ve čtvrtek obvinil GRU, že v celém světě páchá kybernetické útoky na politické a sportovní instituce, podniky a média. V komuniké se odvolal na zjištění britského Národního střediska kybernetické bezpečnosti (NCSC).

Kauza vyšetřování použití chemických zbraní na území Sýrie, ze kterého jsou obviňovány především vládní síly (jejichž je Rusko spojencem), je pro Rusy velmi důležitá a zároveň velmi nebezpečná.
Jakub Szántó

Šéf britské diplomacie v prohlášení dodal, že dílem GRU byly například útoky na ukrajinský dopravní systém, Světovou antidopingovou agenturu (WADA) a volební kampaň demokratů před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. Hunt dodal, že Británie a její spojenci tyto pokusy GRU o narušení mezinárodní stability odhalí a odpoví na ně.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v reakci na obvinění uvedla, že „bohatá fantazie britských činitelů nemá hranic“. Podle Zacharovové Británie podrývá obnovené dobré vztahy s mezinárodní sportovní organizací. Využívá k tomu údajně celou řadu falešných zpráv a obvinění a bez důkazů se snaží spojit spor kolem WADA s GRU, otravou bývalého ruského agenta Skripala a jeho dcery, kyberšpiony a kremelskými hackery.

Londýn GRU obviňuje z březnového útoku nervově paralytickou látkou na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury. Rusko podíl na otrávení dvojice opakovaně odmítá.

Australský premiér Scott Morrison oznámil, že také australské zpravodajské služby ve spolupráci se spojenci dospěly k závěru, že GRU je zodpovědná za „zákeřnou kybernetickou činnost“. Ačkoliv Austrálie jí není výrazně zasažena, tato aktivita zasáhla do každodenních životů lidí v jiných částech světa, upozornil Morrison.

Mattis: Rusko bylo chyceno při činu

O ruském pokusu o kybernetický útok na OPCW informovalo Nizozemsko i ministry obrany Severoatlantické aliance. Uvedl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého mají Nizozemsko a Velká Británie alianční podporu při odpovědích na podle nich očividnou ruskou snahu podkopávat mezinárodní právo a instituce.

Rusko podle Aliance musí přestat se svým nezodpovědným chováním, včetně používání síly vůči svým sousedům, pokusů ovlivňovat volby v jiných zemích a širokých dezinformačních kampaních. „Naše reakce bude určována případ od případu. Ale vidíme, že jsme lepší a lepší při obraně našich systémů, likvidaci a odhalování útoků a také při získávání potřebných zpravodajských informací,“ řekl Stoltenberg.

Stoltenberg uvedl, že operaci v Nizozemsku provedla ruská vojenská rozvědka GRU. Podle Londýna je to právě rozvědka GRU, která stojí i za dalšími kybernetickými útoky ve světě. „Dotkly se občanů mnoha zemí, včetně Ruska, a způsobily enormní hospodářské náklady,“ upozornil Stoltenberg.

Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise důkazy „na sto procent“ podporují tvrzení obou zemí, že za dubnovým útokem stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Při útoku na OPCW bylo Rusko v zásadě chyceno při činu, poznamenal Mattis. „Lidé, kteří to dělali, byli dopadeni přímo s používaným vybavením a budou muset nést odpovědnost,“ upozornil americký ministr.

Reakce bude podle něj politickým rozhodnutím poškozených zemí, které budou mít americkou podporu. Nemusí to však znamenat „oko za oko, zub za zub“ v kybernetickém boji, státy NATO podle amerického ministra disponují širokou škálou možných reakcí.

Ruský pokus o útok na OPCW odsoudili i vrcholní představitelé Evropské unie. „Odsuzujeme takové akce, které podrývají mezinárodní právo a mezinárodní instituce,“ uvedli ve společně podepsaném prohlášení předsedové Evropské rady a Evropské komise (EK) Donald Tusk a Jean-Claude Juncker společně s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil USA a Izrael z odpovědnosti za oběti protestů

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 9 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...