Kuchyně v kamionu parkujícím na ulici v ukrajinském Mykolajivu pomáhá zemi sevřené hladem. Humanitární pracovníci připravují tisíce porcí jídla pro lidi z Chersonské oblasti. Ukrajinci stojí na jídlo fronty. Aby ho dobrovolníci dopravili k potřebným, musejí často absolvovat nebezpečnou cestu v neprůstřelných vestách a nikde se dlouho nezdržovat. Ruský útok může poblíž fronty přijít kdykoli. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.
Organizace World Center Kitchen se snaží podpořit válkou poškozenou ekonomiku města. Zaměstnává jen místní obyvatele a vaří pouze z produktů od lokálních farmářů. „Každý den máme čerstvé potraviny, neuchováváme je, každý den připravujeme čerstvé jídlo,“ uvedl manažer organizace Michailo.
V těch nejhorších dnech jsou schopní připravit až dvanáct tisíc porcí. Teplé obědy, balíčky se základními potravinami i pitnou vodu každodenně rozváží napříč celou sousední Chersonskou oblastí.
Humanitární pracovníci jezdí i do vesnic poblíž frontové linie. „Máme poradní bezpečnostní tým, koordinuje každý den naše plány. Doprovází nás v pancéřovaných vozech,“ popisuje situaci koordinátorka World Center Kitchen Julia.
Dlouhé fronty na jídlo
Štáb ČT se vydal spolu s dobrovolníky do ostřelovaného Chersonu. Kamion s kuchyní by byl v nebezpečném terénu příliš pomalý, a tak na cestu vyrazil jen malý konvoj, který cestou míjel minová pole. Těsně před Chersonem si všichni museli nasadit neprůstřelné vesty.
Ve městě čekaly nekonečné fronty lidí na teplý oběd. Na jednom místě jich podle odhadů pracovníků dorazilo na pět set. „Chodíme sem každý den. Hlasitě nás ostřelují, ale žijeme prostě dál,“ podotkla obyvatelka Chersonu Oksana.
Humanitární pracovníci se nechtěli na žádném místě zdržovat příliš dlouho, jelikož Rusové mohou začít město ostřelovat prakticky kdykoli. Dodávka rychle objela šest výdejních míst. O teplý oběd byl zájem všude.
Pravidelné ruské údery, raketově rostoucí ceny potravin i elektřiny a záplavy po zničení Kachovské přehrady dostaly dříve okupovaný Cherson na dno. „Nenechají nás umřít hladem. Chodím sem každé tři dny. Kdyby tu nebyli, bylo by to pro nás opravdu těžké,“ myslí si obyvatel Chersonu Nikolaj.
Lidé se neustále obávají o svůj život. Někteří s obědem rychle utíkali zpět domů. Během rozvozu jídla panoval v ulicích klid. Jen půl hodiny poté, co konvoj město opustil, se však Cherson stal terčem dalšího ruského úderu.
