„Nenechají nás umřít hladem.“ Dobrovolníci rozvážejí tisíce jídel denně po Chersonské oblasti

3 minuty
Události: World Center Kitchen vaří pro Chersonskou oblast tisíce jídel denně
Zdroj: ČT24

Kuchyně v kamionu parkujícím na ulici v ukrajinském Mykolajivu pomáhá zemi sevřené hladem. Humanitární pracovníci připravují tisíce porcí jídla pro lidi z Chersonské oblasti.  Ukrajinci stojí na jídlo fronty. Aby ho dobrovolníci dopravili k potřebným, musejí často absolvovat nebezpečnou cestu v neprůstřelných vestách a nikde se dlouho nezdržovat. Ruský útok může poblíž fronty přijít kdykoli. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Organizace World Center Kitchen se snaží podpořit válkou poškozenou ekonomiku města. Zaměstnává jen místní obyvatele a vaří pouze z produktů od lokálních farmářů. „Každý den máme čerstvé potraviny, neuchováváme je, každý den připravujeme čerstvé jídlo,“ uvedl manažer organizace Michailo.

V těch nejhorších dnech jsou schopní připravit až dvanáct tisíc porcí. Teplé obědy, balíčky se základními potravinami i pitnou vodu každodenně rozváží napříč celou sousední Chersonskou oblastí. 

Humanitární pracovníci jezdí i do vesnic poblíž frontové linie. „Máme poradní bezpečnostní tým, koordinuje každý den naše plány. Doprovází nás v pancéřovaných vozech,“ popisuje situaci koordinátorka World Center Kitchen Julia. 

Dlouhé fronty na jídlo

Štáb ČT se vydal spolu s dobrovolníky do ostřelovaného Chersonu. Kamion s kuchyní by byl v nebezpečném terénu příliš pomalý, a tak na cestu vyrazil jen malý konvoj, který cestou míjel minová pole. Těsně před Chersonem si všichni museli nasadit neprůstřelné vesty.

Ve městě čekaly nekonečné fronty lidí na teplý oběd. Na jednom místě jich podle odhadů pracovníků dorazilo na pět set. „Chodíme sem každý den. Hlasitě nás ostřelují, ale žijeme prostě dál,“ podotkla obyvatelka Chersonu Oksana. 

Humanitární pracovníci se nechtěli na žádném místě zdržovat příliš dlouho, jelikož Rusové mohou začít město ostřelovat prakticky kdykoli. Dodávka rychle objela šest výdejních míst. O teplý oběd byl zájem všude.

Pravidelné ruské údery, raketově rostoucí ceny potravin i elektřiny a záplavy po zničení Kachovské přehrady dostaly dříve okupovaný Cherson na dno. „Nenechají nás umřít hladem. Chodím sem každé tři dny. Kdyby tu nebyli, bylo by to pro nás opravdu těžké,“ myslí si obyvatel Chersonu Nikolaj.

Lidé se neustále obávají o svůj život. Někteří s obědem rychle utíkali zpět domů. Během rozvozu jídla panoval v ulicích klid. Jen půl hodiny poté, co konvoj město opustil, se však Cherson stal terčem dalšího ruského úderu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...