Německo o dva měsíce prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem

Německo prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem nejméně o další dva měsíce, sdělila listu Rheinische Post německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Je prý přesvědčena o tom, že fungují. Stacionární kontroly byly dosud schválené do 15. prosince, Berlín ale dopředu avizoval, že je může prodloužit.

„Dočasné kontroly na našich hranicích s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem prodloužím po 15. prosinci nejméně o dva měsíce,“ citoval Faeserovou německý deník. Opatření podle ministryně fungují. „Náš boj proti bezohlednému obchodu převaděčů, kteří brutálně ohrožují lidské životy, je úspěšný,“ pokračovala.

Faeserová také zdůraznila, že Německo bude nadále dělat vše pro to, aby kontroly co nejméně dopadaly na obchod, turismus a lidi, kteří cestují přes hranice za prací. „Náš soubor opatření v podobě stacionárních a mobilních kontrol je důležitý, abychom omezili nelegální migraci do Německa a abychom zmírnili zátěž našich obcí,“ míní.

Ministryně tvrdí, že Německo bude nadále dělat vše pro to, aby kontroly co nejméně dopadaly na obchod, turismus a lidi, kteří cestují přes hranice za prací. Zároveň poznamenala, že pro omezení nelegální migrace je nezbytná důsledná ostraha vnějších hranic Evropské unie.

Policejní odbory chtějí o kontrolách diskutovat

Policejní odbory GdP, které jsou největší odborovou organizací policistů v Německu, mají na kontroly odlišný názor. Šéf sekce spolkové a celní policie GdP Andreas Rosskopf řekl deníku Rheinische Post, že počet žadatelů o azyl nelze snížit policejními prostředky a že takto ani nelze žádostem o azyl bránit, protože řešení je třeba hledat na úrovni Evropské unie. Podle něj je nutné odpovědět na otázku, zda ponechat tisíce policistů na německé hranici, nebo je nasadit ke zlepšení bezpečnosti ve městech.

Průběžná policejní statistika ukazuje výrazný pokles nelegální migrace, na pozemní hranici spolková policie od 1. do 23. listopadu zaznamenala 4353 takových případů. Za celý říjen policie eviduje 20 059 případů vstupu do Německa bez dokladů. Podle Rosskopfa tento pokles nemusí být díky kontrolám, ale může to být dopad jiných dočasných efektů. „Podle našich zjištění mezi sebou vedly konkurenční pašerácké skupiny ostré spory, v jejichž důsledku nebylo mnoho migrantů převedeno,“ tvrdí.

Od 16. října, kdy Německo kontroly zavedlo, podle ní spolková policie na hranicích trojice zemí zadržela kolem 120 převaděčů a zároveň zjistila 9,2 tisíce případů nepovolených překročení hranic. Zavedení kontrol Berlín zdůvodnil snahou omezit nelegální migraci. Na hranicích s Rakouskem jsou stacionární kontroly již od roku 2015.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) ve čtvrtek oznámil, že v Německu letos do konce listopadu požádalo o azyl přes 304 tisíc lidí, což je o 60 procent více než za stejné období loňského roku.

Rakušan nechce předjímat prodloužení kontrol na hranici se Slovenskem

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je zatím předčasné předjímat, zda Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem i po 3. lednu. Se zástupci zemí Visegrádské skupiny a Německa a Rakouska se prý minulý týden dohodl, že budou státy postupovat koordinovaně, pravidelně se informovat a vyhodnocovat situaci na základě aktuálních dat. Rakušan tvrdí, že se tak stane ještě do konce prosince.

Zástupci zemí V4 – Česka, Slovenska, Polska, Maďarska – a také Německa a Rakouska se minulý týden na setkání v Maďarsku shodli na tom, že se budou pravidelně scházet, aby zlepšili koordinaci ohledně nelegální migrace. Zúčastněné státy se podle Rakušana dohodly na vzniku pracovní platformy, kde budou řešit, jak který stát bude postupovat. Koordinační schůzky úřadů zodpovědných za ostrahu hranic by se měly odehrávat přibližně jednou za měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...