Německo dlouho sázelo místo síly zbraní na diplomacii. Nyní kompletně mění strategii

3 minuty
Události: Německo zvyšuje výdaje na armádu
Zdroj: ČT24

Bilionové investice do armády, úvahy o znovuzavedení povinné vojenské služby a také naprostá změna strategie. To všechno přinesla válka na Ukrajině do Německa. Obří vojenské výdaje mají hlavně pomoct bundeswehru. Ten trpí dlouhodobě problémy s výzbrojí a podle některých vojáků i politiků není schopen bránit ani vlastní zemi.

Od té doby, co tanky sovětské armády přispěly k jejich porážce, vyznávala většina Němců pacifismus. Teď jsou to ruské tanky na Ukrajině, co přimělo Německo k historickému obratu.

Kancléř Olaf Scholz slíbil zvýšit rozpočet obrany o sto miliard eur. Finanční injekce má postavit na nohy nejpočetnější armádu západní Evropy, která trpí letitými obtížemi.

Šetření až k smrti

Vrtulníky, které nelétají. Letadla, ze kterých odpadávají části trupu. Moment, kdy mohly naráz do akce vzlétnout pouhé čtyři stíhací letouny Eurofighter. Z obávaných tanků Leopard německých obrněných svazků bývá bojeschopných zpravidla jen asi čtyřicet procent. Předseda branného výboru Spolkového sněmu Hans-Peter Bartels před dvěma lety vyřkl tvrdý ortel: Bundeswehr jako takový není zcela schopný nasazení.

I v okamžiku ruské invaze na Ukrajinu prohlásil jeden z nejvýše postavených německých vojáků, že bundeswehr je na kolenou a spojencům je k ničemu. „Bundeswehr se v mnoha ohledech bohužel ušetřil k smrti,“ řekl analytik Nadace Konrada Adenauera (KAS) Philipp Dienstbier.

Teď sice vláda slíbila obří finanční prostředky, to ale není všelék. Armáda má svou bojeschopnost zvýšit co nejrychleji. Místo zdlouhavého vývoje domácích zbraní často Německu nezbude než nakupovat na světovém trhu.

„Mluví se o nutnosti nahradit bojová letadla Tornado. I tady půjde o to koupit už hotovou techniku. Kancléř mluvil hlavně o americkém bojovém letoun F-35,“ dodal Dienstbier.

Na středoevropské nebe by tak mohla zamířit jedna z nejpokročilejších a nejdražších zbraní současnosti. Vedle špičkové techniky ale bundeswehru chybí i vojáci. V Německu se proto znovu uvažuje o zavedení branné povinnosti, zrušené před jedenácti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 4 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 4 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 5 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 8 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 8 hhodinami
Načítání...