Vůdce turecké komunity v Německu obvinil tureckého prezidenta z poškozování vztahů mezi Berlínem a Ankarou. Erdogan o víkendu přirovnal zrušení setkání tureckých politiků s krajany k dobám nacismu. Německá vláda v této souvislosti varovala před zbytečnou kritikou. Turecký ministr hospodářství se i přes zákaz s krajany o víkendu setkal soukromě v hotelu – a Německo označil za přítele Turecka.
Německo minulý týden zrušilo mítinky tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v Gaggenau na jihozápadě země a šéfa diplomacie Nihata Zeybekciho v Kolíně nad Rýnem a v nedalekém Frechenu. Úřady svůj krok vysvětlily obavami o bezpečnost.
Nedělní setkání ministra hospodářství se nakonec konalo v soukromých prostorách hotelu v centru Kolína nad Rýnem, kam pravomoc městských úřadů nesahá. Do hotelu dorazilo přes 300 hostů a desítky novinářů.
- V 80milionovém Německu žijí asi tři miliony Turků, zhruba polovina z nich se pak může zúčastnit dubnového tureckého referenda o posílení Erdoganových pravomocí. Jejich hlas je pro Ankaru důležitý, proto byli turečtí ministři vysláni, aby jim ústavní změny vysvětlili.
Erdogan v neděli zrušení mítinků kritizoval a postup německých úřadů přirovnal k praktikám nacistů v minulosti. „Erdogan zašel příliš daleko. Německo by nemělo klesnout na jeho úroveň,“ podotkl Gokay Sofuoglu, předseda turecké komunity v Německu, která zaštiťuje 270 členských organizací.
Sofuoglu řekl, že hovořil s policií poté, co obdržel zprávy, v němž ho kvůli jeho kritice Erdoganova režimu kdosi nazýval teroristou. Apeloval ale na německé úřady, aby nezakazovaly tureckým politikům mítinky – Německo by podle něj mělo jít příkladem a zasazovat se o zachování práva na svobodu projevu.
Šéf německé diplomacie volá po normalizaci vztahů
Mluvčí kancléřky Angely Merkelové takové výroky odmítl s tím, že Berlín s Ankarou by se měly vyvarovat zbytečné kritiky a ve vzájemné komunikaci zachovat rozvahu. Také německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel vyzval k normalizaci vzájemných vztahů.
Obě země neprožívají zrovna idylické období vztahů, hlavně kvůli stíhání německo-tureckého novináře Denize Yücela. Dopisovatel německého listu Die Welt je držený ve vazbě v Turecku kvůli údajné podpoře terorismu. V sobotu Erdogan prohlásil, že muž je agentem Německa a podporuje kurdské separatisty. Berlín to označil za absurdní.
Vztahy mezi Berlínem a Ankarou jsou značně napjaté už od červencové vzpoury části turecké armády. Erdoganův režim zahájil po nezdařeném puči hon na osoby, které se na něm údajně podílely, což má značný dopad na opozici.
Ve vazbě je nyní 43 tisíc podezřelých, 100 tisíc lidí včetně učitelů, policistů a soudců přišlo o práci. Vláda udělala zásahy také do armády, kterou chce dostat zcela pod kontrolu.
Strana tureckého prezidenta AKP nechala umlčet na 130 médií a během výjimečného stavu pozatýkala asi 150 novinářů. Zátahy cílí hlavně na osoby podezřelé z napojení na duchovního Fethulláha Gülena, který žije v dobrovolném exilu v USA.
Německo nedávno uvedlo, že obdrželo od července celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů.
Vztahy Berlína s Ankarou zchladila řada kauz
K ochlazení vzájemných německo-tureckých vztahů vedla i řada dalších kauz. Německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště organizaci duchovního Gülena. Největší islámská organizace v Německu přitom DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.
