Britský nejvyšší soud zahájil jednání ohledně sporu o pětitýdenní přerušení zasedání parlamentu těsně před termínem brexitu. Kontroverzní krok premiéra Borise Johnsona je podle opozičních poslanců nezákonný, soudy v Edinburghu a Londýně však dříve dospěly k protichůdným rozhodnutím. Slyšení je plánováno do čtvrtka. Verdikt by tak mohl padnout nejdříve koncem týdne, podle některých zpráv britského tisku ale až v průběhu několika příštích týdnů.
„Že jde o závažný a složitý právní problém, jasně dokazuje skutečnost, že tři zkušení soudci ve Skotsku dospěli k jinému závěru než tři zkušení soudci v Anglii a Walesu,“ řekla na úvod jednání předsedkyně nejvyššího soudu Brenda Haleová. Podle agentury Reuters dodala, že rozřešení právního sporu „neurčí, jak a kdy Spojené království odejde z Evropské unie“.
Premiér Johnson na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby ukončila zasedání parlamentu a novou schůzi zahájila až 14. října. Panovnice tento krok vzápětí odsouhlasila.
Podle opozičních politiků se premiér Johnson uchýlil k ukončení parlamentní schůze ve snaze zabránit poslancům zasahovat do jeho brexitové strategie. Předseda vlády trvá na tom, že důvodem bylo, aby mohl při otevření nové schůze představit legislativní plány své vlády.
Odvolací soud ve skotském Edinburghu, na nějž se obrátila skupina více než 75 opozičních zákonodárců, dal minulý týden za pravdu opozici a počínání kabinetu označil za nezákonné. Cílem podle něj bylo překazit činnost parlamentu.
Soud v Londýně, u něhož si na postup vlády stěžovali aktivistka Gina Millerová a bývalý konzervativní premiér John Major, ale rovněž minulý týden stížnost proti kontroverznímu kroku Johnsona odmítl. Zde soudci ve shodě s prvoinstančním rozhodnutím z Edinburghu rozhodli, že krok vlády je politické povahy a nelze jej posuzovat z právního hlediska.
Spor řeší nejvyšší možný počet soudců
Definitivní verdikt je tak nyní na nejvyšším soudu. Teprve podruhé v jeho historii bude do verdiktu promlouvat 11 z 12 členů soudního senátu, tedy nejvyšší možný počet.
Jako první k soudcům promluvil právník a člen horní komory britského parlamentu David Pannick, který zastupuje poraženou stranu z londýnské větve sporu. Podle něj mají soudy povinnost zasáhnout, když premiér využívá svou moc nesprávně.
Johnson doporučil královně nařídit až pětitýdenní parlamentní přestávku, protože se chtěl vyhnout dohledu ze strany zákonodárců, řekl Pannick. O skutečném záměru premiéra podle něj svědčí i to, že nedodal soudu svědeckou výpověď, v níž by svůj postup vysvětlil.
Zpravodajská společnost BBC vysvětluje, že nejvyšší soud řeší dvojí otázku. Nejdříve musí rozhodnout, zda vůbec justici přísluší daný problém hodnotit. Až poté by se případně soudci zabývali legálností aktuálního případu.
Někdejší soudce nejvyššího soudu Jonathan Sumption v rozhovoru s BBC vyjádřil názor, že aktuální spor by měla vyhrát vláda. „Musíme však akceptovat, že pokud se někdo chová opovážlivě a vzpírá se politické kultuře, z níž vychází naše ústava, pak bude pro spoustu soudců lákavé posouvat hranice,“ dodal.
I kdyby nakonec vláda prohrála, není zcela jasné, jak a kdy by se zákonodárci mohli vrátit ke své práci. Komentátoři se ale shodují, že takový výsledek by byl pro Johnsonovo premiérství obrovskou ránou.
Johnson chce brexit ke konci října za každou cenu
Země má opustit Evropskou unii již 31. října, přičemž 17. října se uskuteční klíčový brexitový summit, na němž chce Johnson se svými kolegy z ostatních 27 unijních zemí dojednat novou dohodu s Bruselem. Stávající text expremiérky Theresy Mayové britský parlament třikrát odmítl.
Sněmovna těsně před přerušením schůze stačila schválit zákon proti neřízenému brexitu, který Johnsonovi ukládá zažádat o odklad brexitu, pokud s Bruselem novou dohodu nevyjedná. Sám Johnson ale v pondělí po setkání se šéfem Evropské komise zdůraznil, že Británie dodrží plán svého odchodu z osmadvacítky k 31. říjnu i v případě, že neuzavře s Unií novou dohodu.
Hlavní spor se vede o takzvanou irskou pojistku, kterou chce Johnson zrušit. Z EU však opakovaně zaznívá, že Londýn dosud nepřišel s jiným funkčním řešením situace na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.
- Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
- Zdroj: ČTK
Necelých sedm týdnů do plánovaného odchodu země z Unie navíc pozornost médií vzbudil expremiér David Cameron, který ve svých pamětech tvrdí, že Johnson nikdy nebyl zastáncem brexitu a prosazoval ho jen kvůli kariéře. „Podle mě si myslel, že volba pro brexit prohraje, ale nechtěl se vzdát šance být na romantické, vlastenecké a nacionalistické straně, jakou brexit představoval,“ míní Cameron.
