Navalný trpí silnými bolestmi, řekla jeho advokátka. Podle vězeňské správy je stav opozičníka „uspokojivý“

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj se nachází v „krajně neutěšeném“ zdravotním stavu, řekla jeho advokátka Olga Michajlovová nezávislé televizi Dožď poté, co se směla s uvězněným opozičníkem sejít. Věznice v Pokrovu ve Vladimirské oblasti předtím oznámila, že zdravotní stav opozičního předáka je uspokojivý. Reagovala tak na středeční oznámení jeho advokátů, kteří předtím nemohli Navalného navštívit.

„Zdravotně je podle mého názoru v krajně neutěšeném stavu, protože trpí silnými bolestmi zad a pravé nohy,“ řekla Michajlovová o Navalného stavu. „Jedna noha mu prakticky nefunguje, nemůže se o ni vůbec opřít. V podstatě má pravou nohu ve strašném stavu,“ dodala. Vězeň podle ní dostává na bolest ibuprofen v tabletkách i jako mast. Absolvoval také vyšetření na tomografu, ale diagnózu mu nesdělili.

Správa věznice, kde se opozičník nachází, ve čtvrtek informovala, že 24. března prohlédli lékaři odsouzené, mezi nimiž byl i Navalnyj. „Podle výsledků vyšetření je jeho zdravotní stav hodnocen jako stabilní, uspokojivý,“ uvedla věznice.

„Teď máme skutečně obavy. Ani federální vězeňská služba Navalného stav neoznačila za dobrý,“ komentoval sdělení úřadů na Twitteru Navalného Fond boje s korupcí. Opozičníkovi spolupracovníci připomínají, že takto byl naposledy stav Navalného označován loni v srpnu, než byl po otravě přepraven v bezvědomí do Německa, kde zjistili, že byl otráven.

Otevřený dopis

Navalného ve čtvrtek podle agentury Reuters podpořilo v otevřeném dopise skoro 160 ruských osobností včetně hudebníků, režisérů nebo spisovatelů. Žádají, aby úřady umožnily opozičního představitele držely v normálních podmínkách. Chtějí například, aby ho dozorci přestali v noci každou hodinu budit, což věznice činí, jelikož ho považuje za vězně, u kterého je vysoké riziko útěku.

Litva, Lotyšsko a Estonsko zase Rusko vyzvaly, aby zajistilo Navalnému co nejdříve lékařskou péči. „Přístup k lékařské péči je základní právo i politických vězňů,“ cituje Reuters ministry zahraničí pobaltských zemí.

Čtyřiačtyřicetiletý kritik Kremlu byl zadržen v lednu hned po přistání na moskevském letišti po návratu z Německa, kde se zotavoval z loňské srpnové otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, vyvíjenou v Sovětském svazu. To potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje svou otravu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB. Moskva to popírá a zpochybňuje, zda byl opozičník vůbec otráven.

 V únoru ruské soudy změnily Navalnému dříve uložený podmíněný trest na nepodmíněný a opozičník byl na přibližně 2,5 roku poslán do vězeňského tábora proslulého svou přísností. Navalnyj tvrdí, že byl v politickém procesu potrestán za to, že si dovolil přežít Putinem nařízenou otravu.

Západ reagoval uvalením sankcí na některé Putinovy spolupracovníky. Západní výzvy k osvobození Navalného a vyšetření otravy Moskva odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...