Severoatlantická aliance posílí svou výcvikovou a poradní misi Resolute Support v Afghánistánu, potvrdil po jednání ministrů obrany NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Cílem je podle něj pomoci afghánským bezpečnostním silám „zlomit patovou situaci“ na bitevním poli. Aliance proto plánuje například zdvojnásobit počty příslušníků speciálních sil, kteří se podílejí na výcviku svých afghánských kolegů.
Vojenští velitelé NATO požádali nedávno o dodatečných asi 3000 vojáků ke stávajícímu počtu přibližně 13 500 příslušníků afghánské mise Resolute Support (Rozhodná podpora). Země NATO a jejich partneři od Ukrajiny po Austrálii pomáhají s výcvikem a rozvojem afghánských bezpečnostních sil.
Podle Stoltenberga už dříve zvýšení svého příspěvku oznámilo 15 zemí a dnes tak učinily další. Britský ministr obrany Michael Fallon například mluvil o posílení britského kontingentu o necelou stovku vojáků.
Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise se zatím podařilo zaplnit 70 procent toho, co je pro rozšíření mise Resolute Support potřeba. Mattis dodal, že na základě dnešních diskusí předloží po návratu do Washingtonu americkou strategii v této věci pro prezidenta Donalda Trumpa. „Až bude jasno o strategii, rozhodneme o přesných počtech amerických vojáků,“ dodal.
Stoltenberg dnes zdůraznil, že úkol operace se nemění – nejde o bojové akce, ale o výcvik a podporu afghánských sil. „Nebojujeme, pomáháme Afgháncům bojovat a převzít plnou odpovědnost za vlastní zemi,“ řekl.
NATO podle něj vidí potřebu dodatečné podpory ve třech oblastech. V první řadě při rozšiřování schopností speciálních sil. Druhou oblastí je podpora rozvoje afghánského letectva, na tom se v Kábulu podílejí také čeští vojáci. Třetí oblastí, kde chce NATO dělat víc, je výcvik a vzdělávání afghánských vojenských velitelů.
Náměstek českého ministra obrany Jakub Landovský řekl, že Praha nyní nepočítá s posílením své účasti v Afghánistánu, kde je nyní asi 250 lidí. „Je ale dobré vědět, že ČR pomáhá i na svém vlastním území výcvikem afghánských pilotů vrtulníků a opravami těchto vrtulníků. V této oblasti se domníváme, že je možné naši pomoc zemi zkoušené terorismem navýšit,“ podotkl Landovský.
NATO chce víc těžké techniky i lepší tankování ve vzduchu
Ministři obrany NATO se v Bruselu podle Stoltenberga také shodli, že Severoatlantická aliance musí mít v příštích letech k dispozici více těžké techniky, ale například i lepší možnosti tankování ve vzduchu.
Stoltenberg připomněl, že evropské země NATO a Kanada už třetí rok za sebou zvyšují své obranné výdaje. Právě tyto dodatečné peníze, představující podle něj za tři roky celkem dodatečných 46 miliard dolarů (přes bilion korun), budou využity ke zlepšení schopností aliančních armád.
NATO dnes zveřejnilo podrobné údaje o obranných výdajích také za jednotlivé členské země. Plyne z nich mimo jiné, že ČR by měla v letošním roce na svou obranu vydávat 1,07 procenta svého hrubého domácího produktu. Už v roce 2014 se země NATO ve Walesu shodly, že úroveň svých obranných výdajů do deseti let zvednou nejméně na dvě procenta HDP.
Náměstek českého ministra obrany Jakub Landovský v Bruselu novinářům připomněl, že Česko hodlá v roce 2020 dosáhnout 1,4 procenta HDP a v roce 2024 ona doporučovaná dvě procenta.
Vyššího stupně připravenosti, především v souvislosti s hrozbami z východu a jihu, chce NATO dosáhnout jak modernizací vybavení a lepším výcvikem svých stávajících jednotek, tak také zřizováním jednotek zcela nových. Stoltenberg hovořil jak o pozemních jednotkách, tak o námořních, leteckých a těch, které řeší situaci v kyberprostoru.
NATO podle Stoltenberga hodlá například posílit své možnosti protivzdušné obrany, včetně prostředků umístěných na lodích, ale také získat více letadel schopných operací v prostoru, který střeží protivzdušná obrana protivníka.
Aliance tak zřejmě reaguje na Rusko, které nyní v Sýrii, ale také v Kaliningradské oblasti a na Krymu rozmisťuje své moderní prostředky protivzdušné obrany.
Další summit bude v létě 2018 v Bruselu
Stoltenberg také oznámil, že další řádný summit Severoatlantické aliance se uskuteční příští rok v létě v Bruselu. Místo ani termín není překvapením. Diplomaté tuto možnost zmiňovali už letos v květnu, kdy se v Bruselu odehrála zatím poslední vrcholná schůzka nyní už devětadvacetičlenné Aliance.
Letošní „minisummit“ byl však setkáním mimořádným. Oficiálně byl svolán kvůli převzetí nové alianční centrály v Bruselu. Stal se však pro ostatní prezidenty a premiéry NATO především příležitostí k prvnímu setkání s novými prezidenty USA a Francie Donaldem Trumpem a Emmanuelem Macronem.
Předchozí řádná alianční vrcholná schůzka se odehrála loni počátkem července ve Varšavě. Po ní diplomaté probírali možnost uspořádat další řádný summit NATO v létě 2018 v Turecku. Nakonec dnes padlo rozhodnutí, že se lídři států a vlád zemí Aliance sjedou do Bruselu.
Předpokladem zatím je, že v roce 2019 se uskuteční jubilejní slavnostní vrcholná schůzka NATO ve Washingtonu. Právě tam totiž byla 4. dubna 1949 aliance založena.
