Většina členských států NATO dává na společnou obranu souhrnně stále více peněz. Výdaje evropských členů Aliance spolu s Kanadou letos vzrostou o 4,3 procenta. Novinářům to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Peníze jsou podle Stoltenberga vynakládány na investice do nového vybavení a schopností, do intenzivnějších cvičení, na zahraniční mise, ale také na platy a penze vojenského personálu.
Ministři obrany NATO by měli ve čtvrtek upřesnit, na jaké oblasti by se měly země Aliance v budoucnosti více zaměřit. „Obecně se dá říct, že chceme více investovat do těžších sil, více obrněné techniky, do věcí jako je tankování ve vzduchu, protivzdušná obrana a zvyšování připravenosti sil, aby mohly rychleji reagovat, a bylo jich více,“ vysvětlil generální tajemník NATO.
Nejnovější údaje o nárůstu obranných výdajů za jednotlivé členské státy nabídne Aliance až na ministerské schůzce. Letošní rok představuje celkové zvýšení o přibližně 12 miliard dolarů (asi 280 miliard Kč), uvedl Stoltenberg.
Na zvýšení obranných výdajů tak, aby se státy v roce 2024 dostaly ke dvěma procentům hrubého domácího produktu, se členské země Aliance dohodly na summitu ve Walesu v roce 2014. Stoltenberg ve středu připomněl, že už v následujícím roce se podařilo zastavit dlouholetý trend jejich poklesu.
Ke zvyšování peněz na obranu tlačí už delší dobu své evropské spojence Spojené státy. Právě šéf Bílého domu Donald Trump v únoru oznámil plán zvýšit rozpočet na obranu o 54 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Víc peněz podle Bílého domu poputuje policejním složkám a na opatření, která mají pomáhat v boji proti zločinu.
Dohodu, že všechny členské země vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Nejvíce přispívají Spojené státy, poté následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půl procentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento HDP.
