Americká viceprezidentka Kamala Harrisová naléhala v Bílém domě na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Harrisová po schůzce s Netanjahuem řekla, že premiérovi vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války. K uzavření příměří vyzval Netanjahua i prezident Joe Biden.
Nastal čas na příměří, řekla Harrisová Netanjahuovi
„Izrael má právo se bránit. Ale záleží na tom, jak to dělá,“ řekla Harrisová po schůzce. Uvedla, že premiérovi vyjádřila své vážné obavy ohledně rozsahu lidského utrpení v Gaze a také mu dala jasně najevo své vážné znepokojení nad tamní zoufalou humanitární situací. „Tváří v tvář těmto tragédiím nemůžeme odvrátit zrak, nemůžeme si dovolit být nevšímaví k utrpení. Nebudu mlčet,“ řekla Harrisová. „Nastal čas, aby byla uzavřena dohoda (o příměří),“ prohlásila po jednání s izraelským premiérem.
Návštěvu provázely protesty propalestinských aktivistů. Harrisová odsoudila násilnosti a také projevy oslavující Hamás.
Harrisová Netanjahuovi také dala najevo své znepokojení ohledně „jednání, které porušuje stabilitu a bezpečnost na Západním břehu Jordánu, včetně násilností ze strany extremistických (židovských) osadníků a rozšiřování osad,“ uvádí se v prohlášení viceprezidentčiny kanceláře vydaném po schůzce s izraelským premiérem.
Rozhovory byly pozorně sledovány i jako náznak toho, jak by se americká politika vůči Izraeli mohla změnit, pokud se Harrisová stane americkou prezidentkou, poznamenala agentura Reuters. Dodala, že ostré výroky Harrisové naznačily, jaký by mohl být posun jejího postoje oproti přístupu současného prezidenta k Netanjahuovi, s nímž Biden jednal o několik hodin dříve. Minulou neděli jednaosmdesátiletý Biden pod tlakem kolegů z Demokratické strany odstoupil z prezidentského klání.
Igor Lukeš o názoru Netanjahua na volby v USA (zdroj: ČT24)
Lukeš: Netanjahu sází na Trumpa
Profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University Igor Lukeš soudí, že Netanjahu předložil ve svém nedávném projevu v Kongresu politické karty na stůl. „Svou řeč koncipoval jako jednu velkou symfonii na velikost Donalda Trumpa,“ míní expert. Izraelský premiér zdůraznil význam Trumpa pro události na Blízkém východě, zatímco Bidena zmínil s mnohem menším entuziasmem, soudí profesor. „Zato viceprezidentku Harrisovou nezmínil ani jednou, což mě překvapilo,“ přiznal.
Lukeš má tedy za jisté, že Netanjahu jednoznačně sází na to, že v listopadových prezidentských volbách zvítězí jeho přítel Trump.
Trump mluvil o velmi dobrých vztazích
Trump přijal v pátek Netanjahua ve svém floridském resortu Mar-a-Lago a v závěru schůzky prohlásil, že měl s Netanjahuem „vždy velmi dobré vztahy“, informuje agentura Reuters. Nejmenovaný izraelský zdroj přitom dříve podle serveru The Times of Israel řekl, že Netanjahu s Trumpem mluvil tento měsíc poprvé od Trumpova odchodu z Bílého domu v lednu 2021. Stejný zdroj zároveň připomněl, že Trumpovy vztahy s Netanjahuem ochladly poté, co izraelský premiér pogratuloval Joeu Bidenovi k vítězství v prezidentských volbách v roce 2020.
Republikánský exprezident, který se znovu uchází o Bílý dům, Netanjahua a jeho manželku Saru vítal už u dveří se slovy, „jsem poctěn“, na což premiérova manželka odpověděla „chyběl jste nám“. „Žádný prezident neudělal to, co jsem pro Izrael udělal já,“ prohlásil Trump později během schůzky. Exprezident také řekl, že USA teď vedou „neschopní lidé“ a že se svět ocitá blíže ke třetí světové válce než kdykoliv jindy od druhé světové války. „Pokud vyhrajeme, všechno bude jednoduché, všechno se vyřeší, a to velmi rychle. Jestli nevyhrajeme, propuknou na Blízkém východě velké války a možná i třetí světová válka,“ prohlásil Trump.
K příměří vyzval i Biden
Biden se s Netanjahuem setkal osobně poprvé od své návštěvy Izraele, kam přiletěl krátce po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás z loňského 7. října, při kterém v Izraeli palestinští ozbrojenci pozabíjeli dvanáct set lidí a dalších asi dvě stě padesát unesli. Biden tehdy Netanjahua objal a přislíbil mu americkou podporu.
Nyní se oba vůdci po své schůzce setkali s rodinami amerických rukojmí. Biden vyzval Netanjahua k dokončení dohody o příměří v Pásmu Gazy. Podotkl, že je nezbytné překonat příkopy a rozpory a dosáhnout příměří, odstranit překážky pro přísun pomoci a chránit životy civilistů během vojenských operací, informoval Bílý dům o průběhu čtvrteční schůzky.
Zpravodaj Černohorský o návštěvě izraelského premiéra v USA (zdroj: ČT24)
Zákulisní výhrady
Nejmenovaný izraelský činitel listu The Times of Israel řekl, že to, že Harrisová veřejně zdůrazňuje „zoufalé humanitární podmínky“ panující v Pásmu Gazy a potřebu ukončit válku, poškozuje vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí. O humanitární situaci na palestinském území Netanjahu s Harrisovou při setkání mluvil. Poskytl jí podrobný přehled o tom, jaká tam skutečně je situace, a vyvrátil její tvrzení ohledně akutního nedostatku potravin, strádání civilistů a vysokého počtu nevinných obětí, vyjmenoval také činitel. Takový přístup, jako zaujala Harrisová, podle něho povede k tomu, že Hamás přitvrdí své požadavky. „Doufám, že to nebude znamenat krok zpět, protože jsme udělali velký pokrok,“ soudí zdroj.
V reakci na tyto výhrady jeden z poradců Harrisové prohlásil, že „neví, o čem to (Izraelci) mluví“. Řekl, že Biden i Harrisová hovořili na soukromých schůzkách s Netanjahuem o tom samém – že je čas dosáhnout dohody o příměří a o rukojmích. „A o tom viceprezidentka mluvila,“ zdůraznil její poradce.
Reuters: Dohodu komplikují požadavky Izraele
Zatímco Washington tvrdí, že dohoda o příměří je blízko, agentura Reuters s odvoláním na své západní, palestinské a egyptské zdroje uvedla, že její uzavření komplikují další požadavky Izraele.
„Mezi ně patří požadavek, aby v první fázi příměří prošli palestinští civilisté, kteří se budou vracet z jihu Pásma Gazy na sever, kontrolou. Izrael tak chce zabránit tomu, aby se na sever Pásma Gazy převlečeni za civilisty vraceli ozbrojenci Hamásu nebo jejich podporovatelé. To je podle Reuters jeden z požadavků Izraele, který Hamás odmítá,“ popsal z Tel Avivu zpravodaj ČT Václav Černohorský.
„Dalším požadavkem má být to, že si Izrael chce ponechat kontrolu nad pásem území na hranicích Pásma Gazy s Egyptem. K tomu se protistrana staví také zatím odmítavě,“ dodal zpravodaj.
V reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října zahájil Izrael vojenskou operaci v Pásmu Gazy, aby zničil Hamás. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem uvádí, že izraelská operace připravila o život více než 39 tisíc lidí. Tato bilance nerozlišuje mezi příslušníky Hamásu a palestinskými civilisty. Údaje nelze nezávisle ověřit. Premiér židovského státu opakovaně tvrdí, že izraelští vojáci útočí pouze na teroristy z Hamásu, nikoli civilisty.