Moldavský parlament schválil složení a program nové vlády. V jejím čele stojí Ion Chicu, bývalý ministr financí a poradce proruského prezidenta Igora Dodona. Pro nový kabinet hlasovalo 62 z celkových 101 poslanců, podpořili ho zástupci socialistů a Demokratické strany (PDM). Zemí od únorových voleb zmítá politický chaos, nějakou dobu proti sobě dokonce stáli dva prezidenti a dvě vlády.
Napřed byli premiéři dva, pak vláda po pěti měsících padla. Teď má Moldavsko další nový kabinet
V zemi v úterý padl kabinet prozápadní premiérky Maii Sanduové, jejíž proevropský blok Acum (Teď) tvořil vládní koalici společně s proruskými socialisty prezidenta Dodona. Právě socialisté a PDM uprchlého oligarchy Vlada Plahotniuka v úterý vyslovili vládě nedůvěru a nyní podpořili nový menšinový kabinet.
Spěch s vytvořením nové vlády Chicu vysvětlil snahou vyvést zemi z politické krize. „Politická krize, která propukla před pár dny, může mít mimořádně závažné důsledky. Každý den pokračování této krize by ještě více zhoršil situaci,“ prohlásil nový premiér.
Chicu není členem žádné strany. Dosud působil jako prezidentův poradce, než jej šéf státu Dodon ve středu navrhl do křesla předsedy vlády. Také mnozí další ministři jsou bývalí Dodonovi poradci, jiní byli ministry ve vládě vedené Plahotniukovou stranou, která skončila v červnu. Chicu uvedl, že jeho vláda bude „přechodná“ a zemi dovede k novým volbám.
Ústavní krize a dvojvládí
V Moldavsku zavládla po únorových parlamentních volbách patová situace, neboť voliči rozdělili mandáty mezi proruské a proevropské strany. Do konce května proti sobě stáli socialisté prezidenta Dodona a společenství prozápadních stran, jehož součástí byla i PDM oligarchy Plahotniuka a blok Acum.
Počátkem června ale došlo ke zlomu, když se blok Acum spojil s Dodonovou stranou a vytvořil vlastní vládu v čele s Maiou Sanduovou. Nová koalice tak obešla druhou nejsilnější PDM oligarchy Plahotniuka, která si předtím nárokovala premiérský post.
Podle ústavního soudu ale Acum a socialisté překročili zákonem stanovenou lhůtu pro sestavení vlády, pročež mělo následovat rozpuštění parlamentu prezidentem, což však Dodon neučinil.
Ústavní soud poté Dodona zbavil úřadu a úřadující hlavou státu určil dosavadního premiéra Pavla Filipa z PDM, jehož vláda vznikla ještě před volbami. Filip následně rozpustil parlament a na 6. září ohlásil předčasné volby. Filip i ústavní soud odmítli vládu Sanduové uznat, a v zemi proto proti sobě zhruba týden stály dvě vlády a dva prezidenti.
obrázek
Plahotniukova strana v opozici, oligarcha uprchl
V polovině června nakonec Plahotniukova Demokratická strana ohlásila odchod do opozice a demisi premiéra Filipa. Sám Plahotniuk uprchl ze země, údajně kvůli obavě o svou bezpečnost. Podle médií však může být zapleten do obřího skandálu kolem záhadného zmizení miliardy dolarů ze tří moldavských bank na přelomu let 2014 a 2015. Pohřešovaná miliarda představuje osminu výkonu moldavské ekonomiky.
Ústavní soud ustoupil a anuloval svá rozhodnutí týkající se dočasného odebrání prezidentských pravomocí Dodonovi, rozpuštění dosavadního parlamentu, uspořádání předčasných voleb 6. září či neuznání nové premiérky Sanduové. Ta soudce nařkla, že svými rozhodnutími stranili bývalé vládnoucí straně PDM oligarchy Plahotniuka. Všichni ústavní soudci na konci června rezignovali na své funkce.
Vláda Sanduové, která svůj program založila na boji proti korupci, se udržela jen pět měsíců. Socialisté Sanduovou obviňovali, že porušila koaliční smlouvu pokusem převzít kontrolu nad jmenováním generálního prokurátora. Podle premiérkou prosazovaných změn by prokurátora nově nominoval předseda vlády. Sanduová tvrdila, že v boji s korupcí jde o klíčovou pozici.
Oligarcha a šéf Demokratické strany Vlad Plahotniuk
Moldavské problémy: chudoba, korupce a Podněstří
Jedna z nejchudších zemí Evropy se dlouhodobě potýká s korupcí a politickými zmatky. Nezávislosti Moldavsko nabylo v roce 1991 v důsledku rozpadu Sovětského svazu. Úzký pás země při východním břehu řeky Dněstr tvoří neuznaná Podněsterská republika.
Podněstří, jehož obyvatelstvo tvoří Rusové z více než 30 procent (necelých 30 procent pak představují Ukrajinci a 32 procent Moldavané), vyhlásilo samostatnou republiku v roce 1990, když se obávalo sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.
Situace o dva roky později vyústila v pětiměsíční válku, ve které separatisty proti moldavským vojskům podpořily kontingenty ruských kozáků a ruské 14. armády. Konflikt, ve kterém zahynulo až 1500 lidí, zastavilo příměří, na základě kterého vznikla mezi Podněstřím a Moldavskem nárazníková zóna. Prosadila si ji ruská armáda.
Moskva separatisty podporuje dosud, v Podněstří zůstává asi tisíc ruských vojáků. Státní útvar, jehož suverenitu akceptují pouze taktéž neuznané Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach, přežívá jen díky hospodářské a vojenské podpoře Moskvy.