Tisíce súdánských demonstrantů se po čtvrtečním svržení prezidenta Umara Bašíra armádou utábořily u ministerstva obrany v Chartúmu. Podle agentury Reuters požadují vytvoření civilní vlády a svým počínáním se vzpírají zákazu vycházení vyhlášenému ve čtvrtek vojenským režimem. Dosavadní ministr obrany a šéf přechodné vojenské rady Avad Ibn Auf vzápětí podle zahraničních médií odstoupil. Vůdce puče je na sankčním seznamu USA kvůli genocidě v Dárfúru. Vojenská rada je prý otevřena dialogu s demonstranty.
Napětí v Súdánu roste. Den po převratu končí šéf přechodné vojenské rady
Ministr obrany v projevu jmenoval jako svého nástupce v čele přechodné exekutivy generála Abdal Fattáha Abdalrahmána Burhána. Odstupuje prý ve snaze zachovat jednotu ozbrojených sil. Jako svého nástupce v čele přechodné exekutivy označil generála Abdal Fattáha Abdarrahmána Burhána. Ten zastává funkci generálního inspektora ozbrojených složek a podle AP není na rozdíl od ministra obrany zapleten do páchání válečných zločinů a také nečelí obviněním u mezinárodních tribunálů.
2 minuty
Napětí v Sudánu
Demonstranti, kteří se u ministerstva obrany i přes noc účastnili protestu vsedě, vyzývali mimo jiné k hromadným pátečním modlitbám po svržení autokratického prezidenta, jenž africké zemi vládl třicet let.
V posledních čtyřech měsících demonstranti protestovali proti Bašírovi. Nyní odmítají rozhodnutí armády zřídit přechodnou vojenskou radu, která má zemi vládnout následující dva roky do voleb. Naopak chtějí pokračovat v protestech, dokud nebude ustavena civilní vláda. Vůdce vojenské rady Ibn Auf vyhlásil mimořádný stav, celonárodní příměří i zákaz vycházení od 22:00 do 4:00.
Nálada v davu byla zjevně slavnostní. Demonstranti hráli, zpívali a vyzývali k odstoupení ibn Aufa. Aktivisté se žlutými reflexními vestami ráno řídili dopravu kolem areálu ministerstva obrany a zablokovali důležitý most v centru Chartúmu.
Přechodná vojenská rada sdělila, že chce vytvořit atmosféru pokojného dialogu a bude mluvit s politickými skupinami s výjimkou dosavadní vládní strany Národní kongres, jíž ale podle Ábidína bude umožněna účast v příštích volbách. Souhlasí s tím, že příští vláda by měla sestávat z civilistů, řekl šéf politického výboru rady Umar Zajn Ábidín.
Ten zdůraznil, že přechodné období, které bylo vyhlášeno až na dva roky, může trvat třeba jen měsíc. Slíbil, že vojenská rada nebude do civilní vlády zasahovat, ale uvedl, že ministerstva obrany a vnitra budou pod kontrolou rady.
Hlavní skupina organizující protesty v zemi v pátek slib vojenské rady předat do dvou let moc civilní vládě a zvolenému prezidentovi odmítla s tím, že „armáda není schopna zajistit změnu“. Sdružení súdánských odborníků (SPA) zopakovalo požadavek, aby byla moc okamžitě předána „přechodné civilní vládě“.
Ibn Auf, který je na americkém sankčním seznamu kvůli genocidě v západosúdánské provincii Dárfúr, ve čtvrtek v televizi prohlásil, že Bašír je držen na „bezpečném místě“. Podle zdrojů agentury Reuters je Bašír „ostře střežen“ v prezidentské rezidenci. Zajn Ábidín doplnil, že Bašír nebude vydán do zahraničí, dokud bude rada u moci. Mohl by být postaven před soud přímo v Súdánu.
Ministr obrany Avad ibn Auf se stává šéfem přechodné vojenské rady Súdánu
Svět podporuje rychlejší přechod k civilní vládě
Arabista a honorární konzul Súdánu v Česku Petr Pelikán ve vysílání České televize podotkl, že nikdo neví, co má po odstoupení Bašíra následovat. Jako nejhorší možnost vidí rozpad země, vznik anarchie a scénář podobný vývoji v Libyi po pádu Muammara Kaddáfího. Připomněl, že armáda je asi jedinou silou, která má nadkmenovou a nadregionální působnost.
Varoval před nadějemi na rychlé zavedení demokracie v zemi. „Nemůžete uskutečnit demokratické volby v zemi, kde většina lidí neví, kdy se narodila, čili netuší, jestli jim je osmnáct let. Kde spousta lidí neumí číst a psát. Nejsou nikde registrovaní a sami sebe identifikují s nějakým vůdcem, který je s nimi pokrevně spřízněn,“ popsal.
Světové mocnosti, včetně USA a Británie, uvedly, že podporují pokojnou a demokratickou transformaci v Súdánu dříve než za dva roky. Komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala súdánské úřady k propuštění lidí zadržovaných kvůli pokojným protestům a k vyšetření použití síly proti demonstracím, které se v zemi konaly od prosince. Po súdánských úřadech Bacheletová také požaduje, aby se zdržely použití síly proti pokojným protestům.
I Umar Bašír se 30. června 1989 dostal k moci vojenským převratem, když svrhl civilní vládu Sádika Mahdího. Země pod jeho vedením byla opakovaně kritizována za porušování lidských práv v podobě mučení, poprav, znásilňování a obchodu s dětmi.
Mimořádnou kritiku vyvolaly etnické čistky nearabského obyvatelstva v Dáfúru od roku 2003. Bašír byl kvůli tomu jedinou úřadující hlavou státu, kterou Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Zároveň se však Bašír v roce 2005 zasloužil o ukončení dvaadvacetileté občanské války mezi severem a jihem země, která si vyžádala na dva miliony obětí. Umožnil vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011.
