Moskva odmítá závody ve zbrojení. NATO zvyšuje rozpočet i kvůli ruské agresi na Ukrajině

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov kritizoval plány NATO na zvyšování výdajů na obranu. Jsou prý potvrzením politiky zadržování Ruska a expansionismu a počátkem závodů ve zbrojení, do nichž se jeho země nechce nechat vtáhnout. Většina zemí NATO začala posílat víc peněz do armády v reakci na už více než pět let trvající ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině.

„Vidíme, že NATO se věnuje hlavně zadržování a expanzivní politice ve vztahu k naší zemi. To nás musí znepokojovat, podobná slova o zvýšení (obranného) rozpočtu to znovu dokazují,“ konstatoval Peskov. Odkázal novináře na Putinova slova, že Moskva se nenechá zatáhnout do závodů ve zbrojení, které jsou pro ekonomiku zhoubné.

Ruský mluvčí reagoval na prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, že ve srovnání s rokem 2016 stoupnou výdaje Aliance na obranu příští rok o 130 a do roku 2024 o 400 miliard dolarů (tři respektive devět bilionů korun).

Jedním z důvodů je ruská vojenská agrese vůči Ukrajině a obavy východoevropských zemí z dalších kroků Putinova režimu. Globálně významnějším důvodem je růst vojenských schopností Číny.

Šesté nejvyšší výdaje

Peskov prohlásil, že Rusko touto cestou nepůjde. „Existuje bezpečnostní parita, perspektiva strategické stability je zajištěna na celou řadu let. Právě touto cestou půjdeme,“ odpověděl na dotaz, zda i Rusko hodlá zvýšit vojenský rozpočet.

Návrh ruského rozpočtu počítá s nárůstem výdajů na obranu o 6,6 procenta, píše Interfax. Podle Stockholm International Peace Research Institute vytrvale rostl od krize v roce v roce 1998 do roku 2016, kdy se začal snižovat.

Nejvíc na armádu podle institutu v roce 2018 vydávaly Spojené státy, rozpočet dosáhl asi třetiny všech světových obranných výdajů. Rusko bylo na šestém místě s asi desetinovými výdaji ve srovnání s Pentagonem.

Výdaje na obranu
Zdroj: Stockholm international peace institute / ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 11 mminutami

Problémy s placením či navigací. Výpadky internetu v Rusku zasáhly už i Moskvu

K výpadkům internetového připojení v Rusku dochází již téměř rok – nyní však postihl také tamní metropoli. Lidé v Moskvě mají problém s on-line platbami či používáním navigace. Kreml se odvolává na „sofistikované útoky Kyjeva“, kterým je prý potřeba se bránit právě omezováním internetu. Podle kritiků vlády jde ale o způsob, jak ještě více omezit svobodu občanů. Ti si stěžují také na problémy s fungováním komunikační aplikace Telegram, k jejíž blokaci má přitom oficiálně dojít až na začátku dubna.
před 14 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
před 2 hhodinami

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 3 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 4 hhodinami

Izrael provedl vzdušný úder v centru Bejrútu, předtím vyzval k evakuaci

Izrael v noci na středu provedl vzdušný úder ve čtvrti Bašúra v centru libanonské metropole Bejrútu, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky, kteří slyšeli hlasitou explozi. Izraelská armáda krátce předtím vyzvala obyvatele k evakuaci budovy. Dřívější izraelský úder v Bejrútu podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabil nejméně šest lidí a dalších 24 zranil. Izraelská armáda zároveň uvedla, že zahájila nové údery na militantní hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
před 4 hhodinami

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...