Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial – sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, o jehož zrušení rozhodl ruský nejvyšší soud o den dříve. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nich tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Zástupci sdružení označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právnička Memorialu Marija Ejsmontová uvedla, že se uskupení proti verdiktu odvolá.
Městský soud podle agentury TASS zatím nezveřejnil přesné odůvodnění rozsudku. Prokuratura, která o rozpuštění střediska požádala, organizaci obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“ a také z propagace „terorismu a extremismu“. Toho se podle ní měla dopustit tím, že zveřejnila seznam politických vězňů, kde byli také členové náboženských nebo politických skupin, které jsou v Rusku zakázané, uvedla agentura AFP.
Prokuratura při soudním slyšení uvedla, že Memorial podporoval nezákonné protestní akce, jejichž cílem byla destabilizace situace v Rusku, napsal server Kommersant. Podle státního zastupitelství mají seznamy politických vězňů za cíl „vytvořit negativní představu o ruském soudním systému“.
„Pronásledování“ nevládní organizace kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, britská ministryně zahraničí Liz Trussová hovořila o „děsivé ráně“ svobodě projevu v Rusku. Memorial představuje pilíř obrany lidských práv v Rusku a strážce paměti o milionech obětí sovětských zločinů, podotkla AFP.
Zástupci Memorialu označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právník organizace Grigorij Vajpan podle ruské služby stanice BBC přirovnal žádost prokuratury o likvidaci uskupení k procesům se sovětskými disidenty. „Proti rozhodnutí se rozhodně odvoláme, jakmile obdržíme jeho plné znění,“ prohlásila Ejsmonotvá s tím, že je připravena podat odvolání k soudním instancím v Rusku a obrátit se také na Evropský soud pro lidská práva.
„Všechny naše aktivity směřovaly k ochraně občanů a jsou užitečné pro společnost i stát. Likvidace Memorialu není řešením problému. Chcete zničit červené světlo, které signalizuje, že něco není v pořádku,“ řekl Alexandr Čerkasov z vedení Lidskoprávního centra Memorialu. Jiný právník Memorialu Ilja Novikov agentuře TASS řekl, že středisko bude pokračovat ve své práci až do doby, než verdikt nabude právní moci.
Likvidace Mezinárodního Memorialu
Středeční verdikt zazněl jen den poté, co ruský nejvyšší soud rozhodl o likvidaci Mezinárodního Memorialu, známého odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. I tuto organizaci viní prokuratura z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Organizace obvinění odmítá jako politicky motivovaná a slíbila, že bude hledat legální způsoby, jak ve své práci pokračovat.
Ve svém prohlášení po úterním rozhodnutí soudu uskupení uvedlo, že u soudu vyšel najevo skutečný důvod k jeho likvidaci. „Zástupci generální prokuratury prohlásili, že nesprávně zacházíme se sovětským obdobím ruské historie,“ uvedla organizace. Žaloba týkající se chybějícího označení „zahraniční agent“ na některých materiálech se podle Memorialu ukázala být pouhou formální záminkou.
Zástupce prokuratury před soudem prohlásil, že Mezinárodní Memorial „se téměř výhradně zaměřuje na zkreslování historické paměti a vytváří tak podle něj falešný obraz SSSR jako teroristického státu“.
„Tou logikou režimu není, zda je organizace Memorial pro ně nebezpečná či ne, ale jde o určitý symbol. Už nejsou žádná devadesátá léta, západ je nepřítel a nemáme se na co ohlížet. A především jim jde o to, aby už něměli žádné organizace, které jsou nezávislé, které ještě před několika lety dostávaly zahraniční granty,“ komentoval rozhodnutí soudu redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Spíše hnutí než organizace
Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Sdružení se věnuje také ochraně lidských práv. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes šedesát poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku.
Nálepku „zahraničního agenta“ dostal Mezinárodní Memorial od úřadů v roce 2016, v roce 2014 na tutéž černou listinu úřady umístily Lidskoprávní centrum Memorial. Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace. Rusko kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
Lidskoprávní centrum Memorial provozuje síť kanceláří na severním Kavkaze, kde například v Čečensku zdokumentovalo porušování lidských práv a obětem poskytlo právní i praktickou pomoc, uvedla agentura Reuters. Na seznamu politických vězňů střediska se nachází mimo jiné členové Svědků Jehovových, kteří jsou v Rusku zakázaní.
Organizace Memorial už dříve obvinění označila za absurdní. „Ve všech našich osvědčeních o uznání (statusu) politických vězňů je samostatně uvedeno, že to neznamená, že Lidskoprávní centrum Memorial souhlasí s názory a prohlášeními dané osoby, natož aby schvalovalo její prohlášení a činy,“ napsalo dříve uskupení.
Soukup uvedl, že lidskoprávní centrum Memorial mělo svého času i podporu státu, pořádalo vzdělávací programy ohledně lidských práv na školách s dovolením ministerstva. To už ale asi dvacet let neplatí a poslední roky je centrum terčem kampaně ze strany silových složek.
Neznámí natáčeli dav před soudem
Navzdory silnému mrazu se před soudem sešly desítky lidí, aby vyjádřily podporu této organizaci, popsala agentura AFP. V jejich blízkosti po celou dobu stáli policisté, policejní vozy a velké množství příslušníků bezpečnostních složek, uvedlo rádio Echo Moskvy. Neznámé osoby v civilním oblečení si podle rádia mezitím natáčely lidi z davu.
Soudu se podle agentury TASS účastnili diplomaté ze Španělska, Estonska, Litvy, Finska, Švédska, Dánska, USA a Německa. Úterní verdikt nad Mezinárodním Memorialem odsoudila řada západních zemí včetně Česka.
Příznivci Memorialu se podle AFP domnívají, že režim prezidenta Vladimira Putina chce sdružení potlačit, aby umlčel kritiku svých vlastních přestupků. Kreml má rovněž podle nich větší zájem na oslavě hrdinských skutků SSSR v boji proti nacismu, a nikoliv připomínání milionů obětí stalinských represí. Agentura AP poznamenala, že ruské úřady v poslední době vyvíjejí nátlak na skupiny hájící lidská práva, média i novináře. Několik skupin muselo ukončit činnost nebo se samy rozpustily, aby zabránily dalšímu stíhání.
Šéf Memorialu Jan Račinskij ujistil, že on a jeho kolegové najdou způsob, jak dál pokračovat v práci. „Paměť lidí o jejich dědech a pradědech tak snadno neporazí,“ řekl agentuře Reuters.
