Ukrajinskou krizi je nutné vyřešit mírovou cestou, a to splněním minských mírových dohod všemi stranami konfliktu. Shodli se na tom ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová, kteří spolu jednali v ruské Soči. Rozhovory o míru se podle nich musejí vést aktivnějším způsobem i v případě Sýrie. Kancléřka také na šéfa Kremlu tlačila, aby více chránil homosexuály.
Vztahy mezi Německem a Ruskem jsou napjaté od ruské anexe Krymu. Situaci poté ještě zhoršila Sýrie. „Pro mě je cílem dosáhnout takového bodu v zavádění dohod z Minsku, ve kterém budeme moci uvolnit sankce Evropské unie proti Rusku,“ prohlásila Merkelová. Klíčové je podle ní udržení klidu zbraní, který je základem pro politické rozhovory.
Podle Putina brzdí mírový proces ukrajinská vláda. Šéf Kremlu také řekl, že nedávná smrt pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSBE) na Ukrajině znamenala pro mírové úsilí značnou újmu.
Oba státníci hovořili i o situaci v Sýrii, která podle nich musí být rovněž vyřešena diplomatickou cestou. Putin poznamenal, že se s Merkelovou shodl na nutnosti vést mírové rozhovory aktivnějším způsobem.
Ruský prezident se pak vrátil k dubnovému chemickému útoku na syrské město Chán Šajchún, z něhož Západ viní režim syrského prezidenta Bašára Asada. USA kvůli tomu na Trumpův příkaz vybombardovaly Asadovu základnu.
Moskva, která je Asadovým spojencem, ale závěry západních států odmítla, a tvrdila, že Asadovy síly zasáhly sklad smrtící chemie v držení povstalců.
Putin nyní použití chemického arzenálu opět odsoudil, zároveň ale vyzval k důkladnému prošetření incidentu a následnému potrestání viníků. Trest nesmí přijít dříve, než bude důkladně známo, kdo odpovědnost za útok nese, zdůraznil ruský prezident.
Reagoval i na otázku k možnému ruskému ovlivňování prezidentských voleb ve Spojených státech. Tuto možnost prověřuje FBI a několik výborů Kongresu USA. Putin ale jakékoli zásahy do volební kampaně opětovně odmítl s tím, že Rusko nikdy nezasahovalo do politických procesů v cizích zemích a že samo o ovlivňování vlastní politiky ze zahraničí nestojí.
Merkelová pak uvedla, že nemá obavy z možného ovlivňování podzimních německých voleb. „Víme, že kybernetická kriminalita je mezinárodní výzva, ale očekáváme, že německé volby proběhnou bez narušení,“ konstatovala kancléřka.
Tématem rozhovorů s Merkelovou byly také stav právního státu a otázka lidských práv v Rusku. Kancléřka Putina požádala, aby se zasadil o práva homosexuálů v autonomním Čečensku. V dubnu opoziční list Novaja gazeta informoval o pronásledování a mučení gayů tamní policií. Novináři od té doby čelí výhrůžkám, a to i smrtí.
Putin s Merkelovou probíral také dubnové zásahy proti protivládním demonstrantům. Postup policie byl podle něj v souladu se zákonem. „Ruské orgány činné v trestním řízení se chovají mnohem zdrženlivěji než jejich kolegové v jiných evropských zemích,“ míní prezident.
