Mayová a Corbyn zahájili „konstruktivní“ rozhovory. Vyjednávací týmy se znovu sejdou ve čtvrtek

2 minuty
Události: Mayová začala jednat o brexitu s lídrem opozice Corbynem
Zdroj: ČT24

Jednání britské premiérky Theresy Mayové s lídrem opozice Jeremym Corbynem o dalším brexitovém plánu bylo „konstruktivní“. Uvedli to mluvčí britské vlády i opoziční Labouristické strany. Politici se podle nich dohodli na dalším programu rozhovorů, které by měly pokračovat hned ve čtvrtek. Britští poslanci také ve druhém čtení schválili návrh zákona, který odmítá brexit bez dohody k 12. dubnu. Dodatek iniciovali zákonodárci napříč celým politickým spektrem. Premiérka Mayová už v úterý oznámila, že požádá EU o další krátký odklad brexitu, aby zabránila neřízenému odchodu z Unie.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

Rozhovory konzervativců a labouristů se nemají týkat již vyjednané dohody, ale pouze politické deklarace o budoucích vztazích s EU po brexitu. Společný plán by pak měli Mayová a Corbyn předložit poslancům ke schválení.

Britové mají brexitové nejistoty plné zuby
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Podle vyjádření Labouristické strany byla středeční jednání konstruktivní: „Shodli jsme se na programu práce našich týmů, abychom prozkoumali možnosti dohody.“ Podle mluvčího premiérky Mayové projevily obě strany během zhruba dvouhodinového jednání „flexibilitu a odhodlání ukončit brexitovou nejistotu“.

Některé zdroje blízké vládě však úspěch středečního jednání zpochybňují. Podobně později mluvil i Corbyn, když uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával. Během schůzky padla podle Corbyna z jeho strany zmínka i o druhém referendu. „Na ničem jsme se v tomto bodě ale neshodli,“ dodal.

Během odpoledních interpelací ve sněmovně Mayová připomněla, že má s Corbynem ohledně brexitu řadu podobných názorů: „Ve vztahu k brexitu se shodujeme v řadě bodů. Chceme najít cestu vpřed, která by získala podporu Dolní sněmovny, a dokončit brexit.“ Konkrétně uvedla přání ochránit pracovní místa, opustit EU s dohodou a ukončit volný pohyb osob. 

Proti spolupráci s vůdcem opozice Corbynem se však bouří řada euroskeptiků. Někteří konzervativci podle televize Sky News dokonce vyzvali ministry, aby se Mayovou pokusili sesadit. Na protest proti postupu premiérky opustili během středy její kabinet dva členové.

S Mayovou i Corbynem jednala také skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Po jednání s premiérkou však řekla, že si není jistá, zda je Mayová připravena ke kompromisu. Sturgeonová znovu vyzvala k dlouhému odkladu brexitu. 

Poslanci si ve středu těsnou většinou jediného hlasu prohlasovali, že budou jednat o vzniku zákona, který by zamítl tvrdý brexit bez dohody k 12. dubnu. To je termín, který stanovila Evropská unie v případě, že se Britům nepodaří schválit brexitovou dohodu a nepřijdou s dalším návrhem na řešení situace. 

Poslanci následně učinili první krok k přijetí exekutivy, schválili jej poměrem hlasů 315 ku 310. V noci, před samotným třetím čtením návrhu zákona, začali jednat o jednotlivých dodatcích.

Naopak hlasování o tom, zda má Dolní sněmovna v pondělí rozhodovat o dalších variantách brexitu, skončilo nerozhodně. Pro návrh požadující, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, stejný počet se jich postavil proti. Předseda sněmovny John Bercow následně remízu rozhodl v neprospěch návrhu.

Podle Bercowa předseda sněmovny naposledy remízu rozhodoval svým hlasem v roce 1993, kdy poslanci hlasovali nerozhodně po debatě o takzvané maastrichtské smlouvě, která založila Evropskou unii.

Minulý týden poslanci hlasovali o osmi různých alternativních plánech týkajících se brexitu, toto pondělí hlasovali o čtyřech. V obou případech ale všechny návrhy odmítli. 

Zpravodajská stanice BBC upozornila, že by poslanci v pondělí ale nakonec přece jen o různých variantách kolem brexitu hlasovat mohli. Je totiž možné, že jim různé návrhy na další postup předloží sama vláda. „Rozdíl by byl v tom, že by vláda měla kontrolu nad tím, o čem poslanci hlasují,“ uvedla politická redaktorka BBC Vicki Youngová.

Média: Rozhodnutí jednat s Corbynem může konzervativce rozložit

Britská média uvádí, že poslední krok premiérky Mayové v rámci jejího plánu pro odchod Británie z EU může již tak rozdělenou Konzervativní stranu uvrhnout do úplného rozvratu. „Vypadá to, že se nyní pokusí to prosadit (brexitovou dohodu) s hlasy labouristů a jejich cenou bude trvalá celní unie. Pokud to udělá, může to zničit Konzervativní stranu,“ cituje deník Financial Times nejmenovaného „vlivného euroskeptika“.

Mayová podle hlavní politické komentátorky BBC Laury Kuenssbergové úterní změnou kurzu dala najevo, že jí více než na uspokojení probrexitového křídla své strany záleží na tom, aby Británie z EU odešla na základě dohody. Někteří komentátoři také soudí, že hrozící „měkčí“ brexit dohodnutý s labouristy přivolali sami euroskeptičtí poslanci – svým neustálým odmítáním vládního plánu.

„Říkám to už celé týdny. Kolegové, kteří si nedali říct a hlasovali proti brexitové dohodě a odchodu na konci března, mají nyní na výběr měkký, měkčí, nebo rozteklý (brexit),“ napsal na Twitteru vládní poslanec Nadhim Zahawi.

„Je paradoxní, že Theresa Mayová a Jeremy Corbyn mají osobně na brexit velmi podobný názor: být mimo jednotný trh, ne druhému referendu, mluví každý trochu jinak o celní unii – jen jejich strany se svými vůdci nesouhlasí,“ konstatoval na Twitteru reportér deníku The Times Sam Coates s odkazem na rozdělené konzervativce i labouristy.

„Musíme nalézt společnou řeč, a to velmi, velmi rychle,“ prohlásila podle Reuters labouristická poslankyně a stínová ministryně obchodu Rebecca Longová-Baileyová. Corbyn proto podle ní nestanovil žádná témata, o nichž by odmítal jednat. Poslankyně také očekává, že Mayová bude otevřená myšlence celní unie, kterou prosazují právě labouristé.

Britové už nechtějí o brexitu slyšet, ukázal průzkum

Drtivá většina Britů má plné zuby každodenního zpravodajství o brexitu a v době aktuální krize není nadšena působením ani jedné ze dvou hlavních politických stran, ukázal výzkum společnosti Britain Thinks provedený poslední březnový týden.

U většiny respondentů nevyzpytatelný vývoj kolem brexitu vyvolává zmatení a lidé příliš nevěří, že se politici dokážou s chaosem vypořádat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...