Masový turismus nesmyslně šroubuje nájmy, protestují Mallorčané

Nahrávám video
Horizont ČT24: Lidé na Mallorce protestují proti masovému turismu
Zdroj: ČT24

Tisíce lidí protestovaly na španělských Baleárských ostrovech proti masovému turismu. Do ulic hlavního města Palma de Mallorca vyšlo zhruba deset tisíc obyvatel, stovky se účastnily menších demonstracích na Menorce a Ibize. Místním vadí zejména skupování nemovitostí za účelem pronájmu a s tím spojené šroubování cen.

Po katalánských plážích jsou ty z Baleárských ostrovů ve Španělsku druhé nejoblíbenější. Loni je navštívilo téměř čtrnáct a půl milionu lidí, což je o pět set tisíc více než na dle žebříčku třetích Kanárských ostrovech. A jakkoli je turismus pro Mallorcu zásadní a zodpovědný za 45 procent HDP, tamním obyvatelům se nelíbí negativní projevy na trh s nemovitostmi.

„Mám příbuzné, kteří musí odejít, protože už nezvládají platit nájem. Nedává smysl, že ceny tak rostou,“ hlásil jeden z demonstrantů.

Mallorčané na podporu své iniciativy, která po vládě chce ve věci urychleně zakročit, vytvořili virální video. Šíří se i díky jasnému heslu: Na prodej a nemůžu to koupit.

„Chceme zavedení neodkladných opatření – například prohlásit Baleárské ostrovy za oblast bytové a nájemní krize a zabránit lidem, kteří zde nežijí více než pět let, kupovat nemovitosti,“ upozornil spoluorganizátor protestu Carme Reines.

„Vymklo se to kontrole“

Průměrný měsíční nájem malého bytu do čtyřiceti metrů čtverečních se na Baleárech pohybuje v současnosti kolem 1100 eur (zhruba 27 tisíc korun). „Vymklo se to kontrole. Více než polovinu pronájmů tvoří ubytování pro turisty, což vede ke zvyšování cen, které jsou pro místní obyvatele a pracovníky pocházející ze (španělské) pevniny nebo z jiných zemí nedostupné,“ konstatoval realitní makléř Javier Carbonell.

Podobný problém je i na Kanárských ostrovech. Na konci dubna tam vyšly do ulic tisíce lidí protestovat proti nárůstu krátkodobých prázdninových pronájmů a výstavbě nových hotelů. Jak sami Španělé říkají – nesnaží se vyslat zprávu příchozím turistům, ale úřadům kvůli podle nich špatně nastavenému systému.

Zákon o zpřísnění podmínek pro majitele se na západněji položeném souostroví už připravuje. V platnost by měl vstoupit ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...