Masový turismus nesmyslně šroubuje nájmy, protestují Mallorčané

Nahrávám video

Tisíce lidí protestovaly na španělských Baleárských ostrovech proti masovému turismu. Do ulic hlavního města Palma de Mallorca vyšlo zhruba deset tisíc obyvatel, stovky se účastnily menších demonstracích na Menorce a Ibize. Místním vadí zejména skupování nemovitostí za účelem pronájmu a s tím spojené šroubování cen.

Po katalánských plážích jsou ty z Baleárských ostrovů ve Španělsku druhé nejoblíbenější. Loni je navštívilo téměř čtrnáct a půl milionu lidí, což je o pět set tisíc více než na dle žebříčku třetích Kanárských ostrovech. A jakkoli je turismus pro Mallorcu zásadní a zodpovědný za 45 procent HDP, tamním obyvatelům se nelíbí negativní projevy na trh s nemovitostmi.

„Mám příbuzné, kteří musí odejít, protože už nezvládají platit nájem. Nedává smysl, že ceny tak rostou,“ hlásil jeden z demonstrantů.

Mallorčané na podporu své iniciativy, která po vládě chce ve věci urychleně zakročit, vytvořili virální video. Šíří se i díky jasnému heslu: Na prodej a nemůžu to koupit.

„Chceme zavedení neodkladných opatření – například prohlásit Baleárské ostrovy za oblast bytové a nájemní krize a zabránit lidem, kteří zde nežijí více než pět let, kupovat nemovitosti,“ upozornil spoluorganizátor protestu Carme Reines.

„Vymklo se to kontrole“

Průměrný měsíční nájem malého bytu do čtyřiceti metrů čtverečních se na Baleárech pohybuje v současnosti kolem 1100 eur (zhruba 27 tisíc korun). „Vymklo se to kontrole. Více než polovinu pronájmů tvoří ubytování pro turisty, což vede ke zvyšování cen, které jsou pro místní obyvatele a pracovníky pocházející ze (španělské) pevniny nebo z jiných zemí nedostupné,“ konstatoval realitní makléř Javier Carbonell.

Podobný problém je i na Kanárských ostrovech. Na konci dubna tam vyšly do ulic tisíce lidí protestovat proti nárůstu krátkodobých prázdninových pronájmů a výstavbě nových hotelů. Jak sami Španělé říkají – nesnaží se vyslat zprávu příchozím turistům, ale úřadům kvůli podle nich špatně nastavenému systému.

Zákon o zpřísnění podmínek pro majitele se na západněji položeném souostroví už připravuje. V platnost by měl vstoupit ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 22 mminutami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 51 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 1 hhodinou

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 2 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled