Manafort podle vyšetřovatele lhal FBI. Bývalý šéf Trumpova volebního štábu porušil dohodu o spolupráci

Nahrávám video

Zvláštní vyšetřovatel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller obviňuje bývalého šéfa volebního štábu Donalda Trumpa Paula Manaforta, že lhal vyšetřovatelům FBI. Ti prověřují vliv Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Porušil tak jejich předchozí dohodu a hrozí mu delší trest ve vězení a možná i další obvinění, napsala agentura AP. List The Guardian v úterý napsal, že Manafort se několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem; Manafort to popřel.

Prokurátoři pracující pro Muellera v pondělí večer místního času (v noci na úterý středoevropského času) federálnímu soudu ve Washingtonu předložili zprávu, ve které tvrdí, že se Manafort po uzavření dohody dopustil federálních zločinů. A to tím, že v řadě záležitostí lhal FBI a Muellerovi. V čem konkrétně lhal, ale neupřesnili.

Manafort dohodu s Muellerem uzavřel 14. září. V dokumentu je klauzule, ve které se Manafort zavazuje s vyšetřovateli plně, otevřeně a pravdivě spolupracovat. Pokud by jakoukoli část slibu porušil, dohoda se ruší, ale Manafortova přiznání k trestným činům, která v rámci ujednání učinil, zůstávají v platnosti.

Obhajoba ve zprávě pro soud trvá na tom, že od uzavření dohody se Manafort opakovaně sešel s vyšetřovateli, se kterými podle svých závazků spolupracoval. „Je přesvědčen, že poskytl pravdivé informace, a nesouhlasí s hodnocením vládních úřadů a s tím, že dohodu porušil,“ uvádějí Manafortovi obhájci.

Trump mezitím útočí na zvláštního vyšetřovatele. Opakuje, že celá kauza je jen pokusem opozice zvrátit výsledek prezidentských voleb. „Falešný hon na čarodějnice pokračuje. Mueller a jeho gang Rozzlobených demokratů se ale zaměřuje jen na jednu stranu. Počkejte, až se dozvíte, jak strašlivě a hrůzně zachází s lidmi a ničí životy těm, kteří odmítají lhát,“ napsal prezident na Twitteru. 

Manafort se k trestným činům přiznal

Mueller i Manafortovi advokáti se shodli, že již není důvod odkládat verdikt o výši trestu, proto požádali soud o stanovení termínu pro vynesení rozsudku.

Manafort se v dohodě přiznal k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Na základě dohody se měly soudy přestat zabývat několika body obžaloby ve dvou Manafortových případech, u kterých se porota nedokázala shodnout na jeho vině. To se týká například praní špinavých peněz a daňového podvodu.

Manafort je stále ve vazbě a čeká na trest. Hrozí mu několik let. Soud ve Virginii ho v srpnu uznal vinným v osmi bodech obžaloby, v dalších deseti se porota na verdiktu neshodla. Obvinění se týkala Manafortových finančních aktivit z doby, kdy pracoval ve prospěch někdejšího proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Druhému procesu, který byl plánován na září do Washingtonu a ve kterém se měl zodpovídat ze zamlčení svých lobbistických aktivit ve prospěch Janukovyče, se Manafort vyhnul uzavřením dohody s Muellerem. 

Žádný z Manafortových případů s prezidentskou kampaní nesouvisel, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

The Guardian: Manafort se scházel s Assangem

Manafort se podle britského listu The Guardian několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem, a to na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde se Assange ukrývá.

Schůzky se podle deníku konaly roku 2013, 2015 a na jaře 2016. Právě tehdy se stal Manafort klíčovou postavou Trumpova tažení do Bílého domu. A právě tato poslední schůzka by mohla podle listu zajímat zvláštního vyšetřovatele Muellera. Manafort se sešel s Assangem v březnu; o něco později pak server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serveru americké Demokratické strany, připomíná Guardian.

Manafort v úterním prohlášení informaci listu The Guardian o kontaktech s Assangem ostře odmítl a zprávu označil za „naprosto nepravdivou a záměrně nactiutrhačnou“.

Manafort v Trumpově týmu skončil kvůli vazbám na Janukovyče

V roce 2016 Manafort působil v Trumpově volebním štábu a dva měsíce ho dokonce i vedl. Z týmu prezidentského kandidáta byl Manafort propuštěn v srpnu 2016 po zprávách tisku, že vydělal miliony dolarů jako poradce ukrajinského prezidenta Janukovyče. V minulosti lobbista pracoval také pro prezidenty Geralda Forda, Ronalda Reagana a George Bushe.

Zvrat v Manafortově případu podle deníku The New York Times (NYT) svědčí o tom, že Mueller, jehož vyšetřování čelí kritice Bílého domu a řady republikánských činitelů, zvolil agresivnější přístup k ruské kauze.

Výjimečné rozhodnutí odstoupit od dohody pak vyvolává dojem, že vyšetřovatelé se domnívají, že Manafort neposkytl podrobnosti, které by pro případ ruského vměšování mohly být důležité. Muellerův tým očividně nepovažuje Manaforta za důvěryhodného, takže ho zřejmě nenechá svědčit, když o něm tvrdí, že opakovaně lže, poznamenal deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 7 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...