Manafort podle vyšetřovatele lhal FBI. Bývalý šéf Trumpova volebního štábu porušil dohodu o spolupráci

Nahrávám video

Zvláštní vyšetřovatel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller obviňuje bývalého šéfa volebního štábu Donalda Trumpa Paula Manaforta, že lhal vyšetřovatelům FBI. Ti prověřují vliv Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Porušil tak jejich předchozí dohodu a hrozí mu delší trest ve vězení a možná i další obvinění, napsala agentura AP. List The Guardian v úterý napsal, že Manafort se několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem; Manafort to popřel.

Prokurátoři pracující pro Muellera v pondělí večer místního času (v noci na úterý středoevropského času) federálnímu soudu ve Washingtonu předložili zprávu, ve které tvrdí, že se Manafort po uzavření dohody dopustil federálních zločinů. A to tím, že v řadě záležitostí lhal FBI a Muellerovi. V čem konkrétně lhal, ale neupřesnili.

Manafort dohodu s Muellerem uzavřel 14. září. V dokumentu je klauzule, ve které se Manafort zavazuje s vyšetřovateli plně, otevřeně a pravdivě spolupracovat. Pokud by jakoukoli část slibu porušil, dohoda se ruší, ale Manafortova přiznání k trestným činům, která v rámci ujednání učinil, zůstávají v platnosti.

Obhajoba ve zprávě pro soud trvá na tom, že od uzavření dohody se Manafort opakovaně sešel s vyšetřovateli, se kterými podle svých závazků spolupracoval. „Je přesvědčen, že poskytl pravdivé informace, a nesouhlasí s hodnocením vládních úřadů a s tím, že dohodu porušil,“ uvádějí Manafortovi obhájci.

Trump mezitím útočí na zvláštního vyšetřovatele. Opakuje, že celá kauza je jen pokusem opozice zvrátit výsledek prezidentských voleb. „Falešný hon na čarodějnice pokračuje. Mueller a jeho gang Rozzlobených demokratů se ale zaměřuje jen na jednu stranu. Počkejte, až se dozvíte, jak strašlivě a hrůzně zachází s lidmi a ničí životy těm, kteří odmítají lhát,“ napsal prezident na Twitteru. 

Manafort se k trestným činům přiznal

Mueller i Manafortovi advokáti se shodli, že již není důvod odkládat verdikt o výši trestu, proto požádali soud o stanovení termínu pro vynesení rozsudku.

Manafort se v dohodě přiznal k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Na základě dohody se měly soudy přestat zabývat několika body obžaloby ve dvou Manafortových případech, u kterých se porota nedokázala shodnout na jeho vině. To se týká například praní špinavých peněz a daňového podvodu.

Manafort je stále ve vazbě a čeká na trest. Hrozí mu několik let. Soud ve Virginii ho v srpnu uznal vinným v osmi bodech obžaloby, v dalších deseti se porota na verdiktu neshodla. Obvinění se týkala Manafortových finančních aktivit z doby, kdy pracoval ve prospěch někdejšího proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Druhému procesu, který byl plánován na září do Washingtonu a ve kterém se měl zodpovídat ze zamlčení svých lobbistických aktivit ve prospěch Janukovyče, se Manafort vyhnul uzavřením dohody s Muellerem. 

Žádný z Manafortových případů s prezidentskou kampaní nesouvisel, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

The Guardian: Manafort se scházel s Assangem

Manafort se podle britského listu The Guardian několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem, a to na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde se Assange ukrývá.

Schůzky se podle deníku konaly roku 2013, 2015 a na jaře 2016. Právě tehdy se stal Manafort klíčovou postavou Trumpova tažení do Bílého domu. A právě tato poslední schůzka by mohla podle listu zajímat zvláštního vyšetřovatele Muellera. Manafort se sešel s Assangem v březnu; o něco později pak server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serveru americké Demokratické strany, připomíná Guardian.

Manafort v úterním prohlášení informaci listu The Guardian o kontaktech s Assangem ostře odmítl a zprávu označil za „naprosto nepravdivou a záměrně nactiutrhačnou“.

Manafort v Trumpově týmu skončil kvůli vazbám na Janukovyče

V roce 2016 Manafort působil v Trumpově volebním štábu a dva měsíce ho dokonce i vedl. Z týmu prezidentského kandidáta byl Manafort propuštěn v srpnu 2016 po zprávách tisku, že vydělal miliony dolarů jako poradce ukrajinského prezidenta Janukovyče. V minulosti lobbista pracoval také pro prezidenty Geralda Forda, Ronalda Reagana a George Bushe.

Zvrat v Manafortově případu podle deníku The New York Times (NYT) svědčí o tom, že Mueller, jehož vyšetřování čelí kritice Bílého domu a řady republikánských činitelů, zvolil agresivnější přístup k ruské kauze.

Výjimečné rozhodnutí odstoupit od dohody pak vyvolává dojem, že vyšetřovatelé se domnívají, že Manafort neposkytl podrobnosti, které by pro případ ruského vměšování mohly být důležité. Muellerův tým očividně nepovažuje Manaforta za důvěryhodného, takže ho zřejmě nenechá svědčit, když o něm tvrdí, že opakovaně lže, poznamenal deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled