Maďarsku hrozí, že přijde o miliardy eur z evropských dotací. Vysokoškolský pedagog a expert na evropské právo Ivo Šlosarčík se domnívá, že maďarský premiér Viktor Orbán hraje tvrdě a zároveň při tom riskuje, že si s ním ostatní členské státy nebudou „chtít hrát“. Expert každopádně věří, že EU tuto krizi přečká. Řekl to v úterním Interview ČT24.
„Maďarsko je stát EU, který rozehrál hru o vlastní politické zájmy. A používá k tomu nástroje, které se dosud v rámci EU uplatňovaly málo, nebo se v případě jejich použití o nich tolik nemluvilo,“ řekl Šlosarčík, který působí na katedře evropských studií spadající pod Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Konkrétně zmínil hrozbu použití práva veta.
Budapešť si podle Šlosarčíka pro test prosazení svých národních zájmů vybrala chvíli, kdy je EU například v otázce zahraniční politiky jednotnější než kdy jindy. „Viktor Orbán hraje hlavně o to, aby byl i nadále maďarským premiérem. To je primární věc, která ho zajímá. Nevíme, jak se vidí v dlouhodobé perspektivě – například jako zachránce nebo reformátor maďarského státu,“ upozornil Šlosarčík.
„(Orbán) asi dospěl k názoru, že ta tvrdá, riskantní až hazardní hra na evropské úrovni je to, co mu doma přinese nejvíc politických bodů,“ zamýšlí se expert. Maďarsko je tak podle něj nyní v rámci EU tvrdým hráčem, zároveň ale riskuje, že „si s ním ostatní přestanou chtít hrát“.
Pokud jde o návrh Evropské komise odebrat Maďarsku v přepočtu 184 miliard korun kvůli neprůhlednosti přidělování státních zakázek a podezření z korupce, nepovažuje toto Šlosarčík vůči Budapešti za výhrůžku.
„Ono je to uplatnění a testování nového mechanismu, který (EU) po soudních přezkumech a tvrdých jednáních přijala před dvěma roky. A tam se říká, že distribuce peněz z evropského rozpočtu a dalších nástrojů vždy podléhá kontrolám a omezením. Česko to zažilo například při sporech o střet zájmů našeho expremiéra (Andreje Babiše),“ připomněl Šlosarčík.
Nařízení je použito poprvé
V posledních letech se podle něj ale otevřela ještě otázka, zda k těmto podmínkám nemá být přidáno respektování zásad právního státu. A následně bylo přijato speciální nařízení, které umožňuje Evropské komisi navrhnout zastavit financování některých typů projektů, pokud právní stát respektován není.
„Ale nikdy to ještě nebylo natvrdo použito, až teď se to vyzkoušelo ve vztahu k Maďarsku,“ zdůraznil Šlosarčík. První reakci Budapešti považuje za vstřícnou, zároveň ale připomněl, že nejde o úplné zastavení financování z evropských peněz, protože návrh Komise se netýká velkého balíku zemědělských dotací, které jsou pro Maďarsko zásadní.
Země na výtky reagovala legislativními návrhy a teď dle Šlosarčíka Budapešť čeká, jak zareaguje Rada EU, jejíž členové mohou sankce schválit či dále modifikovat. „Mohou říct: Podívejte se, oni něco dělají, takže jsme se rozhodli, že ještě počkáme, vyvíjí se to dobrým směrem,“ pokusil se expert na EU odhadnout potenciální reakci evropských politiků.
