Lipavský ve Spojených státech podepsal ujednání Artemis. Znamená spolupráci při průzkumu vesmíru

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Spojených státech podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Česko se tak stalo čtyřiadvacátou zemí, která se k ujednání přidala. Připojení už dříve schválila tuzemská vláda.

„S hrdostí oznamujeme, že Česko podepsalo dohodu Artemis Accords, a připojilo se tak k našim podobně smýšlejícím partnerům v podpoře mírového, kooperativního a udržitelného průzkumu Měsíce a dalších planet. Společně můžeme pro lidstvo a vědu dosáhnout více,“ napsal Lipavský na Twitteru.

„Český vesmírný ekosystém má co nabídnout. Věříme, že tento podpis odstartuje rozvoj institucionální a průmyslové spolupráce v komunitě Artemis i přímo mezi Českem a Spojenými státy v oblasti kosmických aktivit, včetně těch vedoucích k případnému letu do vesmíru,“ dodal později Lipavský v prohlášení.

Šéf české diplomacie dříve uvedl, že Česko se chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025. Součástí programu jsou například Velká Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie. Za NASA se středečního slavnostního podpisu zúčastnil šéf vesmírné agentury Bill Nelson. „Je to pro nás takové privilegium, že 24. signatářem dohod Artemis je Česká Republika,“ řekl.

Dohody Artemis podle českého ministerstva zahraničí nabízejí bohaté příležitosti pro tuzemský vesmírný průmysl, vědu a výzkum. „Česko má dlouholetou tradici ve vývoji kosmických technologií a výzkumu vesmíru. Podílí se na vědeckých i výzkumných vesmírných misích a komerčních projektech,“ uvedl resort. Připomněl, že Praha je sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má mimo jiné na starosti satelitní systémy, jako je Galileo nebo Copernicus.

Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany zpět na lunární povrch.

Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země než kterékoli jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024. Cesta by měla trvat zhruba deset dní. Přistání na Měsíci je naplánované nejdříve na rok 2025.

„Exkluzivní klub“

Podle šéfredaktora portálu Kosmonautix.cz Dušana Majera je přistoupení ke smlouvě symbolem. „Že Česká republika je přijata do tohoto, řekněme, exkluzivního klubu zemí, které mají společný cíl a postupují stejným směrem,“ vysvětlil. Parametry Artemis Accords jsou podle něj definovány poměrně vágně. „To znamená – nejsou tam žádné striktní předpisy nebo co by z toho vyplývalo pro Českou republiku,“ poznamenal.

Česko se pode něj nicméně může podílet na misích, které vrátí člověka na Měsíc, například prostřednictvím oblasti kosmické dozimetrie. „To je něco, na čem si čeští experti vybudovali v uplynulých letech velice dobré jméno. Například na Mezinárodní vesmírné stanici máme senzory, které neustále měří úroveň radiace, úroveň kosmického záření,“ přiblížil.

Majer také připomněl, že na globální scéně existuje už několik platných smluv, například Kosmická smlouva z roku 1967. Artemis Accords se podle Majera zaměřuje na zdůraznění mírového využívání průzkumu vesmíru. „A stejně tak je tam důležitý bod, který stanovuje, že například významná místa přistání některých kosmických sond by měla být pokud možno co nejvíce chráněna pro budoucí generace, aby byla zachována jejich výjimečnost,“ přiblížil.

Nahrávám video

Lipavský v úterý jednal s Blinkenem také o posílení dvoustranných vztahů, podpoře Ukrajiny nebo spolupráci v indopacifickém regionu. Dále Lipavského čeká několik dalších akcí včetně setkání se zákonodárci, návštěvu ukončí ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
21:57Aktualizovánopřed 10 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 37 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.