Lipavský ve Spojených státech podepsal ujednání Artemis. Znamená spolupráci při průzkumu vesmíru

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Spojených státech podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Česko se tak stalo čtyřiadvacátou zemí, která se k ujednání přidala. Připojení už dříve schválila tuzemská vláda.

„S hrdostí oznamujeme, že Česko podepsalo dohodu Artemis Accords, a připojilo se tak k našim podobně smýšlejícím partnerům v podpoře mírového, kooperativního a udržitelného průzkumu Měsíce a dalších planet. Společně můžeme pro lidstvo a vědu dosáhnout více,“ napsal Lipavský na Twitteru.

„Český vesmírný ekosystém má co nabídnout. Věříme, že tento podpis odstartuje rozvoj institucionální a průmyslové spolupráce v komunitě Artemis i přímo mezi Českem a Spojenými státy v oblasti kosmických aktivit, včetně těch vedoucích k případnému letu do vesmíru,“ dodal později Lipavský v prohlášení.

Šéf české diplomacie dříve uvedl, že Česko se chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025. Součástí programu jsou například Velká Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie. Za NASA se středečního slavnostního podpisu zúčastnil šéf vesmírné agentury Bill Nelson. „Je to pro nás takové privilegium, že 24. signatářem dohod Artemis je Česká Republika,“ řekl.

Dohody Artemis podle českého ministerstva zahraničí nabízejí bohaté příležitosti pro tuzemský vesmírný průmysl, vědu a výzkum. „Česko má dlouholetou tradici ve vývoji kosmických technologií a výzkumu vesmíru. Podílí se na vědeckých i výzkumných vesmírných misích a komerčních projektech,“ uvedl resort. Připomněl, že Praha je sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má mimo jiné na starosti satelitní systémy, jako je Galileo nebo Copernicus.

Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany zpět na lunární povrch.

Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země než kterékoli jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024. Cesta by měla trvat zhruba deset dní. Přistání na Měsíci je naplánované nejdříve na rok 2025.

„Exkluzivní klub“

Podle šéfredaktora portálu Kosmonautix.cz Dušana Majera je přistoupení ke smlouvě symbolem. „Že Česká republika je přijata do tohoto, řekněme, exkluzivního klubu zemí, které mají společný cíl a postupují stejným směrem,“ vysvětlil. Parametry Artemis Accords jsou podle něj definovány poměrně vágně. „To znamená – nejsou tam žádné striktní předpisy nebo co by z toho vyplývalo pro Českou republiku,“ poznamenal.

Česko se pode něj nicméně může podílet na misích, které vrátí člověka na Měsíc, například prostřednictvím oblasti kosmické dozimetrie. „To je něco, na čem si čeští experti vybudovali v uplynulých letech velice dobré jméno. Například na Mezinárodní vesmírné stanici máme senzory, které neustále měří úroveň radiace, úroveň kosmického záření,“ přiblížil.

Majer také připomněl, že na globální scéně existuje už několik platných smluv, například Kosmická smlouva z roku 1967. Artemis Accords se podle Majera zaměřuje na zdůraznění mírového využívání průzkumu vesmíru. „A stejně tak je tam důležitý bod, který stanovuje, že například významná místa přistání některých kosmických sond by měla být pokud možno co nejvíce chráněna pro budoucí generace, aby byla zachována jejich výjimečnost,“ přiblížil.

Nahrávám video
Dušan Majer hovořil o českém připojení k smlouvě Artemis
Zdroj: ČT24

Lipavský v úterý jednal s Blinkenem také o posílení dvoustranných vztahů, podpoře Ukrajiny nebo spolupráci v indopacifickém regionu. Dále Lipavského čeká několik dalších akcí včetně setkání se zákonodárci, návštěvu ukončí ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 2 mminutami

Lhal a nenastínil řešení problémů, reagují opoziční demokraté na Trumpovu zprávu o stavu unie

Guvernérka státu Virginie Abigail Spanbergerová v odpovědi demokratů na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie uvedla, že šéf Bílého domu lhal a nepředstavil řešení problémů, kterým USA čelí. Zároveň řekla, že Trumpova imigrační politika „roztrhává rodiny“ a že prezident ničí pověst USA jakožto „dobré síly“. Jako plný lží, odtržený od reality života milionů běžných Američanů nebo prostě jen jako nudný hodnotí projev také další demokrati.
07:52Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ruské bomby zabíjely v Záporoží, jinde se lidé pohřešují

Nejméně čtyři lidé přišli o život při ruském bombardování vesnice v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk.
před 17 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 mminutami

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Trump se věnoval zejména domácí politice a ekonomice a v závěru také zahraniční politice. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotovaly.
02:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Trump prý preferuje diplomacii ve sporu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v noci na středu prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie zároveň řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Prezident rovněž zopakoval svá dřívější tvrzení, že ukončil osm válek a že Rusko by nezahájilo invazi na Ukrajinu, kdyby byl tehdy prezidentem.
05:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpeciální 90' ČT24 ke čtvrtému výročí plošné ruské agrese proti Ukrajině

Už pátým rokem se Ukrajina brání otevřené plnohodnotné ruské invazi. Bránící se země má za sebou už čtyři roky houževnaté obrany i nezměrného utrpení. Vysokou cenu však platí i Rusko. Dopady dění na Ukrajině pociťuje celý svět. Mezitím pokračují vyjednávání o podpoře Ukrajiny ze strany západních spojenců – jak materiální, tak i vojenské. Do rozhovorů se zapojuje i americká administrativa. Hosté pořadu 90' ČT24 probrali okolnosti pokračující ruské agrese, připomněli také vývoj na frontě či humanitární krizi, kterou konflikt přinesl. Debatou provázeli Barbora Maxová a Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
02:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...