Lipavský ve Spojených státech podepsal ujednání Artemis. Znamená spolupráci při průzkumu vesmíru

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Spojených státech podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Česko se tak stalo čtyřiadvacátou zemí, která se k ujednání přidala. Připojení už dříve schválila tuzemská vláda.

„S hrdostí oznamujeme, že Česko podepsalo dohodu Artemis Accords, a připojilo se tak k našim podobně smýšlejícím partnerům v podpoře mírového, kooperativního a udržitelného průzkumu Měsíce a dalších planet. Společně můžeme pro lidstvo a vědu dosáhnout více,“ napsal Lipavský na Twitteru.

„Český vesmírný ekosystém má co nabídnout. Věříme, že tento podpis odstartuje rozvoj institucionální a průmyslové spolupráce v komunitě Artemis i přímo mezi Českem a Spojenými státy v oblasti kosmických aktivit, včetně těch vedoucích k případnému letu do vesmíru,“ dodal později Lipavský v prohlášení.

Šéf české diplomacie dříve uvedl, že Česko se chce podílet na dalším letu člověka na Měsíc v roce 2025. Součástí programu jsou například Velká Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie. Za NASA se středečního slavnostního podpisu zúčastnil šéf vesmírné agentury Bill Nelson. „Je to pro nás takové privilegium, že 24. signatářem dohod Artemis je Česká Republika,“ řekl.

Dohody Artemis podle českého ministerstva zahraničí nabízejí bohaté příležitosti pro tuzemský vesmírný průmysl, vědu a výzkum. „Česko má dlouholetou tradici ve vývoji kosmických technologií a výzkumu vesmíru. Podílí se na vědeckých i výzkumných vesmírných misích a komerčních projektech,“ uvedl resort. Připomněl, že Praha je sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má mimo jiné na starosti satelitní systémy, jako je Galileo nebo Copernicus.

Program Artemis, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu, má ambici vrátit Američany zpět na lunární povrch.

Loni v prosinci byla úspěšně dokončena mise Artemis I, kdy modul Orion obletěl Měsíc a dostal se dál od Země než kterékoli jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024. Cesta by měla trvat zhruba deset dní. Přistání na Měsíci je naplánované nejdříve na rok 2025.

„Exkluzivní klub“

Podle šéfredaktora portálu Kosmonautix.cz Dušana Majera je přistoupení ke smlouvě symbolem. „Že Česká republika je přijata do tohoto, řekněme, exkluzivního klubu zemí, které mají společný cíl a postupují stejným směrem,“ vysvětlil. Parametry Artemis Accords jsou podle něj definovány poměrně vágně. „To znamená – nejsou tam žádné striktní předpisy nebo co by z toho vyplývalo pro Českou republiku,“ poznamenal.

Česko se pode něj nicméně může podílet na misích, které vrátí člověka na Měsíc, například prostřednictvím oblasti kosmické dozimetrie. „To je něco, na čem si čeští experti vybudovali v uplynulých letech velice dobré jméno. Například na Mezinárodní vesmírné stanici máme senzory, které neustále měří úroveň radiace, úroveň kosmického záření,“ přiblížil.

Majer také připomněl, že na globální scéně existuje už několik platných smluv, například Kosmická smlouva z roku 1967. Artemis Accords se podle Majera zaměřuje na zdůraznění mírového využívání průzkumu vesmíru. „A stejně tak je tam důležitý bod, který stanovuje, že například významná místa přistání některých kosmických sond by měla být pokud možno co nejvíce chráněna pro budoucí generace, aby byla zachována jejich výjimečnost,“ přiblížil.

8 minut
Dušan Majer hovořil o českém připojení k smlouvě Artemis
Zdroj: ČT24

Lipavský v úterý jednal s Blinkenem také o posílení dvoustranných vztahů, podpoře Ukrajiny nebo spolupráci v indopacifickém regionu. Dále Lipavského čeká několik dalších akcí včetně setkání se zákonodárci, návštěvu ukončí ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 11 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 13 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 19 hhodinami
Načítání...