Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve středu na vrcholném jednání ujistili lídry pětice postsovětských států Východního partnerství o tom, že stále podporují jejich evropské směřování. Přislíbili jim také nové investice či dodávky vakcín proti covidu-19. Vůdci Ukrajiny, Moldavska či Gruzie dali před schůzkou najevo, že na rozdíl od Arménie a Ázerbájdžánu usilují o co nejrychlejší vstup do EU, o němž však závěrečné prohlášení summitu nehovoří.
Evropský blok se postavil za své partnery ve sporech s Ruskem a francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl obnovení rozhovorů o situaci na východě Ukrajiny s Moskvou a Kyjevem v rámci takzvané normandské čtyřky.
Šéfové unijních států se s partnery z Východu sešli čtyři roky po posledním summitu v době, kdy se Ukrajina obává, že Rusko využije vojáky a těžkou techniku shromážděné u jejích hranic k invazi. Bělorusko jako spojenec Moskvy navíc přerušilo členství ve Východním partnerství kvůli unijním sankcím a ve středu do Bruselu zástupce nevyslalo.
Michel: Solidarita je důležitější než kdy dříve
„V časech rostoucího napětí je solidarita a spolupráce důležitější než kdy dříve,“ uvedl po jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Zmíněná trojice zemí se nedočkala kýženého slibu členství, ve společném prohlášení tomu nejblíže byla věta o „uznání evropských aspirací a evropské volby“ východních partnerů Unie. Ti se zavázali spolupracovat s EU na posilování společných hodnot, jako je vláda práva a demokracie.
Unie přislíbila nové investice v řádu miliard eur do modernizace ekonomik. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že díky nově podepsané smlouvě se partnerské země dočkají dalších dodávek vakcín proti covidu-19 ke třinácti milionům, které již dostaly.
Důležitá debata se přes den vedla právě o ruské hrozbě. Německý kancléř Olaf Scholz, který do Bruselu přijel na svůj první summit v nové funkci, prohlásil, že „jakékoli porušení územní integrity přijde (Rusko) velmi draho“. Scholz a Macron se na okraj jednání sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž jednali o možném obnovení rozhovorů s Ruskem v rámci normandské čtyřky.
Normandský formát jsou rozhovory, ve kterých Francie s Německem zprostředkovávají rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit od roku 2014 se vlekoucí konflikt na východě Ukrajiny. Poslední takové setkání se odehrálo v prosinci 2019 v Paříži. Nyní se mírová vyjednávání nacházejí na mrtvém bodě a situace v oblasti zůstává napjatá.
„Měli jsme oběd, kterého se zúčastnil ukrajinský prezident, moldavská prezidentka a gruzínský premiér. Diskutovali jsme o situaci na ukrajinské hranici a o vztazích s Ruskem. Debata bude pokračovat i se zástupci dalších zemí. Bělorusko se těchto jednání účastnit nebude,“ řekl český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) na odpolední tiskové konferenci.
Důležitým bodem jednání bude podle něj i vývoj cen energií. „V tomto období jsou největším problémem emisní povolenky. Máme konkrétní návrhy na změnu a jsem rád, že s k nám přidalo i Polsko. Není normální, aby povolenky v lednu minulého roku stály 33 eur a teď okolo devadesáti eur. Má to obrovský negativní dopad,“ kritizoval premiér v demisi.
Evropská komise (EK) ve středu představila návrh, podle kterého chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Proti koncepci se Babiš plánuje vymezit. „Návrh, který Evropská komise dnes představila – že topení plynem do roku 2040 skončí –, je nesmysl. Zásadně s ním nesouhlasíme.“
