Libanon a Izrael podepsaly přelomovou dohodu o námořní hranici

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Podle libanonského vyjednavače Iljáse bú Saaba představuje dohoda začátek „nové éry“. Dopis bude ve čtvrtek na nejjižnější části libanonské hranice ve městě Nakúra předán americkým představitelům, kteří jednání zprostředkovali. Následně se na základně mírových sil v Nakúře uskuteční ještě ceremonie, které se zúčastní zástupci obou zemí.

V Jeruzalémě dohodu schválila izraelská vláda a následně podepsal premiér Lapid. Podle něj dohoda znamená formální uznání Izraele nepřátelským státem. „Nestává se každý den, že by nepřátelský stát uznal stát Izrael, navíc v písemné dohodě, před zraky celého mezinárodního společenství,“ uvedl izraelský premiér.

„Nestává se každý den, že by Spojené státy a Francie stály za námi a poskytovaly dohodě bezpečnostní a ekonomické záruky,“ uvedl také Lapid a dodal, že dohoda posiluje bezpečnost židovského státu.

Libanonský prezident nicméně dohodě takový význam nepřikládá a jakýkoli širší průlom ve vztazích mezi oběma zeměmi nepotvrdil. Dohoda podle Aúna nemá „žádné politické rozměry ani dopady, které by odporovaly zahraniční politice Libanonu“.

Americké zprostředkování

Prostředníkem složitých jednání byl americký diplomat Amos Hochstein, který očekává, že dohoda bude platit i v případě změn ve vedení obou zemí. V této souvislosti zmínil parlamentní volby v Izraeli, které se uskuteční příští úterý, a rovněž fakt, že mandát libanonského prezidenta Aúna končí už v pondělí. Úmluva by měla být podle Hochsteina dodržována „bez ohledu na to, kdo bude velmi brzy zvolen příštím libanonským prezidentem“.

Dohoda se považuje za významný průlom ve vztazích mezi Izraelem a Libanonem, které jsou technicky ve válečném stavu. Na dotaz, co se stane, když smlouvu jedna či druhá strana poruší, Hochstein odpověděl, že právě Spojené státy zůstanou garantem, který pomůže vyřešit jakékoli spory. „Jestliže jedna ze stran dohodu poruší, prohrají obě strany.“

Jde o průzkum plynových nalezišť

Libanon doufá, že jasně vyznačená námořní hranice umožní zahájit průzkum plynových nalezišť. „Doufám, že jsou tato jednání slibným začátkem ekonomického růstu, který těžba ropy a plynu umožní. Přinese to stabilitu, bezpečnost a rozvoj, které Libanon potřebuje,“ řekl již dříve libanonský prezident, který ale také dodal, že dohoda neznamená normalizaci vztahů s Izraelem.

Plynová ložiska bude moci díky dohodě prozkoumat také Izrael, který dohodu považuje i za prostředek snižující riziko další války s libanonským šíitským hnutím Hizballáh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve volbách do nejvyššího soudu Wisconsinu uspěla kandidátka podporovaná demokraty

Občané v americkém státě Wisconsin v úterý zvolili soudkyní nejvyššího soudu tohoto státu na severu USA Susan Crawfordovou, kterou podporovali demokraté. Podle agentury AP tak byla zajištěna liberální většina soudu na nejméně další tři roky. Volby soudce byly prvním volebním testem pro novou administrativu republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který osobně podpořil protikandidáta Crawfordové Brada Schimela.
před 1 mminutou

Itálie hledá nové uplatnění pro migrační centra v Albánii

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.
před 6 hhodinami

V izraelském vězení zemřel mladistvý Palestinec. Okolnosti jsou nejasné

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.
před 7 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá pražské zaměstnance na neplacenou dovolenou

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na neplacenou dovolenou. Médium totiž od amerického Kongresu neobdrželo vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, navrhla EK

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.
před 10 hhodinami

Nejde o politiku, řekl prokurátor k Le Penové. Média mluví o šoku

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Osud Buči je pro Ukrajince děsivým symbolem ruské agrese

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.
před 10 hhodinami
Načítání...