Kyjev hledá způsob, jak zničit korupci. Zelenskyj ji chce postavit na roveň vlastizradě

Ukrajina se kromě ruské invaze snaží popasovat také s přetrvávající korupcí. Ukázal na ni i nový případ ministerských úředníků, kteří dle vyšetřovatelů zpronevěřili 62 milionů ukrajinských hřiven (téměř 37 milionů korun). Prezident Volodymyr Zelenskyj chce korupci za války postavit na roveň vlastizradě. Potírání úplatkářství je mimo jiné důležitou podmínkou pro západní pomoc Kyjevu a integraci okupované země do evropských struktur.

Případ prvního náměstka ministra pro agrární politiku a potravinářský průmysl a bývalého náměstka ministra hospodářství, který rozkrývá ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU), je zatím poslední ukázkou korupce ve státním aparátu napadené země.

Prezident Zelenskyj i proto v neděli oznámil, že hodlá předložit parlamentu návrh zákona, jenž by postavil korupci za války na roveň vlastizradě. Návrh na zpřísnění trestů by se měl do parlamentu dostat příští týden, poté o něm budou rozhodovat zákonodárci.

„Chápu, že taková zbraň nemůže ve společnosti fungovat ustavičně, ale doufám, že za války to pomůže,“ řekl Zelenskyj.

Prezidentova strana má sice v parlamentu většinu, nicméně sám Zelenskyj podotkl, že neví, zdali předlohu zákonodárci podpoří. Pokládá sice za důležité „neutahovat šrouby“ při každém křiklavém případu, ale systémová opatření jsou podle něj nezbytná.

Zničit zkorumpované jako sociální skupinu

Ukrajina v nejnovějším žebříčku vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International, figuruje na 116. místě ze 180 hodnocených zemí. Pro srovnání: Česko je 41., zatímco Rusko, jež proti Ukrajině vede od loňského února agresivní válku, zaujímá v žebříčku 137. pozici.

„Rychle se blížíme k bodu, kdy to budeme my, anebo oni,“ uvedla v neděli na sociální síti místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Přežití Ukrajiny podle ní závisí na schopnosti „skutečně zničit zkorumpované jako sociální skupinu“.

Ukrajinská hlava státu doufá, že nové opatření povede k tomu, aby úředníci neměli na úplatky ani pomyšlení. „Ale není to poprava, není to stalinismus. Pokud jsou důkazy, (usvědčený) člověk musí jít za mříže,“ zdůraznil Zelenskyj.

V případě schválení nového protikorupčního zákona se bude Bezpečnostní služba Ukrajiny (SSU) a NABU zabývat „vlastizradou“, pakliže částka přesáhne 24 milionů hřiven (14,6 milionu korun). 

Klíč k porážce Ruska

Dva velké korupční skandály, které se týkaly vládních zakázek na vojenské stravovací služby a elektrické generátory, otřásly okupovanou zemí už v lednu. Zelenskyj od té chvíle zahájil rozsáhlou kampaň ve snaze ukázat západním spojencům, že Ukrajina nebude v žádném případě korupci tolerovat. Konec úplatkářství je podle něj klíčem k porážce Ruska.

Ukrajinský prezident také doufá, že bojem proti korupci usnadní partnerům rozhodování o podpoře poválečné obnovy Ukrajiny v řádu několika miliard dolarů, poznamenala agentura Reuters. V srpnu se Zelenskyj i proto rozhodl propustit všechny náčelníky oblastních odvodových středisek a nahradil je vojáky, kteří bojovali na frontě v první linii.

O dva měsíce dříve hýbala Ukrajinou aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Ten přišel o funkci poté, co vyšetřovatelé zjistili, že bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli bojovat na frontě. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella.

Nejnovější korupční skandál zahrnuje nákup potravin v rámci humanitární pomoci pro obyvatele Doněcké, Chersonské, Sumské, Záporožské, Kyjevské, Chmelnycké, Dněpropetrovské a Poltavské oblasti.

První náměstek ministra pro agrární politiku a potravinářský průmysl ve spolupráci s bývalým náměstkem ministra hospodářství nakupovali potraviny podle zjištění NABU za dvakrát až třikrát vyšší ceny, než je jejich tržní hodnota. Skrze firmu, která je získávala za tržní hodnotu od polského a tureckého výrobce.

„Byl si vědom skutečné tržní hodnoty produktů, neboť pravidelně dostával relevantní data od státní statistické služby,“ konstatoval NABU v tiskové zprávě. „Věděl také o možnosti nákupu produktů od ukrajinských výrobců, ale záměrně tuto skutečnost ignoroval.“

Bývalý náměstek ministra hospodářství následně tlačil na úředníky, aby nezákonně schvalovali žádosti a faktury od spřízněných výrobců. „Peníze byly poté převedeny na bankovní účty fiktivních zahraničních společností,“ dodal NABU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...