Kyjev hledá způsob, jak zničit korupci. Zelenskyj ji chce postavit na roveň vlastizradě

Ukrajina se kromě ruské invaze snaží popasovat také s přetrvávající korupcí. Ukázal na ni i nový případ ministerských úředníků, kteří dle vyšetřovatelů zpronevěřili 62 milionů ukrajinských hřiven (téměř 37 milionů korun). Prezident Volodymyr Zelenskyj chce korupci za války postavit na roveň vlastizradě. Potírání úplatkářství je mimo jiné důležitou podmínkou pro západní pomoc Kyjevu a integraci okupované země do evropských struktur.

Případ prvního náměstka ministra pro agrární politiku a potravinářský průmysl a bývalého náměstka ministra hospodářství, který rozkrývá ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU), je zatím poslední ukázkou korupce ve státním aparátu napadené země.

Prezident Zelenskyj i proto v neděli oznámil, že hodlá předložit parlamentu návrh zákona, jenž by postavil korupci za války na roveň vlastizradě. Návrh na zpřísnění trestů by se měl do parlamentu dostat příští týden, poté o něm budou rozhodovat zákonodárci.

„Chápu, že taková zbraň nemůže ve společnosti fungovat ustavičně, ale doufám, že za války to pomůže,“ řekl Zelenskyj.

Prezidentova strana má sice v parlamentu většinu, nicméně sám Zelenskyj podotkl, že neví, zdali předlohu zákonodárci podpoří. Pokládá sice za důležité „neutahovat šrouby“ při každém křiklavém případu, ale systémová opatření jsou podle něj nezbytná.

Zničit zkorumpované jako sociální skupinu

Ukrajina v nejnovějším žebříčku vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International, figuruje na 116. místě ze 180 hodnocených zemí. Pro srovnání: Česko je 41., zatímco Rusko, jež proti Ukrajině vede od loňského února agresivní válku, zaujímá v žebříčku 137. pozici.

„Rychle se blížíme k bodu, kdy to budeme my, anebo oni,“ uvedla v neděli na sociální síti místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Přežití Ukrajiny podle ní závisí na schopnosti „skutečně zničit zkorumpované jako sociální skupinu“.

Ukrajinská hlava státu doufá, že nové opatření povede k tomu, aby úředníci neměli na úplatky ani pomyšlení. „Ale není to poprava, není to stalinismus. Pokud jsou důkazy, (usvědčený) člověk musí jít za mříže,“ zdůraznil Zelenskyj.

V případě schválení nového protikorupčního zákona se bude Bezpečnostní služba Ukrajiny (SSU) a NABU zabývat „vlastizradou“, pakliže částka přesáhne 24 milionů hřiven (14,6 milionu korun). 

Klíč k porážce Ruska

Dva velké korupční skandály, které se týkaly vládních zakázek na vojenské stravovací služby a elektrické generátory, otřásly okupovanou zemí už v lednu. Zelenskyj od té chvíle zahájil rozsáhlou kampaň ve snaze ukázat západním spojencům, že Ukrajina nebude v žádném případě korupci tolerovat. Konec úplatkářství je podle něj klíčem k porážce Ruska.

Ukrajinský prezident také doufá, že bojem proti korupci usnadní partnerům rozhodování o podpoře poválečné obnovy Ukrajiny v řádu několika miliard dolarů, poznamenala agentura Reuters. V srpnu se Zelenskyj i proto rozhodl propustit všechny náčelníky oblastních odvodových středisek a nahradil je vojáky, kteří bojovali na frontě v první linii.

O dva měsíce dříve hýbala Ukrajinou aféra kolem bývalého šéfa mobilizace pro Oděskou oblast Jevhena Borisova. Ten přišel o funkci poté, co vyšetřovatelé zjistili, že bral úplatky za udělování výjimek mužům, kteří nechtěli bojovat na frontě. Jeho příbuzní si přitom náhle pořídili luxusní auta a nemovitost v jihošpanělském letovisku Marbella.

Nejnovější korupční skandál zahrnuje nákup potravin v rámci humanitární pomoci pro obyvatele Doněcké, Chersonské, Sumské, Záporožské, Kyjevské, Chmelnycké, Dněpropetrovské a Poltavské oblasti.

První náměstek ministra pro agrární politiku a potravinářský průmysl ve spolupráci s bývalým náměstkem ministra hospodářství nakupovali potraviny podle zjištění NABU za dvakrát až třikrát vyšší ceny, než je jejich tržní hodnota. Skrze firmu, která je získávala za tržní hodnotu od polského a tureckého výrobce.

„Byl si vědom skutečné tržní hodnoty produktů, neboť pravidelně dostával relevantní data od státní statistické služby,“ konstatoval NABU v tiskové zprávě. „Věděl také o možnosti nákupu produktů od ukrajinských výrobců, ale záměrně tuto skutečnost ignoroval.“

Bývalý náměstek ministra hospodářství následně tlačil na úředníky, aby nezákonně schvalovali žádosti a faktury od spřízněných výrobců. „Peníze byly poté převedeny na bankovní účty fiktivních zahraničních společností,“ dodal NABU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 1 hhodinou

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 7 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 8 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled