Krvavá lázeň, masakr, pomsta, Borisova jatka. Britský tisk si všímá změn ve vládě

Britský tisk se ve svých čtvrtečních vydáních zaobírá obměnou vládního kabinetu novopečeným premiérem Borisem Johnsonem a používá k tomu označení jako krvavá lázeň, vládní masakr či historická čistka. Moc v Británii podle listů nyní převzali zastánci tvrdého brexitu, jejichž úkolem bude připravit Spojené království během nadcházejících méně něž sta dní na odchod z Evropské unie – třeba i bez dohody. Stejně hodnotí vývoj i světová média.

„Poté, co slíbil, že Británii sjednotí, nový premiér Boris Johnson vyhodil či donutil odejít většinu kabinetu,“ popsal situaci deník i, který je stručným výtahem z hlavních článků serveru Independent. Všechny klíčové posty ve vládě podle něj získali zastánci brexitu, zatímco Johnsonovi „mocní kritici“ jsou nyní jen řadovými poslanci bez vládních funkcí.

Podle listu The Guardian se Johnson „pomstil“ a ve vládě, kterou před více než rokem kvůli nesouhlasu s její brexitovou politikou opustil, udělal „brutální čistku“. Do ministerských funkcí podle levicového deníku jmenoval nový premiér „veterány“ tábora podporujícího odchod Británie z Evropské unie a „pravicové zastánce volného trhu“, a dal tak najevo „své bezohledné odhodlání zajistit brexit“.

Také list Financial Times se na titulní stránce věnuje rekonstrukci vlády. Johnson podle něj tým bývalé premiérky Theresy Mayové „rozbil na kusy“, aby vytvořil „tvrdý tým zastánců brexitu“.

Převažují pragmatici

Stoupenci rázné odluky Británie od EU obsadili většinu čelných vládních postů, server BuzzFeed UK nicméně podotýká, že v celém kabinetu paradoxně převažují lidé, kteří před třemi lety v referendu hlasovali za setrvání v Unii.

I hlavní politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová píše, že novou vládu netvoří jen „nejzapálenější euroskeptici“. „Většina lidí u stolu podpořila nešťastnou dohodu (expremiérky) Theresy Mayové… Jsou to především pragmatici, nikoli puristé, a jsou tam i bývalí přední zastánci setrvání,“ dodává.

Za „vládní krveprolití“ a „nejbrutálnější vládní čistku v moderních politických dějinách“ označil události středečního večera také list The Times. „Rekordních sedmnáct členů vlády odešlo během pěti horečných hodin,“ napsal. Podle The Times Johnson britský parlament i Evropskou unii šokoval především tím, že svěřil přípravy na brexit bez dohody do rukou Michaela Govea a že svým klíčovým poradcem jmenoval Dominica Cummingse, strůjce a šéfa úspěšné kampaně za odchod Británie z Evropské unie.

Bulvární list Daily Mail středeční rekonstrukci britského kabinetu popsal jako „vládní masakr“ a „Borisova jatka“, Daily Express píše o „historické čistce“ a začátku „nové éry“. Podle deníku Metro v prvních hodinách ve funkci „brutální“ Johnson vyrazil na kabinet expremiérky Mayové se sekyrou v ruce.

Bulvární list The Sun označil v titulku středeční večer za „noc blonďatých nožů“. Odkázal tím na takzvanou noc dlouhých nožů, čistku, kterou nechal v roce 1934 v Německu provést Adolf Hitler a jíž za oběť padli především členové jednotek SA a někteří významní konzervativci. Kromě blonďatého premiéra má The Sun na titulní straně také fotografii jeho partnerky Carrie Symondsové. List rekonstrukci vlády označuje za „nejkrvavější“ v historii a popisuje ji jako „mega jatka“.

Světová média si všímají Johnsonova odhodlání

Stejně hodnotí vývoj v Británii také světová média. Server Politico píše o „prvním dni revoluce Borise Johnsona“. Všímá si zejména výměn na ministerských postech, které nazývá „nemilosrdnou čistkou“, a poznamenává, že o funkce přišly zejména hlavní postavy z doby vlády Theresy Mayové. Celkem rezignovalo nebo bylo vyměněno 17 ministrů a členů širšího kabinetu.

Od předchozí éry se Johnson snaží celkově odstřihnout, ihned dal totiž najevo, že skončilo „nerozhodné a váhavé období“, které panovalo za Mayové. Jak nicméně server Politico podotýká, v případě jakéhokoli pokusu odejít bez dohody bude Johnson čelit výrazné opozici z řad poslanců. A tím, že jen během prvního dne vyhodil tolik lidí, si získal již na začátku nové  nepřátele.

Americký deník The New York Times si rovněž všímá Johnsonova prvního proslovu ve funkci premiéra, který zněl „extrémně přesvědčivě“. A nový šéf kabinetu, jehož výřečnost často překonala jeho výkon, při něm vypadal sebevědomě. „Zdá se, že Johnson je odhodlaný dokázat, že může nechat stranou své klaunské vystupování a že chce ve funkci zabodovat,“ dodal list.

Vypadá to, že ho ani netrápí skutečnost, že má k dispozici jen malou parlamentní většinu, a to navíc v době, kdy je hluboce rozdělená jak jeho konzervativní strana, tak celá Británie.

Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) nicméně Johnson stále nepředstavil jasný plán pro vystoupení z EU, ať už na základě dohody nebo bez ní. Strategii prý bude vymýšlet za běhu, „což je jeho styl“. „Pokud zůstane ve svěráku mezi Unií a parlamentem tak jako Mayová, odhadujeme, že Johnson nakonec vyhlásí předčasné volby ve snaze získat nový mandát pro brexit,“ píše WSJ v redakčním komentáři.

Televize CNN ve své analýze z větší části ponechává brexit stranou a zaměřuje se na srovnávání Johnsona s americkým prezidentem Trumpem, které se v posledních době objevuje v médiích. Podle komentáře ale není na místě házet oba muže do stejného pytle, protože Johnson není proti imigraci, je „bezostyšným internacionalistou“ a nemůže na rozdíl od Trumpa uspět pouze cílením na tvrdé jádro svých příznivců. „Takže, je Boris Johnson britským Trumpem? Mají podobné účesy. Tím to ale v zásadě končí,“ uzavírá CNN.

O nově sestaveném kabinetu píše i francouzský deník Le Monde, který si všímá toho, že Johnsonova vláda má za úkol dosáhnout odchodu země z Evropské unie za 99 dní a že se kvůli tomu nový premiér obklopil euroskeptiky.

„Musíme splnit sliby a vystoupit z Evropské unie k 31. říjnu. A to je bez diskuse,“ citoval list Johnsonova slova pronesená bojovným tónem. Ministerský předseda tak podle deníku lehce obměnil jeden ze svých dosavadních hlavních sloganů, a sice „brexit za jakoukoli cenu“. 

„Někteří mají za to, že Johnson bude v úřadu vystupovat pragmatičtěji a umírní se, co se týče brexitu,“ píše Spiegel Online, který je ale přesvědčen o tom, že by se v takovém případě nový premiér dostal pod velký tlak svých radikalizovaných příznivců v Konzervativní straně, kteří ho zvolili právě proto, jak tvrdě vystupuje.

„Nebezpečí je velké, a tento den se to znovu ukázalo, že premiér jako Johnson britskou společnost dále rozdělí,“ míní server, který poukazuje na protesty, které se proti pětapadesátiletému politikovi hned v den jeho jmenování uskutečnily.

Deník Die Welt si všímá toho, jak razantně Johnson změnil kabinet, kde na klíčové posty dosadil „zastánci tvrdého brexitu“. Komentátor veřejnoprávní televize ARD v této souvislosti zmiňuje, že už se v Británii mluví o „noci dlouhých nožů“ nebo o „letním masakru“. „Vlastně nemůže překvapit, že se Johnson snaží o nový začátek - politiku dosavadní vlády koneckonců kritizoval tak tvrdě, že by bylo téměř možné zapomenout, že je členem stejné strany jako Theresa Mayová,“ konstatuje komentátor.

Rusové cítí nejednoznačnost

Nový britský premiér Boris Johnson je „naprosto protikladná postava“ a neví se, co od něj lze čekat, napsal dnes ruský internetový list Gazeta.ru pod titulkem „Sankce po brexitu: co Johnson chystá pro Rusko“. Johnsonův postoj podle něj znervózňuje ruské boháče, které své peníze vyvezli do Anglie.

Nový britský premiér má sice podle listu ruské předky a v Londýně jako starosta zavedl oslavy ruského masopustu, ale jako šéf britské diplomacie trval na vyhoštění ruských diplomatů z Británie a volal po přitvrzení sankcí proti Rusku, přičemž kritizoval některé členské země Evropské unie za „měkkost“ vůči Moskvě. To ale mu nebránilo, aby se současně zasazoval za dialog s Ruskem a spolupráci v některých oblastech.

Za „politika paradoxů, schopného neobvyklých rozhodnutí“ označuje nového britského premiéra ruský ekonomický list Vedomosti. „Jestli není ideální, tak to nemusí být na škodu: předchozí premiéři byli poněkud nudní,“ poznamenal komentátor listu Vedomosti. Johnson podle něj bude nepříjemný partner pro Evropu a i pro USA, ale trojnásob nepohodlný bude pro Rusko.

„Borise Johnsona nenávidí bezmála půlka Británie. Ale druhá polovina ho zbožňuje,“ poznamenala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM. Připomněla, že sám Johnson se svého času označil za rusofila a vyslovoval se pro „smlouvu s ďáblem“, tedy pro spolupráci s Vladimirem Putinem a Bašárem Asadem v Sýrii. Ale těžko si představit, že by v dohledné budoucnosti byl ochoten ke sblížení s Moskvou, a to i v případě, že by si to žádala nějaká geopolitická logika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 7 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 7 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 8 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 8 hhodinami
Načítání...