Světová banka už nebude financovat těžbu ropy a zemního plynu. Na průzkumných a těžebních projektech se přestane podílet v roce 2019. Vedení instituce to oznámilo na Summitu jedné planety v Paříži. Klimatická konference se koná dva roky od uzavření pařížské klimatické dohody. Účastní se jí tisíce lidí včetně zástupců osmi set významných firem.
Mandát Světové banky je poskytovat finanční a další pomoc na podporu hospodářství rozvojových zemí. „Světová banka nebude po roce 2019 nadále financovat těžbu ropy a plynu,“ uvedla skupina v prohlášení. Banka zároveň oznámila, že je na dobré cestě splnit cíl, aby šlo do roku 2020 celkem 28 procent jejích půjček do klimatických opatření.
Pojišťovací společnost AXA pak slíbila, že přestane pojišťovat společnosti, které se podílejí na výstavbě uhelných zařízení. S poskytováním půjček v tomto odvětví přestane například i nizozemská banka ING. Řádově jde o miliardy eur.
Šéf OSN: Fosilní paliva jsou cestou do záhuby
„Faktem je, že fosilní paliva jsou stále velmi intenzivně dotována, což znamená, že investujeme do naší vlastní záhuby,“ zdůraznil na summitu generální tajemník OSN António Guterres.
Lídři 195 států se před dvěma lety zavázali snižovat emise skleníkových plynů a udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou. Podle iniciátora konference – francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je zapotřebí „šok“ ve výrobních procesech, aby signatáři dohody dosáhli vytyčených cílů.
Lidstvo „prohrává bitvu“ v boji s klimatickými změnami, varoval Macron. „Nepostupujeme dost rychle. Všichni musíme jednat,“ citovala hlavu státu agentura Reuters.
Odborníci: Nové technologie budou stát biliony dolarů
Macron na setkání apeloval na bohaté státy, aby zasvětily více prostředků boji s klimatickými změnami. Právě nedostatek peněz je jednou z hlavních příčin, proč se nedaří rychlejší odklon od fosilních paliv ke zdrojům čisté energie. Do příslušných technologií bude třeba investovat biliony dolarů, upozorňují experti.
Vyčleněné finance by měly pomoci rozvojovým zemím čelit následkům změn klimatu a umožnit jim omezit emise místního průmyslu. Sám Macron slíbil, že Francie navýší finanční pomoc zemím jižní polokoule, které se obtížně přizpůsobují změnám klimatu. Paříž by tak od roku 2020 ročně na tento účel přispívala částkou 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard korun).
Mezi nové projekty představené na summitu se řadí chystaná ekonomická spolupráce Norska, Nového Zélandu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Kuvajtu. Tyto země chtějí společně „nabarvit na zeleno“ své ekonomické aktivity, napsal francouzský deník Le Monde.
Do ekologických projektů by měla investovat také skupina propojených nadací Billa Gatese, Michaela Bloomberga či Richarda Bransona.
Skupina 225 investičních fondů, která spravuje majetek v celkové výši přes 26 bilionů dolarů (565 bilionů korun) oznámila, že bude vyvíjet tlak na společnosti, aby snížily své emise skleníkových plynů. Bill Gates údajně přispěje částkou 300 až 500 milionů dolarů na program financující výzkum v oblasti klimatu a jeho dopadů na zemědělství.
Na summitu byla také přijata deklarace o omezení emisí skleníkových plynů v námořní dopravě, takzvaná Tony de brum Declaration.
Trump nakonec na dohodu změní názor, věří Macron
Políček letos uštědřil klimatické dohodě americký prezident Donald Trump, který oznámil, že dohoda není pro Ameriku výhodná a USA od ní odstoupí. „Jako člověk, kterému na životním prostředí velmi záleží - a mně na něm záleží - nemohu s čistým svědomím podpořit dohodu, která trestá Spojené státy,“ zdůraznil prezident.
Šéf Bílého domu sklidil za své rozhodnutí kritiku takřka od celého zbytku světa. Macron to v nejnovějším rozhovoru pro americkou stanici CBS označil za „extrémně agresivní krok“. Francouzský prezident si ale myslí, že Trump nakonec přeci jen změní na dohodu názor.
„Většina amerického lidu je zavázána dohodu dodržovat. Na 38 našich států má zákony o standardech obnovitelných zdrojů. Máme 90 měst, mezi nimi hlavní americká velkoměsta, jejichž starostové se zavázali k pařížským dohodám. Takže 80 procent populace Ameriky ve zmíněných 38 státech je pevně odhodláno a v této cestě budeme pokračovat,“ upozornil exministr zahraničí USA John Kerry.
Česko na summitu v Paříži zastupuje český premiér v demisi Bohuslav Sobotka. „Česká republika podle premiéra (v demisi) Bohuslava Sobotky plně podporuje Pařížskou dohodu a je připravena podílet se na jejím naplňování. Český ratifikační proces byl ukončen 14. září 2017 podpisem prezidenta republiky Miloše Zemana a vstoupením dohody v platnost dne 4. listopadu 2017,“ uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer.
Do Paříže zavítali také vizionář Elon Musk, herec Sean Penn či bývalý guvernér Kalifornie a rovněž herec Arnold Schwarzenegger.
