Když Fidži hostí v Bonnu klimatický summit OSN, na němž Trumpův tým propaguje uhlí

Historicky dvacátý třetí klimatický summit OSN, COP 23, se letos koná v německém Bonnu, ovšem pořadatelem mamutí akce je tichomořské Fidži. Důvod? Především snaha upozornit na kritickou situaci malých ostrovních států v Pacifiku, jejichž existence je působením klimatických změn nejvíce ohrožena. Kvůli zvyšující se hladině oceánu hrozí těmto ostrovům v nejbližších dekádách zánik a jejich obyvatelům nucené přesídlení.

Potopí-li se Tuvalu,  bude následovat Kiribati, poté třeba Marshallovy ostrovy a klidně i Bangladéš.
Tafue Lusama
reverend křesťanské komunity na ostrově Tuvalu

„Bula“ znamená ve fidžijštině „ahoj“. Ovšem nejen to. Symbolizuje i přání zdraví a štěstí. Vyplní-li se pesimistické scénáře pro tichomořské ostrovy, pak tento typický pozdrav, svým významem hodně podobný s havajským „Aloha“, začne být vyslovován s velmi smutným přídechem.

„Mluvíme tu o reálné hrozbě externího přesídlení populace tam, kde už nebude možné znovu vybudovat naši zemi. To totiž nejde uprostřed jiné země, například Austrálie,“ vysvětluje reverend Tafue Lusama z dalšího ostrovního státu, ze soustroví Tuvalu. Apeluje na mezinárodní společenství, aby se pokusilo naplnit cíl Pařížské klimatické dohody, tedy „udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“.

Pro malé ostrovní státy je rozdíl půl stupně Celsia otázkou přežití, a případná nutnost přesídlení vlastního obyvatelstva tou nejkrajnější variantou. Osud těchto zemí mají v rukou především klimatické velmoci a jejich ochota vydat se na cestu snižování emisí skleníkových plynů.

Trojice Čína, Spojené státy a EU stojí za 54 procenty globálních emisí, přičteme-li ještě Indii, Rusko a Japonsko, dělá to dohromady skoro 70 procent celosvětových emisí.

Tropická cyklóna Winston zpustošila na Fidži v únoru 2016 ostrov Viti Levu. Její rychlost tehdy dosáhla až 280 km/h
Zdroj: Fiji Government

Nejen tito velcí hráči světové politiky jednají v Bonnu o tom, jak postupovat při uvádění Pařížské klimatické dohody do praxe. Rokování zástupců téměř dvou stovek států (170 zemí už dohodu ratifikovalo) probíhají v komplexu zvaném „Bula Zone“.

Pořadatelé z Fidži věří, že jeho název, alespoň symbolicky, přispěje k úspěšnému posunu v mezinárodních klimatických vyjednáváních. V nich jde momentálně hlavně o to, aby příští sada tzv. národních redukčních příspěvků, které mají státy předložit v roce 2020, byla podstatně ambicióznější než první várka z předloňska. Tyto závazky se týkají míry snižování emisí skleníkových plynů ze strany jednotlivých zemí.

Na opačném konci rozsáhlého areálu pro COP 23 se nachází tzv. Bonn Zone. V ní má pavilony řada zemí, mezinárodních institucí, nevládních organizací a firem. K nejoblíbenějším prostorům, kde se po dobu trvání summitu koná spousta besed a přednášek, patří Talanoa Space. Použití fidžijského slova „Talanoa“ zde odkazuje na důležitost otevřeného dialogu, porozumění a vzájemného respektu mezi diskutujícími účastníky summitu.

„Obrazně řečeno, jsme všichni na jedné kánoi. Proto jsme zde vystavili Drua, naše tradiční plavidlo. Delegátům konference má připomenout povinnost dovést společnými silami naši plavbu do úspěšného konce,“ přirovnává Frank Bainimarama, předseda fidžijské vlády a prezident COP 23, globální ochranu klimatu k pouti po vodách rozbouřeného oceánu.

8 minut
Studio 6: Novinky a témata letošního klimatického summitu
Zdroj: ČT24

Obhajoba „čistších“ fosilních paliv

Naladění na stejnou vlnu se rozhodně nekoná v případě početného amerického zastoupení na letošním summitu. Zatímco guvernéři vybraných států (Kalifornie, Oregon, Washington, Colorado), představitelé měst, byznysu a neziskového sektoru sice prostřednictvím řady mítinků ujišťují o své loajalitě vůči Pařížské dohodě, lidé tvořící oficiální delegaci USA – a pochopitelně nominovaní Trumpovou administrativou – zdůrazňují opak.

K rozjitření atmosféry přitom stačila jediná debata uspořádaná Trumpovými klimatickými poradci (žádná jiná – veřejného charakteru – se ani neuskuteční). Pondělní odborný panel měl za cíl přesvědčit přítomné o prospěšnosti „čistších forem“ uhlí a zemního plynu pro odstranění „energetické chudoby“ zejména v rozvojových státech dnešního světa.

„Aby tyto země nemusely řešit dilema mezi zmírňováním dopadů klimatických změn a svým rozvojem a vlastní energetickou bezpečností,“ vysvětlil poradce Bílého domu pro otázky klimatu George David Bank.

Na místě vyjádřily svůj nesouhlas desítky aktivistů – za zpěvu „God Bless the USA“ – a příliš pochopení nenašly přednesené argumenty ani u dalších delegátů. „Nic takového jako ‚čistá fosilní paliva‘ neexistuje. Tvrdí-li to někdo, tak se skutečně z místa nepohneme,“ uvedl Tuaoi Uepa, zástupce Marshallových ostrovů.

„V žádném případě se nechci hádat se Spojenými  státy, ale všichni víme, co je uhlí zač a jaké jsou důsledky jeho těžby i jeho spalování. Nepovažuji za potřebné hovořit o uhlí, protože je zřejmé, jaká je jeho souvislost se změnou klimatu,“ dodal diplomaticky premiér Fidži Frank Bainimarama.

  • Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého (CO2) je po třech letech stagnace opět na vzestupu. S uvedeným tvrzením přišli v úterý ve zveřejněné zprávě vědci sdružení ve skupině Global Carbon Project. Podle nich se do konce roku ocitne v atmosféře dohromady 41 gigatun CO2, což odpovídá nárůstu o dvě procenta proti období let 2014 až 2016, kdy zůstávaly globální emise CO2 zhruba stejné. Experti míní, že se na nárůstu podílejí spalováním většího množství uhlí hlavně Čína a Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...