Prioritou izraelské vlády se nyní stala otázka důsledné likvidace teroristického palestinského hnutí Hamás, a to i na úkor obětí z řad rukojmí. V pořadu Interview ČT24 to uvedl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Izraelci nechtějí být rukojmími rukojmí,“ míní expert. Přispívat na palestinské uprchlíky by podle něj měly zejména bohaté arabské státy. K otázce své nedávné cesty do Číny zdůraznil, že je třeba usilovat o to, aby Peking přímo nepodporoval Rusko v jeho agresi proti Ukrajině. Současné česko-ruské vztahy označil za minimalistické.
Když Izraelci podlehnou tlaku zmírnit válku proti Hamásu, hrozí další masakry, míní Pojar
29 minut
Interview ČT24 s poradcem vlády pro bezpečnost Tomášem Pojarem
Washington žádá po Izraeli, aby omezil vojenské operace v Gaze, protože přibývá civilních obětí. Podle Pojara ale Izraelci potřebují čas, aby dokázali Hamás zlikvidovat. „Pokud se jim to nepodaří, tak sice můžeme mít chvíli klid, ale ta válka se za chvíli znovu rozhoří a znovu uvidíme další teroristický útok,“ obává se bezpečnostní poradce.
Zahraniční podpora je nicméně pro židovský stát důležitá. „Izrael v podstatě bojuje o život. Myslím, že si všímají české podpory. V Izraeli visí billboardy, kdy nám děkují, myslím většinové společnosti. Klíčová je ovšem podpora ze Spojených států. Izrael potřebuje, aby vydržela, a to včetně podpory vojenské,“ upozorňuje Pojar.
Americké zkušenosti s islamisty
Podle něj bude důležité, aby Izraelci Američanům přesně vysvětlili, o co se snaží. „Američané vědí, co to je bojovat s islamisty, s takovýmito bestiemi, které se schovávají za lidské štíty a mají politiku takovou, že čím víc mrtvých civilistů, tím lépe. A je jim jedno, jestli jsou to civilisté vlastní,“ připomíná expert s odkazem na boje v iráckém Mosulu nebo ve Fallúdži, kde mezinárodní koalice v čele s USA bojovala s Islámským státem.
I Američané si tak podle Pojara uvědomují, že bude ještě minimálně několik týdnů Izraelcům trvat, než zasadí Hamásu pokud možno smrtelnou ránu, nebo ho alespoň zásadním způsobem oslabí. Klíčoví strůjci krvavého útoku na Izrael ze začátku října podle Pojara dál zůstávají v Pásmu Gazy. „Nejspíš se schovávají v podzemí Gazy, které vybudovali za stamiliony dolarů,“ míní odborník.
Izraelem nyní hýbe incident, kdy armáda omylem zastřelila tři rukojmí, kteří navíc mávali bílou vlajkou. „Ve chvíli, kdy bojujete s takovým protivníkem, je to velmi složité. Všichni jsou pod velkým stresem. I bojovníci Hamásu se schovávají do sanitek nebo se zakopávají pod nemocnice, takže důvěra, že se někdo vzdává a skutečně je to ten, kdo se vzdává, a myslí to vážně, je velmi složitá ve chvíli, kdy dochází ke střetu a jste na frontové linii,“ vysvětluje situaci Pojar s tím, že na druhou stranu se jedná o neomluvitelný exces.
Izrael podle Pojara rukojmí v minulosti vyměňoval za palestinské teroristy možná až příliš velkoryse. „Myslím, že si většinově řekli, že teď je primárně potřeba zasadit ránu Hamásu včetně toho, že to možná bude stát životy některých rukojmí,“ podotkl vládní poradce s tím, že jinak Hamás přeskupí síly a dojde časem k dalšímu masakru, který bude stát mnohem víc lidských životů.
Dvojstátní řešení blízkovýchodního konfliktu by si představoval tak, aby oba národy, tedy Izraelci a Palestinci, žily vedle sebe, pokud možno v míru. „Řešení musí být do určité míry flexibilní a musí se na něm podílet okolní svět včetně arabských států jako Egypt, Jordánsko a zároveň bohatých států Perského zálivu,“ myslí si Pojar.
Dialog s Čínou jako nutnost
Vládní poradce v Interview ČT24 hovořil i o své podzimní cestě do Číny. Jako jeden z jejích cílů uvedl, že je třeba zabránit dalšímu sbližování Pekingu s Moskvou. „Nechci přeceňovat naši sílu, ale platí konsenzus mezi evropskými lídry, že se s Čínou máme bavit, a to z různých důvodů. Jedním je i ruská invaze na Ukrajinu, kde Čína může sehrát pozitivní roli a nebo negativní. Naším zájmem je, aby Rusko přímo nepodporovala,“ upozornil Pojar. Že se o jeho cestě do Číny nedozvěděl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), označil za chybu.
Pokud jde o obnovení pozice českého velvyslance v Moskvě, lhůta není podle Pojara jasná. Samotné obsazení postu je ale proces, který trvá půl roku až rok. „Padla dohoda na úrovni ústavních činitelů, schvalovací proces ale ještě nezačal,“ poznamenal Pojar s tím, že je třeba i kladný přístup druhé strany. Navíc je otázkou, jaká bude situace za rok.
Bilaterální vztahy s Ruskem podle Pojara fungují „udržovacím způsobem“. „Ambasády fungují omezeně, vzájemné vztahy jsou na bodě mrazu, to fungování je minimalistické, přesto má podle mě smysl mít velvyslanectví v Moskvě,“ uzavírá Pojar.
