Kdyby Asada svrhli včas, islamisté by nepřišli, říká muž, který jejich hrůzy odtajňuje světu

5 minut
Rozhovor s Abdalazízem Alhamzou
Zdroj: ČT24

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.

Jste hlavní postavou dokumentu Město duchů, ten velmi realisticky vykresluje práci, která za vámi stojí a při které vám šlo o život. Odcituji vaše slova z úplně první scény dokumentu: „Na sociálních sítích mi přišla výhrůžka. Poslal mi ji Islámský stát. Nebojím se.“ Stále vám chodí takovéto zprávy a stále se jich – po tom, co jste zažil – neobáváte?

Ano, výhrůžky mi chodí v podstatě denně. Většinou právě skrze sociální média. Vždy se sám sebe ptám, zda jsou vůbec reálné, nebo mi to píše někdo jen tak pro zastrašení. Já už jsem se ale dostal do bodu, kdy to je pro mě normální. Občas když mi naopak nepřijdou, říkám si, co je špatně. Ti lidé, kteří mi to posílají, jsou nemocní. I proto se jich už nebojím.

V dokumentu je popsána brutální vražda jednoho z vašich kolegů. Islamisté mu uřízli hlavu v jeho apartmá v Turecku, tedy v relativním bezpečí. Ani to vám nenahání strach?

Sám sebe jsem už dávno dostal pryč z té bubliny plné strachu, ve které jsem žil. Pokud by se mi něco stalo, tak bych to bral, jak to je. Snažím se žít normální život.

Založil jste organizaci Raqqa is Being Slaughtered Silently. Přinášel jste zprávy o často brutálních zločinech takzvaného Islámského státu ve městě Rakká. Přežil jste, protože se vám podařilo utéct do Německa. Měl jste tam dokonce utajovaný úkryt, stále v něm bydlíte?

Neustále teď měním místa svého pobytu, a to z bezpečnostních důvodů. Pohybuji se z města do města. Utajované úkryty, takzvané „safehousy“, máme s kolegy nejen v Německu, ale i jiných zemích. Je pro nás životně důležité mít možnost pohybu a cítit alespoň trochu bezpečí. Snažíme se stále dělat stejnou práci. Reportovat o dění v Sýrii.

Na úplném začátku vás ve skupině bylo sedmnáct, dá se říct aktivistů. Později jste se ale museli rozdělit na dvě skupiny. Ty, o kterých Islámský stát věděl, a ty, kteří zůstali utajení v Rakká. Ti vám pak různými krkolomnými způsoby posílali fotografie a videa s důkazy o islamistických zločinech. Co se s lidmi z této skupiny stalo?

Někteří z nich museli později také odejít, někteří zůstali až do konce a stále s námi spolupracují. Některé to stálo život. Nedávno, zejména po pádu Islámského státu, se k nám začali dokonce přidávat další, kteří s námi spolupracují. Situace, stejně jako okolnosti, se ale mění každých pár měsíců.

Už se vám podařilo vrátit se domů do Rakká?

Bohužel ne. Stále mi tam hrozí nebezpečí, a to nejen v Rakká, ale i v okolních zemích. Pokusil jsem se o návrat, ale nešlo to.

Takže islamisté jsou v Rakká stále aktivní, nebo kdo vám teď po konci Islámského státu vyhrožuje?

Ne, teď už to není úplně o Islámském státu jako takovém. Ten byl v Rakká, stejně jako ve většině Sýrie, poražen už před nějakou dobou. Ale v oblasti jsou teď jiné milice. Zčásti kontrolují město samotné, vliv mají po celém severovýchodě země. Oni už mají na svědomí celou řadu zločinů. A my jsme o nich samozřejmě po celou dobu informovali úplně stejně jako o brutalitě Islámského státu před dvěma lety. Ocitli jsme se tak na černé listině jiných islamistických skupin. Víte, žádné milici se nelíbí, když upozorňujete na zvěrstva, která páchají.

Není elektřina ani pitná voda

To, že byl Islámský stát poražen, víme. Často se ale zapomíná na to, co přišlo po něm. Vy máte bezpochyby dobré informace, můžete tedy popsat, jak vypadá každodenní život v Rakká dnes?

Život se neuvěřitelně změnil. Po vojenském tažení koalice s podporou Američanů se podařilo město osvobodit. Ale za cenu obřích ztrát. Zničených je osmdesát procent budov. Tisíce lidí přišly o život, další tisíce o střechu nad hlavou. V troskách jsou nemocnice, školy, veřejné budovy. Lidé se ale postupně vrací, za vydělané peníze se snaží domy opravit. Není to lehké.

To si nedokážeme ani představit. Jak fungují třeba služby? Obchody, restaurace, kavárny. Je na nastartování „normálního života“ stále ještě brzy?

Služby ve městě absolutně nefungují. Lidé žijí bez elektřiny i několik dní v kuse. Když už někde je voda, tak není pitná. Řada lidí je těžce nemocná. Teď se navíc rozhořely nové boje mezi Tureckem a jím podporovanými skupinami a kurdsko-arabskou koalicí. Umožnilo to, jak víme, oznámení o stažení amerických jednotek z oblasti. To mělo další negativní dopad na obchod a zásobování. Své ztracené pozice postupně získává zpět Asadův režim v zádech s Ruskem. Turecké jednotky páchají nesčetné válečné zločiny a bombardují i civilní oblasti.

Ještě jednou se vrátím ke zmíněnému dokumentu, který má svá velmi silná místa. Třeba když váš kolega sleduje nahrávku s vraždou vlastního otce, kterou mu poslal Islámský stát. Můžete teď být trochu osobní a popsat své pocity ze smrti vůdce IS Abú Bakra Bagdádího?

Smrt Bagdádího je moment, na který nikdy ve svém životě nezapomenu. Byl zodpovědný za smrt desítek tisíc lidí v Sýrii i všude po světě. Já sám jsem kvůli němu přišel o své přátele, rodinu a kolegy. A to vše jen kvůli radikálům, které stvořil. Je to pro mě opravdu nezapomenutelná chvíle. Nemyslím si ale, že se tím něco vyřeší.

Myslíte, že tato hydra s názvem „Islámský stát“ má více hlav?

Ano, jak víme, už ho v čele organizace nahradil někdo jiný. Islámský stát se musí rozdrtit od kořenů. Můžete použít hrubou sílu, to ano. Ale to nestačí. Nejdůležitější je vymýtit tu strašlivou ideologii. Proto je důležité aktivizovat mezinárodní společenství a nasměrovat do Sýrie pomoc. Ta musí proudit lokálním neziskovým organizacím a občanským společnostem, které často suplují nefunkční školství. Je třeba vychovat novou generaci nezkaženou ideologií Islámského státu. A to hlavně proto, aby v budoucnu z tohoto zkaženého podhoubí nevykvasilo něco ještě daleko horšího.

Když hovoříme o nové generaci, tak nemůžu opomenout dětské jednotky Islámského státu. Ty přece byly velmi početné. Podle některých zpráv islamisté používali děti jako živé štíty a nabádali je k sebevražedným útokům. Jak se Syřané k problému těchto dětských vojáků postavili?

I pro tyto děti to muselo být samozřejmě těžké. Nebylo v jejich silách rozeznat dobro od zla. Zatímco jejich rodiny trpěly hladem a jejich rodiče neměli práci, islamisté jim nabízeli cukrovinky a peníze. Část z dětí přesvědčily vlastní rodiny, aby se vrátily domů a navázaly na dřívější život. Samozřejmě se tím zabývá i několik neziskových organizací, a to je dobře. Zatím totiž v oblasti nefungují školy, neexistuje žádný vzdělávací rámec.

Kdyby Asad brzy padl, islamisté by vůbec nepřišli

Z toho všeho mi vyplývá, že myšlenky Islámského státu jsou v Sýrii stále velmi živé.

Nejen v Sýrii, ale po celém světě. Vždyť jen v Rakká měl IS bojovníky z více než šedesáti států. Byli naverbováni skrze internet. Aby se mohli k islamistům přidat, museli přijet z Evropy, Austrálie, Afriky i Ameriky. Neměli bychom proto podceňovat programy zaměřené na pomoc těmto lidem. Představte si, že pět let neměli přístup k jiným než propagandou nasáklým informacím. Je důležité s nimi pracovat a vysvětlovat jim realitu. Bude to chtít ještě čas.

Kolik času je podle vás potřeba na to, aby se život v Rakká dostal zpět do normálu?

To je velmi těžké odhadnout.

Půjde o roky? Nebo snad desetiletí?

Nikdy mě nenapadlo, že se o Rakká bude vůbec někde mluvit. Nebo že dokonce já povedu tento rozhovor. Ale nějak se stalo, že jsme byli prvním městem, kterému se podařilo osvobodit od diktátora Bašára Asada. Poté jsme ale byli prvním velkým městem, které dobyl Islámský stát. Pak jsme byli jeho hlavním městem.

Teď tam jsou zase Rusové, Turci, Američané. Spousta milic, které mezi sebou svádějí tvrdé boje. A o co? O kus půdy, o který se ještě před pár lety vůbec nikdo nezajímal.

Tak ještě jinak; v co doufáte vy, jak vy vidíte budoucnost svého města a celé Sýrie?

Doufám, že se situace změní. Že se podaří ukončit konflikt. K tomu je ale potřeba zaměřit pozornost mezinárodní koalice na syrskou vládu. Ta je původcem všech věcí, které se v zemi staly. Pokud by se Asada s mezinárodní podporou podařilo porazit už na přelomu let 2011 a 2012, pak by nikdy nepřišly skupiny jako Islámský stát nebo al-Káida. Jen dodám, že i mí kolegové v Sýrii říkají, že počet mučených a zavražděných obětí těchto radikálních skupin se nevyrovná těm, které zabil syrský režim.

Dobře, a co potom?

Potom by se měly uspořádat volby. Z těch vzejde vláda, ministři, prezident. To ale zkrátka nelze s Asadem u moci.

A než se tak stane, pokud vůbec, tak se, hádám, do Sýrie asi nevrátíte. Teď vás cesta zavedla až do Prahy před naše kamery, co ale potom?

Někdy vás situace přiměje dělat to, co jste vůbec nechtěl. Nikdy jsem se nechtěl stát novinářem, ale jsem jím. Teď se snažím podpořit projekty zaměřené na občanskou žurnalistiku v místě konfliktů. Zvláště v Sýrii. Velké mediální domy nebudou muset hledat výmluvy, proč na místo neposílají své lidi. Chápu, že to je nebezpečné. Proto jsem rád, že mnoho mých spolupracovníků třeba právě v Sýrii jsou skvělí lidé oddaní své práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi a dalších patnáct zranil

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších patnáct zranil, informovala agentura Reuters s odvoláním na šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera. Moskvou dosazený šéf Ruskem okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo tvrdí, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky.
06:16Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump po dohodě o nerostech schválil prodej zbraní Ukrajině

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.
00:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol čelí další obžalobě

Jihokorejská prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze zneužití pravomocí, informovala agentura Jonhap. Exprezident už je také souzen za vzpouru v souvislosti s vyhlášením stanného práva na začátku loňského prosince. Statní zastupitelství pro Juna vazbu nepožadovalo. Ve čtvrtek také podle očekávání rezignoval na své funkce premiér a úřadující prezident Han Duk-so, aby se mohl 3. června zúčastnit předčasných prezidentských voleb.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čapími mláďaty se chlubí už sedm hnízd

V sedmi pozorovaných hnízdech na západě a jihu země se v posledních dnech narodila čápata, která se tradičně líhnou až kolem poloviny května. Odborná data naznačují, že pokračuje vědecky zdokumentovaný trend dřívějšího hnízdění těchto ptáků. Informace ČT potvrdil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. V rámci programu Čapí hnízda sledují ornitologové se zapojením veřejnosti 1709 známých hnízd čápa bílého v Česku.
před 5 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 16 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 16 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...