Boje v oblasti Náhorního Karabachu mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky pokračovaly i přes noc. Obě strany konfliktu nasadily těžké dělostřelectvo, uvedla agentura Reuters. Hlášena je smrt tří desítek vojáků i neupřesněného počtu civilistů, strany konfliktu své informace rozporují. Ázerbájdžán provedl částečnou mobilizaci, Arménie mobilizovala už v neděli.
Napětí v oblasti jižního Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí. Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity sousední země v neděli označil za vyhlášení války a vyhlásil všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, Arménie to popřela.
„Boje pokračovaly v noci (…) Klid zbraní není, boje pokračují a na některých místech se odehrávají dělostřelecké bitvy,“ citovala agentura TASS z prohlášení ministerstva obrany Arménie. Podle Jerevanu přišlo od neděle o život 59 vojáků a dvě stě dalších utrpělo zranění. Podle agentury AFP bylo navíc zabito pět ázerbájdžánských civilistů a dva arménští. Ázerbájdžán své ztráty oficiálně neoznámil.
Obyvatelé Stěpanakertu se uchýlili do krytů, všechny obchody jsou zavřené a na ulicích téměř nikdo není, neboť je neustále slyšet ostřelování, citoval Reuters filmovou režisérku Angelu Frangjanovou, která ve městě žije. Stěpanakert je od fronty vzdálen několik desítek kilometrů.
Dělostřelecké boje potvrdilo také Baku. „Od rána 28. září arménské jednotky ostřelují (ázerbájdžánské) město Terter,“ uvedlo ministerstvo obrany Ázerbájdžánu. Již během neděle ministerstvo hlásilo „intenzivní ostřelování“ pozic své armády protivníkem.
Později Ázerbájdžán oznámil, že jeho vojska obsadila strategicky důležité výšiny nad vesnicí Talyš, která je pod správou Náhorního Karabachu. Již v neděli informoval o získání kontroly nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail.
Arménie tyto informace ještě v neděli popřela a označila za provokaci. Podle pondělního vyjádření mluvčí arménského ministerstva obrany nicméně jednotky Náhorního Karabachu „získaly zpět ztracené bojové pozice“. O jaké území se jednalo, mluvčí neupřesnila.
Syrská linka
Válčící státy se vzájemně obviňují z dovozu žoldnéřů ze Sýrie. Arménský velvyslanec v Rusku prohlásil, že Turecko je přivezlo z jím ovládaných oblastí na severu země. „Podle našich informací bylo v poslední době Tureckem přemístěno ze Sýrie do Ázerbájdžánu kolem čtyř tisíc bojovníků,“ uvedl ambasador Vardan Toganjan s tím, že je složité určit jejich národnost.
Přesun se podle něj odehrál charterovými lety do ázerbájdžánské exklávy Nachičevan, která hraničí s Tureckem a od zbytku Ázerbájdžánu ji odděluje území Arménie i neuznané Náhorně-karabašské republiky. Ázerbájdžán tyto informace popřel.
Ankara stojí v konfliktu o Náhorní Karabach dlouhodobě na straně Ázerbájdžánu, jehož obyvatelé mluví prakticky stejným jazykem jako Turci. V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že je ochotné Ázerbájdžánu pomoci „v takové formě, jakou bude sám chtít“.
„Ázerbájdžán čekal 30 let na vyřešení tohoto problému, teď se rozhodl konat sám. Okamžité osvobození ázerbájdžánských území okupovaných Arménií otevře cestu k míru a stabilitě v regionu. Krize v regionu, která začala okupací Náhorního Karabachu, musí skončit,“ řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a dodal, že jeho země stojí „všemi prostředky a celým srdcem“ na straně Ázerbájdžánu.
Turecko uplatňuje vliv v částech severní Sýrie, kam se uchýlili bojovníci proti režimu prezidenta Bašára Asada. Již v minulosti čelilo obviněním, že bojovníky ze Sýrie přesouvá na válčiště v Libyi, kde po boku Ankarou podporované vlády v Tripolisu bojují proti vojskům polního maršála Chalífy Haftara.
Zpravodajskými poznatky o účasti syrských žoldnéřů disponuje údajně také Baku. „Podle zpráv rozvědky bylo mezi zabitými nepřáteli množství etnických Arménů – nájemných vojáků – ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu,“ sdělil mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany Vagif Dargahli. V Sýrii žijí podle odhadů až desítky tisíc Arménů. Část tamní populace v poslední době nicméně přesídlila do Arménie či právě do Náhorního Karabachu, proti čemuž Baku opakovaně protestovalo.
Tři dekády napětí a bojů
Nejprudší boje od roku 2016 zuří v oblasti Náhorního Karabachu od nedělního rána. Obě strany nasadily těžké dělostřelectvo a hlásí územní zisky.
Mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella Peter Stano řekl, že eskalace je silně znepokojivá a jakékoliv zasahování je nepřijatelné. „Vysoký představitel Josep Borrel telefonicky hovořil s ministry zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu a hodlá kontaktovat všechny aktéry v regionu, aby se pokusil boje ukončit,“ dodal. Obě znepřátelené země jsou součástí unijního programu Východní partnerství, jehož cílem je těsnější spolupráce EU s některými postsovětskými státy.
Obavy z eskalace bojů a výzvu k jednání vyjádřila také Moskva. „Situaci nadále pozorně sledujeme. Myslíme si, že bojové akce musejí být okamžitě přerušeny a proces zmírnění konfliktu jako takového, stejně jako důsledky současné eskalace, se musejí začít ubírat politicko-diplomatickým směrem,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskva má s křesťanskou Arménií podepsanou dohodu o vojenské pomoci, přátelské vztahy ale udržuje i s muslimským Ázerbájdžánem a v konfliktu o Náhodní Karabach se snaží hrát úlohu arbitra, připomíná agentura Reuters.
Ozbrojený konflikt mezi oběma zeměmi vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
