Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák za svou kariéru ustál mnoho kauz spojených s finančními podvody i s ovlivňováním médií. Po nedávné vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky však opozice i část koalice žádaly ministrovu rezignaci. Novinář totiž psal také o korupčních případech Ficových lidí a některé stopy vedou ke Kaliňákovi. Ten nakonec v pondělí rezignoval.
Kaliňák byl třikrát ministrem vnitra a Ficovým nástupcem. Ustál řadu kauz, vraždu novináře už ne
6 minut
Kauzy končícího slovenského ministra vnitra Kaliňáka
Robert Kaliňák vystudoval právo v Bratislavě, následně pracoval jako právní koncipient a advokát. Specializoval se na protimonopolní právo a obchody s nemovitostmi. Poslancem se stal v roce 2002. Ministrem vnitra a vicepremiérem byl už v první Ficově vládě (2006–2010), resort vnitra vedl znovu od roku 2012 a předloni v březnu byl jmenován do třetí Ficovy vlády.
Kaliňák je místopředsedou vládnoucí strany Smer – sociálna demokracia. Byl považován za druhého muže strany a Ficova nástupce, pokud by ten již nemohl nebo nechtěl být premiérem. Fica také zastupoval v období, kdy jej na jaře 2016 postihla srdeční slabost a musel se na několik týdnů stáhnout z veřejného života.
Denník N však tvrdí, že během deseti let, kdy se o Kaliňákovi hovořilo jako o korunním princi strany, politikova aura postupně bledla. Připomíná slova jeho předchůdce ve funkci Vladimíra Palka. „Řekl, že ministr vnitra nemůže mít skvrnu z minulosti, protože tím znejistí policii. Na Kaliňákovi našel takových skvrn více,“ napsal slovenský zpravodajský server.
Kaliňák patří k nejbohatším slovenským politikům. Z přehledu jeho příjmů, který zveřejnila slovenská média, vyplývá, že si během působení v politice vydělal v přepočtu 81,5 milionu korun.
Podivný nákup Kovošrotu i odposlechy novinářů
Už v roce 2006 byl jedním z aktérů podezřelého konkurzu zadlužené firmy Kovošrot. Konkurzní správce nejprve vyhlásil veřejnou soutěž, ale její první kolo následně zrušil, a to i přesto, že jeden ze zájemců nabízel za firmu 51 milionů slovenských korun, uvedl server Aktuality.sk.
Ve druhém kole Kovošrot koupila firma Krupp, kterou tehdy vlastnil Kaliňák. Hodnota transakce byla 25 milionů slovenských korun, jiný zájemce přitom nabízel o pět milionů vyšší částku. Tehdejší ministr vnitra Vladimír Palko tvrdil, že firma Krupp se koupí Kovošrotu dostala k lukrativním pozemkům v hodnotě 57 milionů korun.
Kaliňákovo jméno se skloňovalo i v případu úniku odposlechů z Vojenské zpravodajské služby. Z odposlechů vyplynulo, že za éry ministra obrany Ľubomíra Galka kontrarozvědka odposlouchávala skupinu novinářů deníku Pravda a bývalého ředitele TA3 Michala Gučíka.
Za Ficovy první vlády připravila jiná organizovaná skupina z východního Slovenska stát prostřednictvím nadměrných daňových odpočtů o 75 milionů eur. Hlavní aktér kauzy Milan Chovanec (nikoliv český exministr vnitra) při výpovědi uvedl, že pochybné finanční transakce kryli i pracovníci daňových úřadů, policisté a soudci. Chovanec jmenoval i Kaliňáka.
Podezřelé obchody s podnikatelem Bašternákem
Kaliňák rovněž figuroval v kauze podnikatele Ladislava Bašternáka. Ten v roce 2012 koupil v centru Bratislavy sedm bytů, následně uplatnil nárok na vrácení DPH a od státu získal zhruba dva miliony eur – v přepočtu zhruba 50 milionů korun.
Podle médií Bašternák tvrdil, že za byty zaplatil 12 milionů eur v hotovosti, ačkoli jejich tržní cena byla mnohem nižší. Podle vyšetřovatelů finanční správy ve skutečnosti Bašternák zaplatil za byty přibližně 1,5 milionu eur. Policie se začala případem zabývat až na nátlak médií.
Kaliňák později přiznal, že měl s Bašternákem obchodní vztahy. V roce 2013 od něj například koupil akcie B. A. Haus za 430 tisíc eur. Vyšetřování původně vedl prokurátor Vasiľ Špirko. Policie ho však obvinila z údajného zneužití pravomocí a prošetřování spisu mu odebrala. Špirko pak tvrdil, že Kaliňák dal pokyn k jeho diskreditaci, a řekl, že v této záležitosti podá na Kaliňáka a vedení policie trestní oznámení pro podezření ze sabotáže.
V centru případu možného uplácení měla být dodávka síťových komponentů a technologií, kterou slovenské ministerstvo vnitra realizovalo v roce 2010. Svědek v uvedené kauze podle Špirka zmiňoval úplatky v hodnotě několika set tisíc eur, které prý byly určeny pro Kaliňáka a exministra financí a dopravy Jána Počiatka, a popsal také celé schéma zakázky na komponenty a technologie.
Robert Kaliňák se narodil 11. května 1971 v Bratislavě. V roce 1995 ukončil Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde absolvoval i postgraduální studium. Je členem Slovenské advokátní komory.
V roce 1991 pracoval jako manažer ve vydavatelství právnické literatury ACE Press. V letech 1992–1995 byl asistentem v Komerčně právní kanceláři, v letech 1995–2002 se věnoval advokátní praxi. Nejprve jako koncipient v advokátní kanceláři Majeríková and Partners (1995–1999), poté jako advokát v advokátní kanceláři MKKT (1999–2002).
Je jedním ze zakládajících členů strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD). Od jejího vzniku prošel různými stranickými funkcemi. Od roku 2001 je členem jejího předsednictva, od roku 2004 jejím místopředsedou. V parlamentních volbách v roce 2002 byl zvolen poslancem a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost. V roce 2005 byl zvolen poslancem zastupitelstva Bratislavského samosprávného kraje, v následujícím roce ale rezignoval.
V letech 2006–2010 byl místopředsedou vlády a ministrem vnitra. V dalších dvou letech byl členem parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost, předsedou Zvláštního kontrolního výboru pro kontrolu činnosti Slovenské informační služby a členem Stálé delegace do Parlamentního shromáždění NATO.
Od předčasných parlamentních voleb v dubnu 2012 zastával opět post místopředsedy vlády a ministra vnitra. Obě funkce si udržel i ve třetí Ficově vládě po volbách v roce 2016.
Slovenský exministr vnitra Robert Kaliňák
