Kachovská přehrada patří mezi ty největší na Ukrajině a ve srovnání s umělými vodními plochami v Česku je několikanásobně větší. Její význam byl klíčový pro ruskou okupační správu na Krymu, protože jí poskytovala dodávky pitné vody. Důležitá je i jako zdroj chlazení pro Záporožskou jadernou elektrárnu nebo jako jedna z mála silničních spojnic přes dolní Dněpr.
„Kachovská přehrada představuje 2100 kilometrů čtverečních. To jsou dvě třetiny Karlovarského kraje. Kdyby tato přehrada byla na mapě Česka, tak září modrou barvou obrovská plocha. Je to čtyřikrát až pětkrát větší než rozloha celé Prahy,“ řekl ve vysílání Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.
Průměrná hloubka osm metrů je podle něj dostatečná, aby celkový objem vody v přehradě byl „obrovský“. Jedná se o 18 miliard metrů krychlových vody, což je pětadvacetkrát více, než má orlická přehrada, která je s 716 miliony metry krychlovými v Česku nejobjemnější.
Kachovské přehradní jezero leží ve výšce 44 metrů nad mořem, je dlouhé 230 kilometrů a široké maximálně 25 kilometrů. Hluboké je v průměru 8,4 metru, v nejhlubším místě pak 36 metrů. Jezero zamrzá koncem listopadu až začátkem prosince, rozmrzá v polovině února až začátkem března.
Z přehrady odtéká kromě Dněpru ještě Severokrymský kanál, který slouží suché oblasti severního Krymu k zavlažování a zásobování vodou. Pro ruské úřady na Krymu se proto jedná o životně důležitý zdroj vody, který se během rusko-ukrajinské války stal předmětem strategického zájmu obou stran.
Během ukrajinské protiofenzívy v Chersonské oblasti během podzimu 2022, se přehrada a elektrárna staly terčem ukrajinských raketových úderů, které měly za následek výpadky elektřiny v Nové Kachovce a vyřazení z provozu mostu přes přehradu. Ruská strana ho následně nemohla použít k přesunu těžké techniky na frontu, což částečně limitovalo její bojeschopnost. Most na přehradě působil spolu s Antonovským mostem jako jediný přechod přes dolní tok Dněpru. Po jejím zničení tedy zůstává pouze most nedaleko Chersonu.
Přehrada jako zbraň
Přehradu krátce po začátku loňské invaze na Ukrajinu okupovali Rusové. Ti během loňského listopadu otevřeli přepady u kachovské elektrárny, a objem přehrady klesl na nejnižší úroveň za poslední tři desetiletí, což ohrozilo zásoby pitnou vodou, stejně jako chladicí systém pro Záporožskou jadernou elektrárnu, který leží na východě vodního tělesa.
Od loňského prosince do letošního února poklesla vodní hladina o dva metry. Od února hladina vody v přehradě neustále stoupala a podle ukrajinské společnosti Ukrhidroenerho stojí ruské aktivity na přehradě za zaplavením několika osad v ukrajinské Záporožské oblasti.
O možném zničení Kachovské přehrady se spekulovalo už delší dobu. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl už loni na konci října, že ruské síly se pravděpodobně pokusí přehradu vyhodit do vzduchu, čímž se budou snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované části Chersonské oblasti.
ISW uvedl, že Rusko má „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“. O zaminování přehrady a možném útoku na ni hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Ani ruská strana z toho ale nemůže těžit v těch dalších aspektech, protože Kachovská přehrada je klíčová stavba, a když nestojí, tak ty následky jsou dramatické. Okupované oblasti nebudou mít přístup k pitné vodě a nebudou mít možnost obdělávat svá pole u řeky, protože budou zaplavená. Celý Krym se dostává do stavu ohrožení, protože využívá kachovského rezervoáru a povodí řeky Dněpr k čerpání pitné vody,“ konstatoval zpravodaj s odkazem na Severokrymský kanál.
Nedostatek vody však Krymu údajně nehrozí, řekl zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek s odvoláním na ruské okupační úřady poloostrova: „Podle šéfa ruské okupační správy jsou na Krymu zásobníky pitné vody naplněné z osmdesáti procent.“ Obyvatelé poloostrova Krym si podle běloruského opozičního serveru Nexta hromadně stěžují na kvalitu vody.
Ostřelování dalších ukrajinských přehrad
Ruské invazní síly poničily už i jiné ukrajinské přehrady. Loni v září poškodil masivní ruský útok hráz Karačunivské přehrady u města Kryvyj Rih, a způsobil zatopení více než stovky domů. Voda v řece Inhulec po zásahu přehrady vystoupala z jednoho bezmála na dva metry. Aby snížily hladinu vody, musely úřady odpálit část hydraulických struktur níž po proudu.
Ukrajinské úřady koncem letošního května také informovaly o poškození Karlivské přehrady v Doněcké oblasti po ruském ostřelování, které ohrozilo zaplavením několik obcí. „Ruská okupační armáda od začátku invaze neustále ostřeluje Karlivku, zasahuje hráz a ignoruje fakt, že kvůli těmto akcím budou trpět především civilisté,“ uvedl oblastní šéf Pavlo Kyrylenko podle serveru Ukrajinska pravda. Agentura Unian napsala, že ukrajinské úřady tam evakuovaly asi tři desítky lidí. Karlivská přehrada se nachází nedaleko okupovaného Doněcku a také frontové linie.
V počátku obnovené ruské invaze odpálili Ukrajinci přehradu severně od Kyjeva, čímž zastavili postup Rusů k metropoli.
