Johnson oficiálně požádá o odklad brexitu. Tusk začne konzultovat s unijními partnery

Britský premiér Boris Johnson ujistil šéfa Evropské rady Donalda Tuska, že mu ještě během sobotního večera pošle oficiální žádost o odklad termínu brexitu. Agentuře Reuters to sdělily zdroje z Evropské unie. Johnson přitom další odklad brexitu odmítá a hodlá prosadit svou rozlukovou dohodu tak, aby Spojené království z EU odešlo k 31. říjnu.

Po sobotním schválení Letwinova dodatku v dolní komoře parlamentu Boris Johnson prohlásil, že nebude jednat s Evropskou unií o dalším odkladu brexitu a zástupcům EU řekne, že prodlužování vyjenávání nemá smysl. Vláda chce hned v pondělí znovu předložit svou dohodu k hlasování poslancům tak, aby stihla stávající termín 31. října.

„Čekám na dopis,“ napsal šéf Evropské rady Donald Tusk večer na Twitteru s tím, že právě telefonoval s Johnsonem o situaci po hlasování v Dolní sněmovně. „Na základě toho začne Tusk jednat s evropskými představiteli o tom, jak zareagovat. To může několik dní trvat,“ řekl nejmenovaný evropský představitel agentuře Reuters. 

Rozhodnutí o dohodě se odkládá

Britská sněmovna v sobotu rozhodla, že nechce podpořit nový návrh brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Panovaly totiž obavy, že by přece jen mohl k 31. říjnu nastat tvrdý vrexit. Šéf labouristů Jeremy Corbyn výsledek hlasování uvítal s tím, že se podařilo zabránit tvrdému brexitu. Johnsona vyzval, aby se řídil Bennovým zákonem, který mu v případě neschválení dohody k 19. říjnu nařizuje požádat Brusel o odklad brexitu do 31. ledna 2020. 

Premiér nicméně po hlasovací porážce prohlásil, že nebude s Evropskou unií jednat o odsunutí termínu odchodu. Zákon jej k tomu podle něj nenutí. Johnson považuje za nejlepší možnost, aby Británie Unii opustila 31. října na základě podmínek vyjednaných jeho vládou. Ta prý příští týden předloží legislativní opatření pro ratifikaci „rozvodové“ dohody. Johnson dále uvedl, že doufá, že v EU nebudou snahy o další odklad.

„Letwin řekl, že bude hlasovat pro dohodu, pokud se vše stihne přijmout jako zákon. Johnson sám naznačil, že věří. že k 31. říjnu Británie odejde z Unie. To znamená, že musí prohnat parlamentem tři čtení zákona o odchodu podle té dohody. Při všech čteních ovšem budou moci být podány pozměňovací návrhy, v což opět doufají severoirští unionisté, že nějakým způsobem trochu změní text, aby to pro ně bylo přijatelné a mohli pro to hlasovat,“ vysvětlil publicista Jan Jůn.

Další překážka může nastat kvůli tomu, že předseda parlamentu John Bercow ještě může hlasování o dohodě zastavit, protože podle jednoho z pravidel nemůže být předložen stejný návrh ve sněmovně dvakrát během jedné parlamentní schůze. Bercow chce v této otázce rozhodnout až v pondělí.

Brusel čeká na další krok Londýna

Evropská komise nyní vyčkává, až ji britská vláda informuje, jaké zamýšlí další kroky. Britský list Guardian tvrdí, že Brusel zaručí odklad brexitu, pokud Johnson pošle dopis se žádostí o posun termínu. „EU a Velká Británie ve čtvrtek odsouhlasily odchodovou dohodu, která brání zájmy Irska,“ upozornil irský premiér Leo Varadkar.

„V Unii je to asi ta nejhorší zpráva. Politici tady čekali, že Londýn nějak rozhodne a situace bude konečně jasná. Evropská komise nyní čeká, jestli Johnson požádá o odklad a z jakého důvodu. V neděli se mají v Bruselu sejít velvyslanci 27 zemí na mimořádném jednání, ovšem zatím není jasné, o čem vlastně budou diskutovat,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

O dohodě měl původně hlasovat příští středu také Evropský parlament. Koordinátor europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt však na Twitteru sdělil, že o dalších krocích se rozhodne v pondělí.

„Ať už se stane cokoliv, pochody před britským parlamentem dokazují, jak důležité je zachování blízkého vztahu EU a Británie,“ uvedl Verhofstadt s odkazem na desetitisíce zastánců setrvání Británie v Unii, kteří se vydali do ulic Londýna.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v reakci na hlasování uvedl, že stále doufá, že britský parlament odsouhlasí Johnsonovu dohodu. Schválení dodatku uvítal. „Vyhnout se chaotickému brexitu bez dohody by mělo být naší prioritou,“ prohlásil.

Podle zdroje z francouzské diplomacie není v ničím zájmu dále brexit odkládat. Paříž se poradí s unijními partnery, v tomto okamžiku nechce dělat žádná rozhodnutí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí britského parlamentu lituje. „Doufám, že britská vláda nyní co nejdřív vyjasní další postup. A Boris Johnson trvá na tom, že o prodloužení nepožádá, takže nezbývá než doufat, že britský parlament za týden stihne domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody. EU chce brexit s dohodou a ne tvrdé vystoupení na Halloween,“ sdělil premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě na jihu Španělska zemřeli dva lidé, další včetně dětí jsou zranění

Dva lidé zemřeli a další čtyři včetně dvou dětí utrpěli vážná zranění při noční střelbě poblíž jihošpanělského města Almería. Pravděpodobný útočník, který z místa činu uprchl, se později sám přihlásil na policii, informovala agentura Europa Press. Zřejmě je příbuzným obětí střelby, dodal web 20minutos.es.
před 16 mminutami

Ruský útok v Charkově zabil nejméně jednoho člověka a další zranil

Nejméně jednu oběť a šest raněných si vyžádal podle záchranářů noční ruský útok na Charkov a okolí druhého největšího ukrajinského města. Jednoho mrtvého a dva zraněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev. Již dříve se terčem ukrajinských dronů stala rafinerie ve městě ležícím asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic.
před 56 mminutami

Stíhaný polský exministr dostal vízum do USA po zásahu diplomata, píše Reuters

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.
před 1 hhodinou

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž oheň ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
05:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 1 hhodinou

Tři muži zahynuli při střelbě v mešitě v San Diegu. Oba útočníci jsou po smrti

Střelba v mešitě v San Diegu v Kalifornii si vyžádala tři mrtvé muže a oba náctiletí podezřelí jsou po smrti, uvedla podle agentury AP policie. Agentura Reuters rovněž s odvoláním na policii píše o pěti mrtvých.
00:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Emiráty tiše prohloubily vojenské vazby na Izrael

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.
před 3 hhodinami

„Nám všechno blokují a SBU si létá.“ V Rusku sílí obavy z ukrajinských dronů

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
před 11 hhodinami
Načítání...