Johnson oficiálně požádá o odklad brexitu. Tusk začne konzultovat s unijními partnery

Britský premiér Boris Johnson ujistil šéfa Evropské rady Donalda Tuska, že mu ještě během sobotního večera pošle oficiální žádost o odklad termínu brexitu. Agentuře Reuters to sdělily zdroje z Evropské unie. Johnson přitom další odklad brexitu odmítá a hodlá prosadit svou rozlukovou dohodu tak, aby Spojené království z EU odešlo k 31. říjnu.

Po sobotním schválení Letwinova dodatku v dolní komoře parlamentu Boris Johnson prohlásil, že nebude jednat s Evropskou unií o dalším odkladu brexitu a zástupcům EU řekne, že prodlužování vyjenávání nemá smysl. Vláda chce hned v pondělí znovu předložit svou dohodu k hlasování poslancům tak, aby stihla stávající termín 31. října.

„Čekám na dopis,“ napsal šéf Evropské rady Donald Tusk večer na Twitteru s tím, že právě telefonoval s Johnsonem o situaci po hlasování v Dolní sněmovně. „Na základě toho začne Tusk jednat s evropskými představiteli o tom, jak zareagovat. To může několik dní trvat,“ řekl nejmenovaný evropský představitel agentuře Reuters. 

Rozhodnutí o dohodě se odkládá

Britská sněmovna v sobotu rozhodla, že nechce podpořit nový návrh brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Panovaly totiž obavy, že by přece jen mohl k 31. říjnu nastat tvrdý vrexit. Šéf labouristů Jeremy Corbyn výsledek hlasování uvítal s tím, že se podařilo zabránit tvrdému brexitu. Johnsona vyzval, aby se řídil Bennovým zákonem, který mu v případě neschválení dohody k 19. říjnu nařizuje požádat Brusel o odklad brexitu do 31. ledna 2020. 

Premiér nicméně po hlasovací porážce prohlásil, že nebude s Evropskou unií jednat o odsunutí termínu odchodu. Zákon jej k tomu podle něj nenutí. Johnson považuje za nejlepší možnost, aby Británie Unii opustila 31. října na základě podmínek vyjednaných jeho vládou. Ta prý příští týden předloží legislativní opatření pro ratifikaci „rozvodové“ dohody. Johnson dále uvedl, že doufá, že v EU nebudou snahy o další odklad.

„Letwin řekl, že bude hlasovat pro dohodu, pokud se vše stihne přijmout jako zákon. Johnson sám naznačil, že věří. že k 31. říjnu Británie odejde z Unie. To znamená, že musí prohnat parlamentem tři čtení zákona o odchodu podle té dohody. Při všech čteních ovšem budou moci být podány pozměňovací návrhy, v což opět doufají severoirští unionisté, že nějakým způsobem trochu změní text, aby to pro ně bylo přijatelné a mohli pro to hlasovat,“ vysvětlil publicista Jan Jůn.

Další překážka může nastat kvůli tomu, že předseda parlamentu John Bercow ještě může hlasování o dohodě zastavit, protože podle jednoho z pravidel nemůže být předložen stejný návrh ve sněmovně dvakrát během jedné parlamentní schůze. Bercow chce v této otázce rozhodnout až v pondělí.

Brusel čeká na další krok Londýna

Evropská komise nyní vyčkává, až ji britská vláda informuje, jaké zamýšlí další kroky. Britský list Guardian tvrdí, že Brusel zaručí odklad brexitu, pokud Johnson pošle dopis se žádostí o posun termínu. „EU a Velká Británie ve čtvrtek odsouhlasily odchodovou dohodu, která brání zájmy Irska,“ upozornil irský premiér Leo Varadkar.

„V Unii je to asi ta nejhorší zpráva. Politici tady čekali, že Londýn nějak rozhodne a situace bude konečně jasná. Evropská komise nyní čeká, jestli Johnson požádá o odklad a z jakého důvodu. V neděli se mají v Bruselu sejít velvyslanci 27 zemí na mimořádném jednání, ovšem zatím není jasné, o čem vlastně budou diskutovat,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

O dohodě měl původně hlasovat příští středu také Evropský parlament. Koordinátor europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt však na Twitteru sdělil, že o dalších krocích se rozhodne v pondělí.

„Ať už se stane cokoliv, pochody před britským parlamentem dokazují, jak důležité je zachování blízkého vztahu EU a Británie,“ uvedl Verhofstadt s odkazem na desetitisíce zastánců setrvání Británie v Unii, kteří se vydali do ulic Londýna.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v reakci na hlasování uvedl, že stále doufá, že britský parlament odsouhlasí Johnsonovu dohodu. Schválení dodatku uvítal. „Vyhnout se chaotickému brexitu bez dohody by mělo být naší prioritou,“ prohlásil.

Podle zdroje z francouzské diplomacie není v ničím zájmu dále brexit odkládat. Paříž se poradí s unijními partnery, v tomto okamžiku nechce dělat žádná rozhodnutí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí britského parlamentu lituje. „Doufám, že britská vláda nyní co nejdřív vyjasní další postup. A Boris Johnson trvá na tom, že o prodloužení nepožádá, takže nezbývá než doufat, že britský parlament za týden stihne domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody. EU chce brexit s dohodou a ne tvrdé vystoupení na Halloween,“ sdělil premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 10 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 12 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...