V den hlavních muslimských modliteb Izrael vyznavačům islámu opět omezil vstup na Chrámovou horu. Do areálu, kvůli němuž Jeruzalém už několik dní zažívá masivní pouliční protesty, mohou jen ženy a muži nad padesát. Restrikci vysvětlují izraelské úřady obavou před dalšími násilnostmi. Modlitby se nakonec obešly bez incidentů.
„Máme informace, že se chystají násilnosti a demonstrace,“ řekl policejní mluvčí Micky Rosenfeld k důvodům, proč izraelské bezpečnostní sbory znovu muslimům omezují přístup na jedno z nejposvátnějších míst islámu. Dodal, že v tamní mešitě Al-Aksá přes noc zůstali lidé, kteří se chtěli demonstrací zúčastnit, ale policie je z oblasti vyvedla. Několik muslimů bylo při následných střetech s policisty zadrženo.
Pnutí kolem Chrámové hory vyvolal incident z poloviny července, kdy trojice arabských útočníků u jednoho ze vstupů do areálu zabila dva policisty. Izrael následně instaloval k přístupům na Chrámovou horu bezpečnostní bariéry včetně rámů k detekci kovů, čímž popudil muslimskou komunitu a zavdal podnět k pouličním nepokojům.
„Zdaleka se nejedná jen o pouliční potyčku,“ doplnil v této souvislosti analytik z pražské Metropolitní univerzity Břetislav Tureček. „Jde o jednu z větších eskalací a není to krize jenom mezi Izraelem a Palestinou - je to mezinárodní krize s velkým náboženským přesahem, a proto se na jejím urovnání podílelo Jordánsko, Saúdská Arábie, Turecko i Bílý dům.“
Sporné detektory zmizely v půli týdne
V úterý nakonec na základě rozhodnutí izraelské vlády dělníci detektory kovů odstranili. Zmizely i kovové zábrany a konstrukce, která držela nad hlavami příchozích bezpečnostní kamery. Izraelská vláda tak vyslyšela požadavek muslimů, kteří odmítali na Chrámovou horu dál vstupovat a modlili se před vstupy. Z rozhodnutí muslimské rady Waqf, která posvátný prostor spravuje, se věřící začali ve čtvrtek k modlitbám v areálu vracet.
Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu a podle sunnitských muslimů také třetím nejposvátnějším místem islámu. Architektonickému komplexu, jemuž ve starověku předcházel ústřední židovský Chrám (z jeho hradeb se dosud zachovala Zeď nářků), dominují mešity Al-Aksá a Skalní dóm, odkud měl Mohamed podniknout cestu na nebesa.
Náboženský význam areálu pro obě znesvářené komunity dnešního Izraele představuje jednu z patových oblastí v řešení celého izraelsko-palestinského konfliktu. Kvůli Chrámové hoře si totiž Jeruzalém coby své hlavní město nárokují jak židé, tak palestinští muslimové.
Další zastřelený Palestinec na Západním břehu
Izraelští vojáci v pátek na okupovaném Západním břehu Jordánu zastřelili Palestince, který na ně zaútočil nožem. Palestinec, jehož jméno a věk izraelské úřady nesdělily, podle armády běžel s nožem směrem k vojákům blízko židovské osady Guš Ecion.
Od roku 2015, kdy násilí eskalovalo, počet pouličních útoků páchaných Palestinci sice klesl, přesto se podobné incidenty opakují. Během těchto nepokojů přišlo o život nejméně 261 Palestinců a jeden Jordánec. Izrael tvrdí, že nejméně 176 z mrtvých Palestinců byli atentátníci, zatímco ve zbylých případech šlo o účastníky pouličních protestů.
Čtyřicet Izraelců, dva američtí turisté a jeden britský student byli ubodáni, přejeti autem či zastřeleni během útoků, za nimiž stály Palestinci. V některých případech však atentátníci byli Izraelci arabského původu.
Izrael násilí přičítá nepřátelské kampani palestinských politiků a náboženských vůdců. Palestinci naopak tvrdí, že příčinou je stagnace mírových jednání a okupace palestinských území. Palestinci k těmto územím řadí jak Západní břeh Jordánu, tak východní Jeruzalém. Izrael tato území, stejně jako Pásmo Gazy, obsadil v roce 1967. Z pásma se stáhl v roce 2005, východní Jeruzalém v rozporu s názorem zbytku světa připojil ke svému území.
