Palestinci se vrátili na Chrámovou horu. V davu došlo k potyčkám s policií

Několik tisíc muslimů se nahrnulo k modlitbám v jeruzalémské mešitě Al-Aksá poté, co Izrael zrušil všechna bezpečnostní opatření a vysoce postavení muslimští duchovní vzkázali věřícím, že se mohou opět modlit na Chrámové hoře. Při chaotickém návalu došlo k potyčkám s policií, při nichž podle tiskových agentur utrpělo zranění kolem čtyř desítek Palestinců.

Duchovní svým vzkazem reagovali na odstranění zábran a dalších částí bezpečnostních opatření od vstupů na posvátný okrsek v Jeruzalémě. Jejich stanovisko podpořil i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás.

Umístění bezpečnostních prvků do Starého Města v Jeruzalémě v polovině července kvůli útoku Arabů na izraelské policisty vyvolalo napětí i násilné střety mezi Izraelci a Palestinci. V úterý nakonec na základě rozhodnutí izraelské vlády dělníci detektory kovů odstranili.

Po detektorech kovů zmizely od vstupů na Chrámovou horu i kovové zábrany a konstrukce, která držela nad hlavami příchozích bezpečnostní kamery. Izraelská vláda tak vyslyšela požadavek muslimů, kteří odmítali na Chrámovou horu dál vstupovat a modlili se před vstupy.

Nahrávám video

„Je to do značné míry překvapení. Netanjahu není znám tím, že by ustupoval palestinským požadavkům, obzvlášť pokud jsou kladeny pod rouškou násilí. Zřejmě se lekl možnosti, že by násilné akce přerostly v něco mnohem horšího, protože hnutí Fatah i Hamas volala po tom, aby Palestinci stupňovali své požadavky,“ podotkla analytička Irena Kalhousová.

Agentura Reuters napsala, že nejméně 37 Palestinců utrpělo zranění, když izraelské bezpečnostní síly použily ohlušující granáty ke zvládnutí hrnoucího se davu. Palestinská organizace Červeného půlměsíce později upřesnila, že šlo o poranění způsobená gumovými projektily a údery a že někteří postižení utrpěli i zlomeniny.

Izraelské úřady uvedly, že policisté reagovali na kamení, které na ně létalo u brány z davu. Zdroj Červeného půlměsíce tvrdil, že napětí vzrostlo, když izraelští vojáci zavřeli jednu bránu ve chvíli, kdy se do posvátného okrsku snažilo dostat velké množství věřících. 

Izrael rozhodl o opatřeních poté, co zde tři arabští ozbrojenci zabili v polovině července dva izraelské policisty. Izraelské bezpečnostní složky útočníky zabily. Bezpečnostní prvky měly zamezit vnášení zbraní na posvátné místo. 

Obě strany sporu vyzval generální tajemník OSN António Guterres k tomu, aby se vzdaly „provokativních akcí a rétoriky“ a ukázaly „zdrženlivost“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu pohrozil, že ze země vypudí katarskou televizi Al-Džazíra kvůli způsobu, jakým informovala o krizi kolem Chrámové hory. Stanice podle něj „podněcuje k násilí“.

Chrámová hora je jedním ze tří posvátných míst islámu, ale je významná i pro židy, protože v minulosti tam podle jejich tradice stával židovský chrám. Podle nynějšího uspořádání tam mohou jednou z bran židé vstupovat, ale mají zakázáno se na hoře modlit. Radikální kruhy se snaží prosadit změnu tohoto opatření a umožnit židům modlitbu na místě někdejšího chrámu. Izraelská vláda to ale odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 27 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 49 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...