Izrael chce v co nejkratší době otevřít velvyslanectví v Manámě a jmenovat svého velvyslance v Bahrajnu. Ten v pátek ohlásil normalizaci vztahů s Izraelem jako čtvrtá arabská země. Podle agentury AFP učinil Bahrajn takový krok patrně se souhlasem Saúdské Arábie, která se k tomu ale zatím nevyjádřila. Podle zdrojů blízkých vedení země šlo o ústupek americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, dodala AFP. Dohodu ostře odmítly íránské revoluční gardy a libanonské hnutí Hizballáh.
Izrael chystá ambasádu v Bahrajnu, íránské revoluční gardy hrozí Manámě „tvrdou odvetou“
Kromě navázání diplomatických vztahů se obě země podle izraelských sdělovacích prostředků dohodly na zřízení přímého leteckého spojení a společných investičních projektech.
Normalizaci vztahů s Izraelem 13. srpna ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE) a obě arabské země podepíší 15. září ve Washingtonu s Izraelem příslušné dohody.
Ministři zahraničí Bahrajnu Abdallatíf Zajání a Izraele Gabi Aškenazi se v sobotu v telefonickém rozhovoru shodli podle agentury Reuters na tom, že obě země budou prosazovat mír a stabilitu v regionu. V minulosti mírové dohody s Izraelem podepsaly Egypt a Jordánsko.
Íránské revoluční gardy pohrozily Bahrajnu za dohodu s Izraelem „tvrdou odvetou“. Ostře ji odsoudil i šíitský spojenec Íránu libanonský Hizballáh.
4 minuty
Události ČT: Dohoda Izraele s Bahrajnem
Zpravodaj ČT: Blízkovýchodní aliance jsou zřetelnější
Průlomové navázání styků Izraele s Bahrajnem a SAE neznamená překreslení politických aliancí, ale spíše jejich „prokreslení“, tedy zviditelnění, míní zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
„Daleko soudržnější se stává už několik let fungující aliance mezi USA, Izraelem a některými státy Perského zálivu – zejména SAE a Bahrajnem. Patří tam také neformálně Saúdská Arábie a docela blízko k ní má třeba také Egypt,“ jmenuje Borek první skupinu zemí.
„Proti ní stojí osa Íránu a jeho spojenců. I ta vznikla už před mnoha lety, ale prokresluje se. Patří do ní například proíránské skupiny – vojenské i politické – v Iráku, Sýrii a Libanonu,“ doplnil zpravodaj ČT.
„Takovou třetí osou, možná dvouapůltou, je Turecko a jeho spojenci. Turecko je stát, který je stále formálně členem NATO, ale postupuje už nyní zcela samostatně a často ostře protizápadně,“ pokračuje Borek s tím, že Turecko dohodu Izraele s arabskými státy odsoudilo.
„A někde na okraji v tuto chvíli stojí Palestinci, jejichž význam v blízkovýchodním konfliktu a v blízkovýchodní politice se touto dohodou dále umenšuje. Oni skutečně v tuto chvíli nejsou centrálním tématem Blízkého východu,“ uzavřel zpravodaj ČT přehled blízkovýchodních aliancí.
AFP: Saúdská Arábie se zřejmě nepřidá
Podle agentury AFP není pravděpodobné, že se Bahrajn rozhodl k navázání vztahů s Izraelem bez souhlasu hlavního hráče arabského světa Saúdské Arábie. Rijád patří k nejbližším spojencům Manámy – v roce 2018 pomohl Bahrajnu řešit finanční krizi, roku 2011 poslal do Bahrajnu armádu na pomoc při potlačení demonstrací takzvaného arabského jara.
Saúdská Arábie se k rozhodnutí Bahrajnu oficiálně nevyjádřila. AFP s odvoláním na zdroj blízký královskému paláci napsala, že jde o ústupek americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi. USA pomohly vyjednat jak dohodu mezi Izraelem a SAE, tak tu mezi Bahrajnem a Izraelem.
Podle AFP vyvíjí Trumpova administrativa mimořádný tlak na Rijád, aby se k navazování diplomatických styků s Izraelem připojil. „Mluvil jsem se saúdskoarabským králem, právě jsme zahájili dialog o možné normalizaci vztahů s Izraelem,“ řekl tento týden Trump.
Podle diplomatů ale Saúdská Arábie, coby strážce posvátných míst islámu, nehodlá SAE a Bahrajn následovat, protože by to Arabové vnímali jako zradu na Palestincích. Dosud platilo, že podmínkou normalizace je dohoda Izraele s Palestinci o jejich budoucím státě. Také v reakci na navázaní vztahů mezi Izraelem a SAE Rijád uvedl, že stále podporuje palestinský požadavek na vlastní stát, dohodu však výslovně neodsoudil.
Analytici: Rijád s Izraelem udržuje tajné kontakty
Analytici podle AFP soudí, že Saúdská Arábie nemá zapotřebí navazovat s Izraelem oficiální vztahy, protože tajně už s ním v kontaktu je. Nedávno dala k dispozici svůj vzdušný prostor pro lety mezi Izraelem a SAE, což je jeden z projevů těchto kontaktů.
„Já tomu říkám alternativní normalizace. Saúdští Arabové budou pomalu postupovat tímto směrem, ale je jasné, že je království normalizaci otevřeno,“ myslí si Ryan Bohl z konzultační společnosti Stratfor.
Saúdská Arábie podle Bohla na možnost normalizace s Izraelem připravuje obyvatele postupně. Na začátku září vyvolal na sociálních sítích poprask výrok imáma mešity v Mekce, který řekl, že prorok Mohamed byl otevřený vůči vyznavačům jiné víry, zejména židům. Mnozí to interpretovali jako výzvu k normalizaci vztahů s Izraelem.
„Rijád bude zkoušet nepřímé kontakty s Izraelem, dokud nebude veřejnost lépe připravena na hlubší strategickou změnu,“ soudí Bohl.
