Írán překročil limit zásob nízko obohaceného uranu, který stanoví mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. S odvoláním na ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa to uvedla íránská agentura ISNA. Zprávu později potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Podle dohody smí Írán disponovat 300 kilogramy obohaceného uranu. Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že Írán si zahrává s ohněm.
Írán už má větší zásoby obohaceného uranu, než dovoluje dohoda. Podle Trumpa si zahrává s ohněm
Překročení limitu znamená první porušení jaderné dohody ze strany Íránu. Mluvčí ministra Zarífa ale vzápětí dodal, že kroky Teheránu nejsou nezvratné.
Íránští představitelé už v posledních dnech upozorňovali, že Írán se blíží dosažení povoleného limitu. Jeho překročení podle Reuters potvrdili také inspektoři MAAE.
Evropa zvažuje reakci
Izrael v první reakci zdůraznil, že nedopustí, aby Teherán získal jadernou zbraň. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval unijní země k zavedení automatických protiíránských sankcí. Se znepokojením na aktuální vývoj reagovala britská premiérka Theresa Mayová, která oznámila, že další postup řeší se spojenci. Mayová apelovala na Teherán, aby tento krok vzal zpět. Znepokojení vyjádřila také organizace OSN.
Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům jaderné dohody (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránili íránské hospodářství před dopadem obnovených amerických sankcí, které poškozují íránskou ekonomiku. Mocnosti však íránské hospodářství před dopadem sankcí podle sdělení Teheránu neochránily.
Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí Írán podle dohody mít 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.
Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí pak v červnu řekl, že země už produkci nízko obohaceného uranu čtyřikrát znásobila.
Írán v dalším kroku zvýší úroveň obohacování nad 3,67 procenta
Kamálvandí také řekl, že Írán se přestane při obohacování řídit dohodou a „zvýší úroveň obohacování podle potřeby“ nad úroveň 3,67 procenta. Írán podle něj potřebuje uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro výzkumný reaktor.
Naším dalším krokem bude obohatit uran nad limit 3,67 procenta, který stanoví Dohoda. Evropané nenaplnili své sliby, že podle dohody uchrání íránské zájmy.
Uran obohacený na 3,67 procenta je považován za vhodný pro generování jaderné energie pro civilní využití, obohacování nad tento limit by tak podle agentury Reuters mohlo být vnímáno jako první krok na cestě k výrobě jaderných zbraní. Írán nicméně dlouhodobě odmítá, že by chtěl vyvinout atomovou bombu.
Přejít z 20 procent k 90 procentům, potřebných pro výrobu zbraní, je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 procenta na 20, uvedla agentura AP.
Íránský jaderný program stojí u kořenů stávajícího pnutí v americko-íránských vztazích. Spor o jadernou dohodu, potažmo její vypovězení Washingtonem, ještě vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásil Írán.