Irácký premiér žádá USA o plán na stažení vojsk. Podle EU má mezinárodní koalice pokračovat

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. S odvoláním na kancelář iráckého ministerského předsedy o tom informovala agentura AP. V Iráku působí asi pět tisíc amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli, že navzdory napětí v oblasti musí mezinárodní protiteroristická koalice v Iráku pokračovat.

Podle prohlášení Mahdího úřadu Pompeo iráckému premiérovi zavolal ve čtvrtek večer a právě tehdy ho šéf kabinetu požádal o vypracování mechanismu stažení Američanů z Iráku.

Mahdí uvedl, že Irák odsuzuje veškeré narušování své svrchovanosti včetně amerického atentátu na velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního v Bagdádu minulý pátek a středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.

Irácký premiér proto Pompea požádal, aby „vyslal do Iráku delegaci, jež vypracuje mechanismus, který naplní rezoluci iráckého parlamentu týkající se stažení zahraničních sil z Iráku“.

„Premiér řekl, že americké síly vstoupily do Iráku a drony létají v iráckém vzdušném prostoru bez povolení iráckých úřadů, což porušuje bilaterální dohody,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Vlivný šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání odsoudil vzájemné útoky USA a Íránu na irácké půdě a varoval před zhoršující se bezpečnostní situací v zemi i celém regionu. Podle Sistáního útoky narušily suverenitu země. O osudu Iráku nesmí rozhodovat žádné cizí země, zdůraznil.

V případě stažení vojáků chce Trump kompenzace

Iráčtí zákonodárci po americkém atentátu na Solejmáního a několik dalších osob včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise schválili nezávazné usnesení požadující stažení cizích vojáků z Iráku. Výzvu podpořili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů schůzi bojkotovala.

V pondělí se v médiích objevila fotografie nepodepsaného dopisu amerického generála Williama Seelyho, který naznačoval, že se USA chystají požadavku iráckého parlamentu vyhovět. Pentagon však rychle tuto informaci popřel.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Milley následně vysvětloval, že dopis – jehož autenticitu v Bagdádu agenturám potvrzovaly irácké i americké zdroje – byl pravý, nicméně šlo pouze o nešťastně naformulovanou pracovní verzi, která se neměla dostat na veřejnost. Americký ministr obrany Mark Esper ujistil, že Spojené státy stažení amerických jednotek z Iráku nyní neplánují.

Americký prezident Donald Trump dříve tento týden Iráku pohrozil, že bude žádat kompenzace v podobě miliard dolarů za vojenskou infrastrukturu nebo uvalí na zemi bezprecedentní sankce, pokud Bagdád vyžene americké vojáky.

„Máme tam velmi drahou leteckou základnu, která byla postavena za miliardy dolarů. Neodejdeme, pokud nám za to nezaplatí,“ řekl. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že pokud Bagdád přinutí americké vojáky Irák opustit nepříjemným způsobem, setká se země „se sankcemi, které nikdy předtím nezažila“.

Americká armáda
Zdroj: U.S. Army/Staff Sgt. Robert Waters/Reuters

Ministři zahraničí EU: Protiteroristická koalice v Iráku musí pokračovat

K situaci na Blízkém východě se mimořádně sešli ministři zahraničí členských zemí EU. Shodli se, že činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí i přes napjatou situaci v oblasti pokračovat. Ministři také vyzvali k ukončení násilností v oblasti a shodli se, že EU by měla posílit svou podporu obnovy Iráku, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se podle ní měl vrátit k jejímu dodržování. Ministři se podle Borrella však nebavili o možnosti využití mechanismu, který by v rámci jaderné dohody umožnil uvalit na Írán nové sankce.

Írán v odvetě za zabití Solejmáního oznámil, že už nehodlá dodržovat v jaderné dohodě stanovené limity pro obohacování uranu. „Že Írán odstupuje od dohody na základě záležitosti, která se jí přímo netýká, není myslím dobrým signálem,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zároveň podotkl, že EU by měla hrát v regionu aktivnější roli.

Některé podmínky dohody ale Teherán postupně přestává plnit už od doby, kdy v roce 2018 oznámily Spojené státy své odsoupení od ní. Podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa je totiž smlouva uzavřená za jeho předchůdce Baracka Obamy neúčinná, USA následně obnovily svá sankční opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 1 mminutou

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 35 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 8 hhodinami
Načítání...