Irácký premiér žádá USA o plán na stažení vojsk. Podle EU má mezinárodní koalice pokračovat

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země. S odvoláním na kancelář iráckého ministerského předsedy o tom informovala agentura AP. V Iráku působí asi pět tisíc amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli, že navzdory napětí v oblasti musí mezinárodní protiteroristická koalice v Iráku pokračovat.

Podle prohlášení Mahdího úřadu Pompeo iráckému premiérovi zavolal ve čtvrtek večer a právě tehdy ho šéf kabinetu požádal o vypracování mechanismu stažení Američanů z Iráku.

Mahdí uvedl, že Irák odsuzuje veškeré narušování své svrchovanosti včetně amerického atentátu na velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního v Bagdádu minulý pátek a středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.

Irácký premiér proto Pompea požádal, aby „vyslal do Iráku delegaci, jež vypracuje mechanismus, který naplní rezoluci iráckého parlamentu týkající se stažení zahraničních sil z Iráku“.

„Premiér řekl, že americké síly vstoupily do Iráku a drony létají v iráckém vzdušném prostoru bez povolení iráckých úřadů, což porušuje bilaterální dohody,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Vlivný šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání odsoudil vzájemné útoky USA a Íránu na irácké půdě a varoval před zhoršující se bezpečnostní situací v zemi i celém regionu. Podle Sistáního útoky narušily suverenitu země. O osudu Iráku nesmí rozhodovat žádné cizí země, zdůraznil.

V případě stažení vojáků chce Trump kompenzace

Iráčtí zákonodárci po americkém atentátu na Solejmáního a několik dalších osob včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise schválili nezávazné usnesení požadující stažení cizích vojáků z Iráku. Výzvu podpořili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů schůzi bojkotovala.

V pondělí se v médiích objevila fotografie nepodepsaného dopisu amerického generála Williama Seelyho, který naznačoval, že se USA chystají požadavku iráckého parlamentu vyhovět. Pentagon však rychle tuto informaci popřel.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Milley následně vysvětloval, že dopis – jehož autenticitu v Bagdádu agenturám potvrzovaly irácké i americké zdroje – byl pravý, nicméně šlo pouze o nešťastně naformulovanou pracovní verzi, která se neměla dostat na veřejnost. Americký ministr obrany Mark Esper ujistil, že Spojené státy stažení amerických jednotek z Iráku nyní neplánují.

Americký prezident Donald Trump dříve tento týden Iráku pohrozil, že bude žádat kompenzace v podobě miliard dolarů za vojenskou infrastrukturu nebo uvalí na zemi bezprecedentní sankce, pokud Bagdád vyžene americké vojáky.

„Máme tam velmi drahou leteckou základnu, která byla postavena za miliardy dolarů. Neodejdeme, pokud nám za to nezaplatí,“ řekl. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že pokud Bagdád přinutí americké vojáky Irák opustit nepříjemným způsobem, setká se země „se sankcemi, které nikdy předtím nezažila“.

Americká armáda
Zdroj: U.S. Army/Staff Sgt. Robert Waters/Reuters

Ministři zahraničí EU: Protiteroristická koalice v Iráku musí pokračovat

K situaci na Blízkém východě se mimořádně sešli ministři zahraničí členských zemí EU. Shodli se, že činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí i přes napjatou situaci v oblasti pokračovat. Ministři také vyzvali k ukončení násilností v oblasti a shodli se, že EU by měla posílit svou podporu obnovy Iráku, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se podle ní měl vrátit k jejímu dodržování. Ministři se podle Borrella však nebavili o možnosti využití mechanismu, který by v rámci jaderné dohody umožnil uvalit na Írán nové sankce.

Írán v odvetě za zabití Solejmáního oznámil, že už nehodlá dodržovat v jaderné dohodě stanovené limity pro obohacování uranu. „Že Írán odstupuje od dohody na základě záležitosti, která se jí přímo netýká, není myslím dobrým signálem,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Zároveň podotkl, že EU by měla hrát v regionu aktivnější roli.

Některé podmínky dohody ale Teherán postupně přestává plnit už od doby, kdy v roce 2018 oznámily Spojené státy své odsoupení od ní. Podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa je totiž smlouva uzavřená za jeho předchůdce Baracka Obamy neúčinná, USA následně obnovily svá sankční opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19AktualizovánoPrávě teď

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 19 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...