Independent: Britská vláda začíná uvažovat o setrvání v bezcelní zóně EU, i když Mayová nechce

Velká Británie by podle deníku The Independent mohla setrvat v bezcelní zóně EU. Premiérka Teheresa Mayová takové řešení, které propagují opoziční labouristé, zatím odmítala. Deník však uvedl, že by se nakonec mohlo jednat o způsob, jak zachránit brexitovou dohodu. Její přijetí v britském parlamentu zkomplikovala irská otázka. EU o ní sice znovu jednat nechce, dala však najevo, že kdyby Londýn dosavadní tabu prolomil, mohla by ustoupit.

Theresa Mayová jednala v polovině týdne s předsedou labouristů Jeremym Corbynem, mluvčí labouristické strany pak uvedl, že hovořili o návrhu na setrvání Velké Británie v evropské bezcelní zóně i po vystoupení království z Evropské unie.

Premiérka sice dala vzápětí najevo, že jednání s Corbynem nelze považovat za jakoukoli změnu jejího stanoviska. The Independent však nyní uvedl, že se možným setrváním v bezcelní unii vláda vážně zabývá a někteří členové kabinetu ke změně postoje tlačí i Mayovou.

„Vážně se pracuje ohledně celní unie. Musíme se nachystat, abychom byli připraveni, pakliže by politická debata nabrala tento směr,“ citoval deník svůj „dobře postavený“ zdroj z vlády. I když sama Theresa Mayová setrvání v bezcelní zóně není nakloněna, list očekává, že bude čelit velkému tlaku, pokud se naplní očekávání a nepodaří se jí v nejbližších dnech dosáhnout zásadních změn v irské pojistce. Následně by totiž labouristé mohli podpořit brexitovou dohodu, kterou zatím odmítají.

„Každý má nyní povinnost usilovat o dosažení dohody, která je v národním zájmu. Pro dohodu musí být zásadní  pokrok ve věci bezcelní zóny,“ řekl Independentu labouristický poslanec John Dromey.

Premiérka Mayová je nyní v těžké situaci. Domácí politická scéna na jedné straně žádá změnu dohodnutých podmínek, jak bude fungovat irská hranice, přičemž parlament původní brexitovou dohodu odmítl. Evropská unie na druhé straně dala najevo, že jakékoli další jednání o irské pojistce odmítá. Nejpevnější je pozice samotného Irska.

„To, co po nás chtějí, je přistoupit na kompromis v řešení, které funguje, a nahradit jej zbožným přáním. To je to, co po irské vládě žádají, a my na to nepřistoupíme,“ řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney.

Brusel však zároveň dal najevo, že pokud britská vláda svá kritéria pro podobu brexitu změní, může své pozice přehodnotit i EU. Ostrovní novináři tak spekulují, že přijetí trvalého členství v bezcelní zóně by Londýnu mohlo přinést ústupky ohledně irské pojistky.  

Jak podotkl bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, otázka setrvání Velké Británie v bezcelní zóně, může být pro premiérku Mayovou ožehavá z vnitrostranického pohledu. Setrvání by totiž znemožnilo Spojenému království uzavírat samostatné dohody s třetími státy, například Spojenými státy, Čínou nebo Indií. To přitom považují někteří konzervativci za hlavní výhodu odchodu z EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...