Hackerům se tři roky dařilo získávat informace z diplomatické komunikace Evropské unie. Informoval o tom list The New York Times. Z tisíců diplomatických zpráv, takzvaných kabelogramů, podle něj hackeři zjistili mimo jiné to, jaké má EU obavy z nepředvídatelného chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, jaké má problémy při jednání s Ruskem a Čínou či jaký má strach z obnovení íránského jaderného programu. List Süddeutsche Zeitung zase varoval před čínskými kybernetickými útoky na strojírenské společnosti.
Narušení komunikace unijních diplomatů podle amerického listu odhalila společnost Area 1, která se zabývá kybernetickou bezpečností. Podle EU se ovšem hackerům nepodařilo proniknout do zpráv, které byly klasifikované jako důvěrné nebo tajné.
List The New York Times s odvoláním na bezpečnostního experta firmy Area 1 uvedl, že metody, které hackeři v případě diplomatů EU uplatnili, se podobají těm, jež v minulosti používala čínská armáda. „Po desítce let zkušeností s bojem proti čínským kybernetickým operacím… není pochyb, že tato kampaň byla spojena s čínskou vládou,“ řekl odborník Blake Darche.
Hackeři zacílili na kyperské diplomaty
Podle společnosti Area 1 hackeři ani nepotřebovali sofistikovaný systém. Poměrně snadno zacílili na kyperské diplomaty. Jejich prostřednictvím se pak dostali nejen do národního, ale i do unijního systému.
V hackery zachycených zprávách se podle amerického listu píše mimo jiné o červencovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Helsinkách, které je označováno jako „úspěšné (aspoň pro Putina)“.
Jiná zpráva údajně obsahuje detaily ze setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s představiteli EU. Nejvyšší čínský představitel podle ní řekl, že se nepodvolí šikaně Washingtonu, i kdyby to mělo znamenat obchodní válku, která ublíží všem.
Čína cílila na německé firmy
List Süddeutsche Zeitung pak přinesl informaci, že německý úřad pro kybernetickou bezpečnost varoval v uplynulých týdnech, že se některé německé firmy staly terčem hackerských útoků.
Podle německého úřadu pro IT bezpečnost (BSI) hackerská skupina Cloudhopper nenapadá přímo dotčené firmy, ale menší poskytovatele služeb v oblasti informačních technologií, které zajišťují například cloudové služby. Přes ně „přeskočí“ hackeři do sítí vlastního podniku, o nějž mají zájem.
Podle Süddeutsche Zeitung se hackeři, za nimiž podle BSI stojí nejspíše čínská vláda, zaměřili na velké strojírenské podniky. Zájem mají především o poznatky z materiálového výzkumu a výzkumu v oblasti stavebnictví.
Německý list zároveň uvedl, že ve srovnání s hackerskými útoky s předpokládaným původem v Rusku jsou kybernetické útoky z Číny zatím méně časté. Tím, že jsou více cílené, ale mohou napáchat větší škodu.
