Hacker Nikulin je vinen, rozhodla porota v San Franciscu. Hrozí mu 30 let vězení

Porota v San Francisku uznala vinným Rusa Jevgenije Nikulina, který byl obžalován z hackerských útoků. Uvedla to agentura Bloomberg. Dvaatřicetiletého Nikulina vydalo do Spojených států předloni Česko po zadržení v jednom z pražských hotelů v roce 2016.

Nikulin byl uznán vinným v devíti bodech obžaloby, podle nichž v roce 2012 napadl sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. Podle obžaloby ukradl data z více než 117 milionů účtů.

Nikulin bude odsouzen 29. září. Podle amerického ministerstva spravedlnosti mu hrozí až 30 let vězení – po deseti letech za prodej ukradených dat o účtech a instalování malwaru na chráněné počítače a po pěti letech za spiknutí a počítačové útoky, uvedl Bloomberg. Podle obžaloby mu hrozí také povinný dvouletý trest vězení za krádež identity.

Porota neshledala hackera vinným ze spáchání zločinu pro finanční zisk. „Nikulinovo usvědčení je přímou pohrůžkou těm, kteří se chtějí stát hackery, ať jsou kdekoli,“ cituje amerického prokurátora Davida Andersona web cyberscoop.com, který se specializuje na kybernetickou bezpečnost a případem se podrobně zabývá.

„Počítačové hackerství není jenom trestný čin, je to přímé ohrožení bezpečnosti a soukromí Američanů. Americké donucovací orgány budou na tu hrozbu reagovat bez ohledu na to, kde má původ,“ dodal Anderson.

Proces v San Francisku začal v březnu, krátce poté byl ale kvůli koronavirové pandemii přerušen a tento týden obnoven. Byl to první proces v severní Kalifornii od poloviny března, kdy byly soudy v této oblasti uzavřeny. Soudce, Nikulin i právníci měli při jednání roušky, svědci vypovídali za sklem.

Nikulin byl zadržen v říjnu 2016 v Praze na americkou žádost. Český soud pak souhlasil s vydáním do USA, i když o vydání svého občana současně požádalo i Rusko. Do Spojených států byl vydán v březnu 2018.

Nikulin odmítl spolupracovat s právníkem a setkal se s Rusy

Na rozdíl od dalších obvyklých případů počítačové kriminality Nikulinovo stíhání ukázalo na starší generaci internetových pirátů napadajících americké firmy, někdy s vědomím ruských zpravodajských služeb, uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti.

Hackerova obhajoba zase tvrdila, že vyšetřovatelé nedokázali s určitostí prokázat vazbu mezi Nikulinem a internetovými uživatelskými jmény, historiemi vyhledávání a dalšími údajnými důkazy. Obhájce Adam Gasner podle webu cyberscoop.com řekl, že každý, včetně ruských tajných služeb, mohl použít Nikulinovy e-mailové účty k páchání zločinů jeho jménem.

Američtí prokurátoři jsou přesvědčeni, že Nikulin byl součástí skupiny hackerů, obchodníků s daty a špionů operujících v Moskvě a okolí v roce 2012. Podle amerických úřadů mimo jiné jednal s dalším obviněným hackerem Nikitou Kislicinem o prodeji dat ukradených z LinkedIn. Nikulin však byl jedním z hrstky obviněných Rusů, kteří byli v posledních letech skutečně vydáni do USA.

Nikulin podle jeho bývalého právního zástupce, na něhož se odvolává cyberscoop.com, po vydání do USA odmítl spolupracovat se svým právníkem a setkal se bez přítomnosti právníka s ruskými úředníky. Byl umístěn na samotku poté, co údajně poničil svou vězeňskou celu a fyzicky napadl vězeňské úředníky v kalifornském zařízení Santa Rita. Na základě psychiatrického posudku však úřady dospěly k závěru, že je schopen podstoupit soudní proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...